Vanda se ukrývala ve sklepě i před 80 lety před nacisty: Nyní v bunkru zemřela kvůli Putinovým vrahům
Přežila druhou světovou válku a celá její rodina se stala obětí nacistů. Řádění Němců v rodném Mariupolu přestála ve zdraví jen díky zázraku. Teď Vanda Sejmonovna Objedkovová v jednadevadesáti letech zemřela. Zabili ji ruští okupanti. O dojemné vzpomínky se podělal její dcera Larissa.
Když Vanda Semjonovna Objedkovová, která přežila holocaust, nyní ležela a umírala ve sklepě v Mariupolu, mrzla a prosila o vodu, chtěla vědět jen jednu věc: „Proč se to děje?“ zalykala se. Poslední dny nebohá babička strašně trpěla. Byla vyhublá a nemocná. Namísto toho, aby zemřela v poklidu ve své posteli, zabili ji Putinovi vrazi.
Její dcera Larissa nemohla přes pláč mluvit. „Mamka si takovou smrt nezasloužila,“ uvedla. Po boku své maminky zůstala až do jejího posledního výdechu. Larissa s manželem pak riskovali vlastní životy, když pamětnici holocaustu pohřbívali. Toho se účastnil i místní rabín.
„Celý Mariupol se proměnil ve hřbitov,“ popsal situaci ve městě. Vanda a její rodina byli dlouho aktivními členy židovské komunity v Mariupolu. „Prožila nepředstavitelné hrůzy,“ přiznal rabín Mendel. „Ale byla to milá a laskavá žena, tak taky zůstane navždy v našich srdcích,“ dodal na adresu sympatické stařenky.
Vanda Objedkovová se narodila v Mariupolu 8. prosince 1930. V říjnu 1941 jí bylo 10 let, když nacisté vstoupili do města a začali shromažďovat městské Židy. Když esesáci přišli do rodinného domu a odvezli Vandinu matku Marii, holčičce se podařilo uniknout zatčení tím, že se ukryla ve sklepě.
20. října 1941 Němci popravili v příkopech na předměstí Mariupolu 9 000 až 16 000 Židů, včetně Vandiny maminky. Holčičku později zadrželi, ale přišli rodinní přátelé a přesvědčili nacisty, že je Řekyně. „Mariupol milovala, nikdy nechtěla odejít,“ svěřila se její dcera serveru Chabad.
„V ruských útočných bezpilotních letounech bohužel najdeme indické komponenty,“ napsal dnes s odkazem na zjištění deníku Hindustan Times šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. „Je třeba zbavit Rusy možnosti získávat součástky z jiných zemí a zastavit zabíjení Ukrajinců. Také nákup ruských energetických zdrojů je financováním války, což nepřispívá k míru,“ dodal.
Ukrajinská strana zaslala svou stížnost, respektive zjištění ohledně součástek vyráběných indickými společnostmi Vishay Intertechnology a Aura Semiconductor oficiální cestou přes ministerstvo zahraničí, vyplývá z dokumentů, které má indický deník k dispozici. Téma otevřela ukrajinská diplomacie také při jednání se zvláštním zmocněncem EU pro sankce Davidem O’Sullivanem, který v polovině července navštívil Dillí, aby informoval indické představitele o nejnovějším unijním sankčním balíčku.
„Pokud cena energií dostatečně poklesne, Putin přestane zabíjet lidi,“ řekl Donald Trump v rozhovoru s CNBC. „Pokud cena energie poklesne o dalších deset dolarů za barel, nebude mít na výběr, protože jeho ekonomika je v troskách.“
Norsko, Dánsko a Švédsko společně přispějí na dodávky zbraní pro Ukrajinu ze Spojených států pod záštitou NATO částkou v hodnotě přibližně pět miliard norských korun (přes 10,5 miliardy Kč).
Jedná se o jeden z prvních balíčků vojenské pomoci Ukrajině v rámci nové iniciativy Spojených států, kterou koordinuje NATO. Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte dnes uvedl, že aliance je Dánsku, Norsku i Švédsku vděčná za rychlou reakci a rozhodnutí financovat balíček armádní pomoci.
Norsko oznámilo, že na společný skandinávský postup přispěje 1,5 miliardy norských korun (3,1 miliardy Kč). Švédsko chce s USA jednat o nákupu vojenského materiálu, který posléze daruje Ukrajině, uvedl švédský ministr obrany Pal Jonson. Do společného balíčku tří skandinávských zemí vloží Švédsko částku 275 milionů dolarů (5,9 miliardy českých korun). Dánské ministerstvo obrany svůj příspěvek vyčíslilo na 580 milionů dánských korun (asi 1,9 miliardy Kč).
