Putin poslal svou dceru do domácího vězení?! Prý chtěla uprchnout z Ruska!
Vědkyně a dcera ruského prezidenta Vladimira Putina, Maria Voroncovová Faassenová chtěla u příležitosti svých 37. narozenin odletět na dovolenou do „spřátelené“ země. To jí ale táta zatrhl a nakázal jí domácí vězení. Prý se bál, že se do Ruska už nevrátí.
Nejstarší dcera ruského prezidenta Vladimira Putina, Maria Voroncovová Faassenová (36) se narodila v době, kdy byl ruský prezident ještě agentem KGB. Přestože používá příjmení své babičky a svého manžela, její vazba na prezidenta Putina je dávno veřejným tajemstvím.
Maria je odbornicí na vzácná genetická onemocnění u dětí. Mimo to je i přední výzkumnou pracovnicí Národního radiologického centra lékařského výzkumu Ministerstva zdravotnictví Ruské federace.
Na dovolenou mířila s novým přítelem
Dovolená by se jí určitě hodila, ale kvůli svému otci si jen tak nikam nezaletí. Voroncová měla v plánu v příštím týdnu odletět u příležitosti svých 37. narozenin na romantickou dovolenou do „spřátelené“ země. Podle kanálu General SVR Telegram jí měl dělat společnost její nový přítel Jevgenij Nagornyj. S tím Maria randí od rozpadu svého manželství se synem plukovníka NATO, Jorritem Faassenem.
Chtěla uprchnout z Ruska?
Ruský prezident prý totiž s dceřiným výletem nesouhlasil. „Putin odpověděl kategorickým odmítnutím, čímž posílil bezpečnostní ochranu Marie,“ uvádí telegramový kanál. Mariu teď prý místo dovolené v tropech a koupání v moři čeká domácí vězení. Skutečným důvodem má být Putinova obava, že se vědkyně neplánovala do Ruska vrátit! Zpráva ovšem neuvádí, zda motivem plánovaného úprku z vlasti měla být probíhající válka mezi Ruskem a Ukrajinou, kterou vyvolal její otec.
Americký vyslanec Steve Witkoff v říjnu radil poradci ruského prezidenta, jak má Vladimir Putin vést hovor s prezidentem USA Donaldem Trumpem o mírovém plánu pro Ukrajinu. Vyplývá to z přepisu hovoru s Putinovým poradcem pro zahraniční politiku Jurijem Ušakovem, o němž informuje agentura AP a který zveřejnila agentura Bloomberg. Bílý dům pravost přepisu nezpochybnil.
V hovoru ze 14. října Witkoff Ušakovovi mimo jiné radil, aby Putin pogratuloval Trumpovi za dojednání příměří v Pásmu Gazy. Dále měl Putin zdůraznit, že Rusko Trumpův plán pro Gazu podporuje a že americký prezident je mužem míru. „V tu chvíli to bude opravdu dobrý hovor,“ řekl podle přepisu americký vyslanec.
Trump označil Witkoffův postup za standardní vyjednávání. „Musí to prodat Ukrajině a musí to prodat Rusku,“ řekl Trump novinářům na palubě Air Force One. Dodal, že tak to dělají všichni, kteří chtějí docílit nějaké dohody.
Podle Kremlu je únik telefonních hovorů mezi představiteli USA a Ruska pokusem o zmaření mírových jednání o válce na Ukrajině. Podobně se vyjádřil i Ušakov, který na otázku ruského novináře, proč byl hovor zveřejněn, řekl, že se jedná o pokus překazit jednání s USA. „Je nepravděpodobné že se tak stalo za účelem zlepšení vztahů,“ uvedl ruský poradce pro zahraniční politiku.
Rusko v noci útočilo na Ukrajinu dvěma střelami a 90 drony, obrana 72 dronů zlikvidovala, uvedl Kyjev. Moskva hlásí sestřel 33 ukrajinských dronů.
Ukrajina dostane do konce roku přes program Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) zbraně v hodnotě zhruba pěti miliard dolarů (asi 104 miliardy korun). Řekl to generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru, který dnes zveřejnil deník El País. Podle něj Ukrajina dostává zbraně financované zeměmi NATO průběžně.
Prostřednictvím programu PURL země NATO nakupují od Spojených států zbraně, které pak předávají na Ukrajinu. Program začal fungovat ve druhé polovině letošního roku. Účast v programu je dobrovolná a na vůli států záleží také jednotlivé finanční příspěvky. „Ukrajina dostává každý měsíc zhruba jednu miliard dolarů ve zbraních,“ řekl Rutte ohledně programu. Podle něj tak Ukrajina dostane přes PURL do konce roku zbraně v celkové hodnotě zhruba pěti miliard dolarů.
Rutte v rozhovoru pro španělský deník připomněl, že PURL není jedinou iniciativou zemí Severoatlantické aliance na vojenskou podporu Ukrajiny. „Je tu také česká muniční iniciativa či snahy Litvy a Dánska nakupovat výrobky obranného průmyslu z Ukrajiny,“ podotkl Rutte. Vedle toho státy poskytují Ukrajině zbraně ze svých skladů. „Po třech, čtyřech letech války se stavy skladů snižují, ale dodávky jsou stále možné,“ dodal Rutte.
