Putin poslal svou dceru do domácího vězení?! Prý chtěla uprchnout z Ruska!
Vědkyně a dcera ruského prezidenta Vladimira Putina, Maria Voroncovová Faassenová chtěla u příležitosti svých 37. narozenin odletět na dovolenou do „spřátelené“ země. To jí ale táta zatrhl a nakázal jí domácí vězení. Prý se bál, že se do Ruska už nevrátí.
Nejstarší dcera ruského prezidenta Vladimira Putina, Maria Voroncovová Faassenová (36) se narodila v době, kdy byl ruský prezident ještě agentem KGB. Přestože používá příjmení své babičky a svého manžela, její vazba na prezidenta Putina je dávno veřejným tajemstvím.
Maria je odbornicí na vzácná genetická onemocnění u dětí. Mimo to je i přední výzkumnou pracovnicí Národního radiologického centra lékařského výzkumu Ministerstva zdravotnictví Ruské federace.
Na dovolenou mířila s novým přítelem
Dovolená by se jí určitě hodila, ale kvůli svému otci si jen tak nikam nezaletí. Voroncová měla v plánu v příštím týdnu odletět u příležitosti svých 37. narozenin na romantickou dovolenou do „spřátelené“ země. Podle kanálu General SVR Telegram jí měl dělat společnost její nový přítel Jevgenij Nagornyj. S tím Maria randí od rozpadu svého manželství se synem plukovníka NATO, Jorritem Faassenem.
Chtěla uprchnout z Ruska?
Ruský prezident prý totiž s dceřiným výletem nesouhlasil. „Putin odpověděl kategorickým odmítnutím, čímž posílil bezpečnostní ochranu Marie,“ uvádí telegramový kanál. Mariu teď prý místo dovolené v tropech a koupání v moři čeká domácí vězení. Skutečným důvodem má být Putinova obava, že se vědkyně neplánovala do Ruska vrátit! Zpráva ovšem neuvádí, zda motivem plánovaného úprku z vlasti měla být probíhající válka mezi Ruskem a Ukrajinou, kterou vyvolal její otec.
Ministři obrany Evropské unie se shodli, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu musí být důvěryhodné a odolné, uvedla po skončení neformálního jednání šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Většina také podpořila možné rozšíření vojenské mise EU na Ukrajinu v případě uzavření příměří.
Česko na schůzce podle ministryně obrany Jany Černochové prezentovalo úspěchy české muniční iniciativy na podporu Kyjeva. Kromě ruské agrese debatovali ministři také o obranné připravenosti Evropské unie.
V prvním bodě jednání o vojenské podpoře Ukrajiny se k unijním ministrům prostřednictvím videokonference připojil jejich ukrajinský protějšek Denys Šmyhal. „Vítám, že existuje široká podpora pro rozšíření mandátu vojenské mise EU, aby po uzavření příměří poskytovala výcvik a poradenství na území Ukrajiny,“ uvedla Kallasová po jednání. Na Ukrajinu by se ale vojenská mise mohla rozšířit pouze s jednomyslným souhlasem všech 27 členských států EU, informovala agentura Reuters.
Německo zahájilo komerční provoz už druhého terminálu na zkapalněný zemní plyn ve Wilhelmshavenu na severozápadě země. Plovoucí jednotky na opětovné zplynování LNG fungují v Brunsbüttelu, Stade a na dvou místech ve Wilhelmshavenu. S budováním terminálů na LNG začalo Německo v roce 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Díky terminálům se země dokázala zbavit závislosti na plynu z Ruska.
Druhý terminál v přístavu Wilhelmshaven zahájil dnes komerční provoz po několikaměsíčním zkušebním chodu. „Pravidelný provoz terminálu Wilhelmshaven 2 s plovoucí skladovací jednotkou a jednotkou na zpětné zplynování ‚Excelsior' může nyní přispět k zajištění dodávek a naplnění zásobníků plynu před příští topnou sezonou,“ uvedl generální ředitel společnosti DET Peter Röttgen.
„Mám radost, že o zapojení do SAFE požádalo 19 států včetně Lotyšska. Investujeme společně, investujeme více a investujeme evropsky,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Komise podle ní obdržela žádosti o financování na celých 150 miliard eur (3,7 bilionu korun) dostupných pro program SAFE, který umožní půjčky na vojenské vybavení. Mezi žadateli je i Česko.
Evropská unie se podle von der Leyenové snaží posilovat ukrajinskou obranu, zároveň ale musí převzít odpovědnost i za vlastní bezpečnost a obranu.
