Německo už prakticky nemá Ukrajině co dát, prohlásil kancléř. Armádě došly zásoby
Německá armáda z velké části vyčerpala možnosti dodávek dalších zbraní ze svých zásob na Ukrajinu, tvrdí v rozhovoru s magazínem Spiegel německý kancléř Olaf Scholz. Berlín je opakovaně terčem kritiky za to, že Kyjevu, který čelí ruské agresi, neposkytuje větší pomoc. Scholz v rozhovoru argumentuje i tím, že chce za každou cenu zabránit konfliktu mezi NATO a Ruskem, možné třetí světové válce.
Politik je přesvědčen, že Německo, které odmítá Ukrajině dodávat těžké zbraně jako třeba tanky, dělá vše, co je v jeho silách. Možnosti bundeswehru jsou přitom podle něj prakticky vyčerpané. Co ještě může německá armáda poslat, ale ještě pošle, ujistil.
Německo podle Scholze brání eskalaci, která by vedla ke 3. světové válce
Zároveň připomněl, že Německo bude Ukrajině financovat nákup zbraní od německých výrobců. Berlín Kyjevu nedávno zaslal seznam, z něhož si zbraně může vybrat. Podle informací deníku Bild z něho ale byly vyškrtnuty všechny položky, které Ukrajina považuje za důležité.
Na opakované otázky, proč Německo odmítá dodávat těžké zbraně či průběžně další zbraně ze zásob své armády, Scholz odpověděl mimo jiné tím, že je nezbytné, aby spolková republika byla kdykoliv schopna bránit své území. Ohrožení zemí NATO Ruskem podle něj trvá. „Velmi brzy jsem řekl, že musíme udělat všechno pro to, abychom se vyhnuli konfrontaci mezi NATO a vysoce vyzbrojenou jadernou supervelmocí, jako je Rusko. Dělám vše pro to, abych zabránil eskalaci, která by vedla ke třetí světové válce,“ uvedl kancléř.
Aby Německo pro vyzbrojení Ukrajiny dělalo více, by si přál mimo jiné český ministr zahraničí Jan Lipavský. Němci samotní jsou podle Spiegelu názorově rozděleni. Zatímco 47 procent jich je pro dodávky těžkých zbraní, 45 procent jich je proti.
Německo dál odmítá embargo ruského plynu
Do budoucna je podle Scholze nutné, aby bylo uzavřeno příměří a staženy ruské jednotky. Mírová dohoda pak podle něj musí být taková, aby Ukrajině umožnila se bránit. „Vyzbrojíme ji tak, aby byla garantována její bezpečnost. Jsme k dispozici jako garanční mocnost,“ podotkl.
Německý kancléř také znovu odmítl embargo na dovoz ruského plynu. K zastavení války by to podle něj nevedlo. Pokud by totiž ruský prezident Vladimir Putin reagoval na hospodářské argumenty, válku by vůbec nezačal.
Zároveň Scholz připustil, že se spolková republika měla dříve začít zbavovat závislosti na ruském dovozu. Také měli podle něj spojenci už po ruské anexi Krymu v roce 2014 přijmout část sankcí, které přišly na řadu až letos.
Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce letošního roku. Ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v EU to dnes uvedla Evropská komise. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Komise je podle svých slov připravena tento podle ní ambiciózní cíl podporovat, nicméně k jeho dosažení je podle unijní exekutivy nutné urychlit tempo reforem, zejména v oblasti právního státu.
Ukrajinské speciální síly se zapojily do těžkých bojů ve strategickém Pokrovsku na východě země, potvrdila dnes vojenská rozvědka bránící se země. Ruské ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruští vojáci pokračují v ničení obklíčených ukrajinských jednotek ve městě, kde prý už ovládli desítky budov.
„Pokračují tvrdé boje s ruskými okupanty,“ uvedla o situaci v Pokrovsku ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Příslušníci speciálních sil podle ní zajistili pozemní koridor, umožňující zásobování obránců města, a nyní se snaží nepříteli znemožnit ostřelování zásobovacích tras.
Rada Evropské unie schválila pátou platbu pro Ukrajinu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard Kč) z takzvané ukrajinské facility neboli nástroje pro Ukrajinu. Napadená země podle dnešního prohlášení Rady EU pokračuje v reformách, kterými unie vyplácení financí z nástroje podmínila. Peníze mají podpořit makrofinanční stabilitu a fungování veřejné správy Ukrajiny, která se od roku 2022 brání ruské invazi.
„Tato částka odráží úspěšné splnění devíti kroků požadovaných pro pátou platbu a jednoho zbývajícího kroku ze čtvrté platby,“ uvedla Rada EU, která zastupuje členské státy. Doplnila, že schválení další pravidelné čtvrtletní platby reflektuje reformy například v oblasti soudnictví, boje proti korupci, finančních trhů, místních samospráv nebo energetické politiky.
