Putin poprvé přiznal potíže kvůli sankcím. Lukašenko se vysmál Západu kvůli inflaci
Komplikovaná situace v ruské ekonomice vyžaduje zvláštní úsilí vlády, ale Rusko dopady západních sankcí zvládá, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem v letovisku Soči na březích Černého moře. Lukašenko od svého ruského spojence obvykle požaduje nové půjčky a levnější dodávky ruských surovin.
„Navzdory všem potížím bych rád poznamenal, že ruská ekonomika odolává dopadu sankcí a odolává docela důstojně. To dokazují všechny hlavní makroekonomické ukazatele,“ řekl Putin podle ruské agentury TASS. Rusko čelí rozsáhlým sankcím západních zemí za svou nevyprovokovanou agresi vůči sousední Ukrajině. Ruský útok, zahájený na konci února, stále pokračuje.
„Samozřejmě, vše je složité. Vše, co se děje, vyžaduje od ekonomického bloku vlády zvláštní pozornost, zvláštní úsilí, ale chci zdůraznit, že toto úsilí přináší pozitivní efekt,“ řekl Putin a dodal, že to se odráží i na obchodu mezi Ruskem a Běloruskem, který loni dosáhl rekordní úrovně téměř 38,5 miliardy dolarů.
Lukašenko podle TASS žertoval o tom, že i ekonomické problémy Západu zavinil Putin. „To, co se tam děje, (západní státy) zjevně podcenily. Užívali si, četli si svá média a dostali inflaci a další. Samozřejmě, že to 'Putin zavinil'. Tam vše 'zavinil Putin',“ řekl Lukašenko. „O tom si s nimi vážně promluvím,“ zareagoval se smíchem Putin.
Lukašenko předpověděl, že Kyjev ještě bude prosit Minsk a Moskvu, aby nepřipustily odtržení západu Ukrajiny, na který si podle běloruského vůdce „dělají zálusk“ Poláci.
„Znepokojuje nás, že oni, Poláci, členové NATO, jsou připraveni jít a zabrat západní Ukrajinu, jak bylo před rokem 1939. Znepokojuje nás to nejen z hlediska současné bezpečnosti. Je to jejich strategie, která se dotýká i západního Běloruska. Proto máme uši nastražené,“ prohlásil Lukašenko. „Ukrajinci nás ještě budou muset prosit, abychom nedovolili (zabrání) západní části a dalších částí od Ukrajiny,“ dodal.
Rusko už v roce 2014 anektovalo ukrajinský polostrov Krym a podpořilo separatisty, kteří na části východní Ukrajiny vyhlásili samozvané státečky. Nyní se ruská vojska, která do útoku vyrazila v únoru také z území Běloruska, snaží obsadit celý východ a jih sousední země. Polsko a další země Západu dodávají Kyjevu zbraně a další pomoc k tomu, aby se Ukrajina mohla agresi a narušení své územní celistovsti účinněji bránit.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy opět přineseme v neděli, dobrou noc.
Ruský útok dronem na vlakové nádraží ve městě Šostka na severovýchodě Ukrajiny si vyžádal první oběť. Místní úřady potvrdily, že v troskách jednoho z vagonů byl nalezen mrtvý 71letý muž. Zraněno bylo nejméně 30 lidí, z toho osm muselo být hospitalizováno. Drony zasáhly nejprve příměstský vlak a poté soupravu směřující do Kyjeva právě ve chvíli, kdy probíhala evakuace cestujících, informoval server Direktno.rs.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za brutální a vyzval Západ k rozhodnější reakci. Ministr zahraničí Andrij Sibiha uvedl, že šlo o takzvaný dvojitý úder, jehož cílem je zasáhnout i záchranáře. Útok způsobil výpadky elektřiny v Šostce i okolí, Moskva mezitím stupňuje nálety na železniční a energetickou infrastrukturu.
Ukrajinská armáda v noci na sobotu zasáhla ruskou raketovou loď Grad třídy Bujan-M, vyzbrojenou střelami s plochou dráhou letu Kalibr. K zásahu došlo v oblasti Oněžského jezera v Karelské republice, přičemž poškozena byla pravá část prostoru pohonných jednotek.
Loď patří k nejnovějším ve službě Baltského loďstva a využívá raketový komplex Kalibr-NK, který Rusko nasazuje k útokům na Ukrajinu. Podle serveru The Kyiv Independent je Grad sice malá, ale velmi silně vyzbrojená a schopná operovat v mělkých vodách. Útok zapadá do série úderů, jimiž Ukrajina v posledních měsících výrazně oslabila ruské námořnictvo.
Západ se sankcemi snaží přimět Rusko k ukončení agrese. Na zpřísnění sankcí naléhá Varšava, která také poskytuje Ukrajině i vojenskou pomoc a přijala největší díl z ukrajinských uprchlíků před válkou. Mezitím ruští představitelé hovoří o připojení obsazených částí Ukrajiny k Rusku, například tajemník vládní strany Jednotné Rusko nedávno hovořil o tom, že Rusko je v Chersonu navždy. A ruská vláda nedávno vytvořila zvláštní štáb pro rekonstrukci obsazených území sousední země. Bělorusko se do ruské invaze přímo nezapojilo, poskytlo však Rusku své území a základny k útoku, a tak západní sankce postihly i režim v Minsku.
