Rusové vypálili rakety jen 20 km od Polska. Zasáhli základnu v Javorivu, čtyři zranění
Ruská armáda dnes ráno ostřelovala vojenskou základnu v ukrajinském Javorivu blízko polské hranice, čtyři lidé utrpěli zranění. S odvoláním na lvovského gubernátora o tom informovala agentura Reuters. Ruské jednotky vypálily na Javoriv šest střel, z nichž čtyři vojenskou základnu zasáhly.
Kromě Javorivu, který leží asi 20 kilometrů od polské hranice, podle hlášení ukrajinského generálního štábu dnes časně ráno pokračovaly ruské jednotky i v ostřelování vesnice Desna v Černihivské oblasti, kde je výcvikové středisko ukrajinské armády. Podle štábu byly střely vypáleny z území Běloruska, uvedla ruská verze serveru BBC.
Z běloruského území ráno ostřelovala ruská armáda také vojenské základny v Žytomyrské oblasti, kde jeden voják zemřel a jeden byl zraněn. V Dněpropetrovské oblasti na východě Ukrajiny se pod ruskou palbou ocitly ráno dvě obce, zranění utrpěla šedesátiletá žena.
Boje stále pokračovaly v pátek večer v některých oblastech Severodoněcku, informoval generální štáb ukrajinské armády. Dnes ráno ale štáb o bojích v Severodoněcku neměl zprávy a uvedl, že se bojuje v jeho okolí. V pátek ukrajinské jednotky dostaly rozkaz se z téměř zcela zničeného města stáhnout, aby zabránily další ztrátám a přeskupily se.
Boje u Severodoněcku se nyní soustředí na přilehlé město Lysyčansk, které se podle pátečního oznámení Moskvy podařilo ruským silám zablokovat z jihu. Agentura Reuters dnes s odvoláním na proruského povstaleckého činitele uvedla, že potrvá ještě týden a půl, než ruská armáda získá nad Lysyčanskem kontrolu.
Stahování ze Severodoněcku podle ukrajinské strany neznamená prohru, neboť Moskvě se nepodařil plán na dobytí východního Donbasu do 9. května.
Britské ministerstvo obrany dnes také uvedlo, že Rusko pravděpodobně tento měsíc stáhlo několik generálů z klíčových operativních pozic. Britský premiér Boris Johnson pak vyjádřil obavy, že kvůli ekonomickým důsledkům, jež má válka pro Evropu, bude Ukrajina pod mezinárodním tlakem nucena uzavřít mír s Ruskem za podmínek, které pro ni nebudou výhodné.
„Příliš mnoho zemí říká, že toto je evropská válka, která není nutná… Takže bude narůstat tlak, který možná donutí Ukrajince ke špatnému míru,“ řekl dnes Johnson novinářům ve rwandské metropoli Kigali, kde se účastní summitu britského Společenství.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Ukrajinští vyjednávači budou koncem tohoto týdne jednat s Američany o míru a bezpečnostních zárukách, uvedl dnes večer na sociální síti Telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tato jednání budou podle prezidenta navazovat na nedělní rozhovory v Ženevě, kde představitelé USA, Ukrajiny a evropských zemí jednali o úpravách amerického osmadvacetibodového návrhu ohledně ukončení rusko-ukrajinské války. Ten připravily USA po konzultacích s Rusy a řada odborníků i zemí jej vnímala jako proruský.
„Nyní je stejně důležitá naše obrana, náš odpor na frontě jako společná práce s partnery ve prospěch lepších diplomatických pozic,“ napsal Zelenskyj. Ukrajinský tým bude s americkými zástupci koncem tohoto týdne pokračovat na sbližování stanovisek do podoby, která má vést k dosažení míru a bezpečnostních záruk, dodal.
Dosavadní výdaje českého státu na pomoc Ukrajině od začátku ruské vojenské invaze za všechna ministerstva i orgány státní správy činí celkově 91,3 miliardy korun, řekl po dnešním zasedání vlády novinářům premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Příjmy státu tyto výdaje převyšují o 12,7 miliardy korun, protože příjmy ze sociálního a zdravotního pojištění či daní tvoří 79 miliard a kompenzace za vojenskou pomoc 25 miliard, řekl Fiala.
„Český stát na pomoci Ukrajině určitě neprodělává, je tomu přesně naopak. To samozřejmě není na celé věci to nejpodstatnější. Nesmíme pomíjet aspekt spravedlnosti a spravedlivého boje Ukrajinců, bezpečnostní hlediska a všechno další, ale čísla hovoří úplně jasně,“ řekl novinářům Fiala. Poděkoval všem, kdo se na pomoci Ukrajině od počátku ruské vojenské agrese v roce 2022 podíleli.
