Biden přitvrzuje: Zavede další přísné sankce a zmrazí ruské majetky. EU pracně hledá shodu
USA oznámily další zpřísnění protiruských sankcí, které zahrnuje přerušení veškerých vazeb mezi americkým finančním systémem a institucemi Sberbank a Alfa Bank, zákaz nových investic v Rusku a nová opatření proti „ruským elitám“ včetně dospělých dětí prezidenta Vladimira Putina. Kroky v prohlášení prezentoval Bílý dům s tím, že jsou součástí společného postupu USA s partnery v Evropské unii a ve skupině G7. Hovoří o odvetě za ruská „zvěrstva na Ukrajině, mimo jiné v Buči“.
Sberbank, což je největší ruská banka, a Alfa Bank, která je největší soukromou bankou, budou nyní terčem „plných blokovacích sankcí“. Sberbank je na sankčním seznamu od sklonku února, kdy Washington oznámil snahu odstřihnout ji od transakcí v dolarech.
„Toto opatření zmrazí veškerá aktiva Sberbank a Alfa Bank, která se dotýkají amerického finančnictví, a zakáže lidem ze Spojených států, aby s nimi podnikali,“ uvedl Bílý dům k dnešnímu zpřísnění sankcí. Komuniké dále avizuje, že prezident Joe Biden podepíše dekret zakazující Američanům nové investice v Rusku, ať jsou daní občané USA kdekoli. Podobné opatření Washington v únoru přijal v souvislosti s povstaleckými samozvanými „lidovými republikami“ na východě Ukrajiny.
Manželky i dcery
USA hodlají také blokovat kontakty s „klíčovými podniky vlastněnými ruským státem“, které ve čtvrtek vyjmenuje ministerstvo financí, a rozšiřují seznam sankcionovaných ruských občanů. Nově na něm podle amerických médií budou dvě dospělé dcery ruského prezidenta, které deník The New York Times uvádí jako Jekatěrinu Tichonovovou a Mariji Putinovou alias Voroncovovou. Bílý dům také uvádí manželku a dceru šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova, ruského premiéra Michaila Mišustina a exprezidenta Dmitrije Medveděva. Ti všichni budou prý odstřiženi od amerického finančnictví a budou jim zmrazeny majetky v USA.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) dnes hovořil se svým nizozemským protějškem Casparem Veldkampem o společném evropském postupu po setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina na Aljašce. Hovory s dalšími státníky budou podle Lipavského následovat. Oznámil to odpoledne na síti X. Schůzka Trumpa s Putinem patrně žádné konkrétní výsledky nepřinesla, dohoda o příměří na Ukrajině oznámena nebyla.
„Mluvil jsem s nizozemským ministrem zahraničí Casparem Veldkampem. Po jednání na Aljašce koordinujeme evropský postup. Česko je součástí koalice ochotných a na této platformě jsme v komunikaci i s USA. Další hovory budou následovat,“ napsal Lipavský. Koalice ochotných je neformální skupina států, které aktivně podporují Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi. Součástí koalice vedené Francií a Británií je také Česko.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že Ukrajina potřebuje skutečný, trvalý mír, a ne další přestávku mezi ruskými invazemi, píše Reuters. Hlava Ukrajiny se takto vyjádřila po pátečním setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce.
„Bezpečnost musí být zaručena spolehlivě a dlouhodobě se zapojením jak Evropy, tak Spojených států,“ uvedl Zelenskyj na X po telefonátu s evropskými lídry.
Pokračování tlaku na Rusko a posílení Ukrajiny je nezbytné pro dosažení míru, uvedl dnes šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj musí čelit důsledkům za to, že válku protahuje.
Trump se v noci na dnešek SELČ sešel s Putinem na Aljašce, summit však patrně nepřinesl žádné konkrétní výsledky. Dohoda o příměří na Ukrajině, které podporuje Kyjev, ale Moskva ho odmítá bez splnění svých podmínek, oznámena nebyla.
Nejmenovaný americký činitel v této souvislosti řekl novinářům, že podle vlády existují indicie, že Putinovy dcery mají na Západě majetky. „Domníváme se, že mnohé z Putinových aktiv jsou ukryté s rodinnými příslušníky, a proto na ně cílíme,“ citoval na twitteru americké činitele reportér listu The Washington Post.
Státy Evropské unie se dnes napoprvé neshodly na nových sankcích proti Rusku, jejichž pátý balík v úterý navrhla Evropská komise. ČTK to sdělil diplomatický zdroj, podle něhož bude jednání velvyslanců členských zemí pokračovat ve čtvrtek. Některé země požadovaly vyjasnění podrobností navrženého embarga na dovoz ruského uhlí či zákazu kotvení ruských lodí v unijních přístavech. Komise by měla podle diplomatů mimo jiné upřesnit, zda se má zákaz týkat i stávajících kontraktů na nákup uhlí nebo pouze nových smluv.
