Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Prezident Petr Pavel navštíví příští týden Německo a Itálii. V Berlíně se setká se svým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem na zámku Bellevue, v Římě se poté zúčastní konference pro obnovu Ukrajiny. Na webu o tom dnes informoval odbor komunikace prezidentské kanceláře.
Prezident na nedávné konferenci Globsec v Praze uvedl, že chce v Itálii hovořit o představě o aktuálním Marshallově plánu pro Ukrajinu, který by zahrnoval mimo jiné to, že investoři musejí zemi vidět jako příležitost, nikoli riziko. „Klíčová cesta k prosperitě vede skrze hlubší integraci do evropského obchodu,“ řekl tehdy.
Německý kancléř Friedrich Merz se nyní nechystá telefonovat si s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Řekl to dnes mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. V úterý spolu poprvé po téměř třech letech po telefonu hovořili Putin a francouzský prezident Emmanuel Macron.
Podle vládního mluvčího Francie Německo o chystaném telefonátu Macrona a Putina předem informovala a poté jej zpravila i o výsledku jednání. Podle Kremlu byla tématem rozhovoru především situace na Ukrajině a Blízkém východě. Elysejský palác mimo jiné uvedl, že francouzský prezident Putina vyzval k příměří na Ukrajině.
Poskytnutí mobilní digitalizační jednotky Archa III na ochranu a digitalizaci válkou ohroženého ukrajinského kulturního dědictví dnes podpořila vláda. Vyplývá to z výsledků dnešního zasedání. Jde o přímou pomoc České republiky prostřednictvím Národního muzea a součást většího projektu Pomoc ukrajinské kultuře, který koordinuje ministerstvo kultury ve spolupráci se svými příspěvkovými organizacemi.
Projekt Archa III je digitalizační studio postavené na konstrukci vozu Volkswagen Crafter. Archa disponuje mobilním 3D skenovacím zařízením včetně dvou fotogrammetrických vícekamerových robotů. Robotický systém řídí hlavní počítač v zadní části dodávky. Kompaktní fotostudio umožňuje snímání exponátů. V případě těch menších uvnitř Archy, v případě těch větších či citlivých na přepravu přímo v muzeích.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
