Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Německý ministr obrany Boris Pistorius dnes prohlásil, že Ukrajina by neměla souhlasit s nejnovějším návrhem amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se vzdala velké části svého území výměnou za příměří s Ruskem.
Kyjev si podle ministra zjevně uvědomuje, že se bude muset vzdát určitého území, aby dosáhl udržitelného klidu zbraní. „Ale rozhodně nepůjdou tak daleko – nebo by neměli jít tak daleko – jako v nejnovějším návrhu amerického prezidenta,“ řekl. „Ukrajina sama mohla před rokem získat to, co je v tomto návrhu. Je to podobné kapitulaci. Nevidím v tom žádnou přidanou hodnotu,“ prohlásil Pistorius.
Také ujistil Ukrajinu o další německé vojenské pomoci, a to i v případě, USA zastaví svou pomoc. „Pokud Ukrajina padne, pokud Putin vyhraje tuto válku v tom smyslu, že Ukrajinu okupuje, anebo její velkou část, pak se v maximálním ohrožení ocitnou země NATO a mimochodem i sousední země, jako je Moldavsko a Gruzie,“ usoudil Pistorius a vysvětlil, že všem musí být jasné, že „nejde jen o solidaritu s Ukrajinou, jde o naši bezpečnost a náš mír v Evropě“.
Mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou musí být uzavřena brzy a následující týden se administrativa prezidenta Donalda Trumpa pokusí rozhodnout, zda mají Spojené státy v tomto konfliktu nadále pokračovat jako prostředník ve vyjednávání. Řekl to v dnešním rozhovoru s televizí NBC americký ministr zahraničí Marco Rubio.
„Musí se to stát velmi brzy. Nemůžeme nadále věnovat čas a zdroje tomuto úsilí, pokud to nepovede k naplnění,“ řekl Rubio v pořadu Meet the Press. „Tento týden bude opravdu důležitý týden, v němž musíme určit, zda je to úsilí, na němž se nadále chceme podílet, či zda nenastal čas se tak nějak zaměřit na některá jiná témata,“ vysvětlil Rubio den poté, co se prezident Trump na okraj pohřbu papeže Františka setkal se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
