ONLINE: Po útoku na Kyjev chtějí zvýšit tlak na Putina. „Nechce řešení,“ tvrdí Němci

Olomoucká právnická fakulta vyhlásila materiální sbírku pro Ukrajinu. Od vypuknutí války je to třetí fakultní sbírka. Výtěžek z předchozích dvou, které podpořili studenti i zaměstnanci školy, směřoval k ukrajinským uprchlíkům hlavně do západní a centrální části země. Dárci mohou nosit věci do konce května, informovala dnes Univerzita Palackého na stránkách. Sbírku koordinuje student práv Vasyl Kapustej, který rodné Ukrajině pomáhá od začátku války.

„I tentokrát darované věci pomohou civilistům. Těm, kteří stále zůstávají ve válečné zóně, ale i těm, které válka vyhnala z východní Ukrajiny,“ upřesnil Kapustej. Ve spolupráci s ukrajinskými kolegy a přáteli přímo z bojiště sepsal seznam věcí, které mohou lidé darovat. „Na seznamu jsou trvanlivé potraviny, hygienické potřeby, léky a lékařský materiál, oblečení a speciální věci jako například stany, spacáky, powerbanky nebo staré autolékárničky,“ doplnil student práv.

Rusko dnes vyhostilo jednoho slovinského diplomata, uvedla agentura TASS s odvoláním na ministerstvo zahraničí v Moskvě. Předtím si ministerstvo předvolalo velvyslance této členské země Evropské unie a sdělilo mu, že Lublaň je odpovědná za „ničení vztahů“ mezi oběma státy.

Pokud se po letošních volbách dostanou v Británii k vládě opoziční labouristé, zvýší výdaje na obranu na 2,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle webu stanice BBC to ve čtvrtek prohlásil jejich šéf Keir Starmer, který se dnes chystá navštívit výrobnu britských jaderných ponorek. Británie v současnosti dává na obranu 2,1 procenta HDP a patří v Severoatlantické alianci k výrazným podporovatelům Ukrajiny.

Pět ukrajinských dronů v Rostovské a Belgorodské oblasti zneškodnila podle tvrzení ruského ministerstva obrany v noci na dnešek ruská protivzdušná obrana. Uvedla to agentura Reuters.

Podle Moskvy šlo o „sérii pokusů o teroristické útoky na cíle na ruském území“. Nad Rostovskou oblastí systémy protivzdušné obrany sestřelily čtyři drony. Podle gubernátora tohoto regionu na jihozápadě Ruska Vasilije Golubjeva se to stalo v Novošachtinsku. „Podle předběžných údajů nejsou oběti ani škody,“ napsal na telegramu. Ruskojazyčný servis BBC podotýká, že Golubjev neuvedl, na jaký cíl drony mířily. 

Rusko dnes nad ránem podniklo další útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, vlna úderů nebyla ale tak masivní jako předchozí noc.

Škody jsou hlášeny z okolí Kryvého Rihu v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. Trosky sestřeleného dronu tam dopadly na blíže neupřesněný energetický objekt, který začal hořet. Hasiči požár likvidují, píše server Ukrajinska pravda.

Rusové při poslední sérii útoků nasadili jednu raketu Ch-59 a 17 útočných dronů typu Šáhed, uvedlo dnes ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana 16 šáhedů zničila. Stalo se to nad územím Mykolajivské, Oděské, Chersonské, Dněpropetrovské, Vinnycké a Chmelnycké oblasti. Z posledního regionu byly hlášeny výbuchy a zejména v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny platil poplach kvůli nebezpečí raketových útoků, uvádí ruskojazyčný servis BBC. Následky útoků se upřesňují, informace o případných obětech zatím nejsou k dispozici.

Dobré ráno, v letadle plně naloženém vojenským vybavením ve středu přicestovali do Nigeru ruští vojenští instruktoři, informovala ve čtvrtek večer podle agentury Reuters nigerská státní televize RTN. Odkázala přitom na dohodu mezi tamní vojenskou juntou a ruským prezidentem Vladimirem Putinem o posílení vzájemné spolupráce.

Nigerská televize odvysílala záběry vykládání vojenského nákladního letounu, zatímco poblíž postávali lidé v uniformách. „Jsme tu, abychom vycvičili nigerskou armádu... a rozvíjeli vojenskou spolupráci mezi Ruskem a Nigerem,“ řekl muž v maskáčové uniformě, kterého RTN označila za jednoho z ruských instruktorů.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Od roku 2022 přišlo v důsledku ruských útoků o končetiny nejméně 30 ukrajinských dětí. Na rozdíl od dospělých potřebují děti nové protézy nejméně jednou ročně a často se při přizpůsobování protézám a nové realitě potýkají s psychickými problémy.

Velvyslankyně USA na Ukrajině Bridget Brinková uvedla, že USA podepsaly dohodu o poskytnutí 138 milionů dolarů na modernizaci ukrajinské protivzdušné obrany.

Šéf MAAE varuje před eskalací v souvislosti s útoky na jadernou elektrárnu v Záporoží. Nedávné útoky na Ruskem okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnu znamenaly „významnou eskalaci“ nebezpečí pro jadernou bezpečnost na Ukrajině, uvedl ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi.

Dnešní ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu byly ruskou odvetou za ukrajinské údery na ruskou energetiku, uvedl podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Prohlásil také, že v zimě Rusko neútočilo na ukrajinskou energetiku z humanitárních pohnutek. 

„Bohužel jsme v poslední době pozorovali sérii úderů na naše energetické objekty a byli jsme nuceni na ně odpovědět,“ prohlásil Putin. Rusko v poslední době hlásilo množství dronových útoků na své území. Ukrajinské bezpilotní prostředky podle médií často zasahují ruské ropné terminály nebo sklady paliva. Ukrajina se k těmto útokům oficiálně nehlásí, ukrajinská média je ale s ukrajinskými operacemi spojují.

Nizozemsko přidělí Ukrajině dalších 400 milionů eur (asi 10,147 miliard korun), čímž zvýší svůj celkový příslib pro rok 2024 na více než 2,4 miliardy eur (60,89 miliard korun), uvedla nizozemská zpravodajská stanice RTL.

Ruská armáda z velké části nahradila své ztráty na Ukrajině, a to mnohem rychleji, než se předpokládalo, uvedl v písemném prohlášení pro Kongres generál Christopher Cavoli, vrchní velitel americké armády v Evropě.

V běloruské vazbě zemřel jednapadesátiletý Aljaksandr Kulinič, kterého úřady obvinily z urážky autoritářského vůdce země Alexandra Lukašenka. Oznámila to dnes lidskoprávní organizace Vjasna, podle níž je Kulinič šestý politický vězeň, jenž zemřel v Bělorusku za mřížemi. Podle oficiálních údajů zemřel na ischemickou chorobu srdeční, napsalo Rádio Svoboda.

Agentura AP poznamenala, že Kulinič byl ve vazební věznici ve městě Brest, která je známá tvrdým zacházením s opozičními aktivisty. „Vyzývám naše mezinárodní partnery, aby přijali opatření, která zabrání dalším ztrátám na životech,“ napsala na síti X v souvislosti s Kuliničovou smrtí běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská.

Donald Trump odmítl pozvání Zelenského k návštěvě Ukrajiny, píše New York Post. Mluvčí volební kanceláře amerického exprezidenta označil nabídku za „nevhodnou“, protože bývalý americký prezident „není vrchním velitelem ozbrojených sil“.

Polsko disponuje raketami protivzdušné obrany sovětské výroby, které mohou být odeslány na Ukrajinu. Polský prezident Andrzej Duda prohlásil, že se svým protějškem Volodymyrem Zelenským jednal již o možném převodu.

Ukrajina už nemá skoro žádné střely k západním systémům protivzdušné obrany Patriot a Iris-T, tvrdí novinář a analytik deníku Bild Julian Röpcke, který se odvolává na svůj anonymní zdroj. Oba systémy jsou přitom pro Ukrajinu zásadní, aby mohla ochránit svůj vzdušný prostor před ruskými střelami, upozornil novinář, na jehož analýzy vývoje bojů se často odvolávají ukrajinská média.

„Ukrajině došly střely Patriot a Iris-T. Většina dalších zásob prostředků protivzdušné obrany je vyčerpána nebo zničena,“ napsal Röpcke na sociální síti X.

Ukrajinští dělostřelci u Kreminny v Doněcké oblasti. „Ray“ z Azovské brigády připravuje munici pro houfnici OTO-Melara Mod 56 italské výroby. 

Záplavy v Rusku zasáhly Kurgan, pod vodou se ocitl i jediný ruský výrobce BMP, píše Defense Express. Evakuován by měl být i závod Kurganmašzavod, který je jediným ruským výrobcem nových pěchotních (vyrábějí se zde všechna bojová vozidla BMP-3 a BMP-4) a výsadkových bojových vozidel.

Japonský premiér Fumio Kišida dnes využil svého projevu v americkém Kongresu k vyzdvižení role Spojených států na mezinárodní scéně v době sílících obav spojených s kroky Ruska a Číny. Mimo jiné varoval před ukončením americké podpory Ukrajiny.

„Jak dlouho by trvalo, než by se bez americké podpory pod náporem z Moskvy zhroutily ukrajinské naděje? Jak dlouho by trvalo, než by bez americké přítomnosti Indo-Pacifik čelil ještě drsnější realitě?“ citovala Kišidu agentura Reuters.

Kreml loni zaplatil 58 miliard rublů (asi 15 miliard korun) neziskovým organizacím, aby šířily propagandistické informace určené domácímu publiku, tvrdí ukrajinská vojenská rozvědka. Podle rozvědky jde o organizace, které se prezentují jako nezávislé na státních strukturách, ale ve skutečnosti na zakázku Kremlu šíří na internetu takzvaně vlastenecký obsah.

Podle rozvědky může být tento obsah skryt v různých blozích, filmech, seriálech, zprávách nebo i počítačových hrách. Cílem takto šířené propagandy je formování loajálních postojů veřejnosti k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, ospravedlňování ruské války proti Ukrajině nebo oslavování ruských vojáků. Ruské úřady na šíření takovýchto informací vynakládají více peněz než v minulosti, tvrdí také ukrajinská tajná služba.

„Zvýšení výdajů na skrytou propagandu určenou domácímu publiku může svědčit jak o snížení důvěry k oficiálním a tradičním médiím agresorské země, tak také o snaze Putinovy diktatury zajistit si kontrolu nad internetovým prostorem v Rusku,“ uvedla ukrajinská rozvědka.

Česko domlouvá s Ukrajinou podobu bilaterální dohody o bezpečnostní spolupráci. V květnu nebo v červnu by mohla být uzavřena, řekl dnes novinářům po summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu český prezident Petr Pavel. O konkrétní podobě dokumentu je podle něj předčasné mluvit.

„Bude to možná o dodávkách materiálu, možná o nějaké pomoci nemateriální, jako je třeba podpora se zpravodajskými informacemi, případně technologiemi. Může to být ale i spolupráce obranného průmyslu, případně přenos některé výroby na ukrajinské území,“ poznamenal Pavel. „To všechno jsou věci, které souvisejí s obranyschopností,“ poznamenal.

„FSB pravidelně dostává informace o účasti západních tajných služeb, především britských, na přípravě ukrajinských speciálních jednotek. Odhalili jsme kurátorskou roli, kterou hrají britské speciální jednotky ve valné většině teroristických a diverzních akcí proti lodím Černomořské flotily a proti Krymskému poloostrovu,“ citovala agentura TASS představitele ruské tajné služby FSB.

Ruská služba také prohlásila, že britské síly využívají Ukrajinu jako cvičnou plochu a že na ukrajinské vojáky pohlížejí jako na „materiál“ pro testování nových zbraní a taktik. Podle dalšího tvrzení FSB se Britové „nenamáhají“ s detailním promýšlením operací. Příkladem takovéto nepropracované operace je podle FSB zmařený plán, v němž britské síly počítaly s vyloděním ukrajinských vojáků na Tendrivské kose v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny.

Česko už identifikovalo více než milion kusů dělostřelecké munice v zemích mimo Evropskou unii, jež by mohly být zakoupeny pro Ukrajinu. Po dnešním summitu iniciativy Trojmoří to českým novinářům ve Vilniusu řekl prezident Petr Pavel. Dříve hovořil o počtu 800.000 kusů.

Alternativa pro Německo (AfD) a její poslanec Petr Bystroň nejsou nic jiného než hlásná trouba Kremlu. Dnes to v debatě ve Spolkovém sněmu prohlásilo několik vládních i opozičních poslanců, kteří debatovali o podezření, že Bystroň dostával úplatky od proruské sítě. Bystroň, který během rozpravy nebyl v sále, už dříve obvinění odmítl. Kauza, kterou zveřejnily český Deník N a německý magazín Der Spiegel s odvoláním na zdroje v české Bezpečnostní informační službě, podle poslance AfD Stefana Keutera ukazuje buď na neprofesionalitu české tajné služby, nebo na to, že jedná na politickou objednávku.

Sociálnědemokratický poslanec Dirk Wiese v souvislosti s Bystroněm odkázal na přísloví o zaplacené loajalitě. „Už (německý teolog) Martin Luther rád citoval lidovou moudrost ‚koho chleba jíš, toho píseň zpívej‘. Jistě ji zná i Petr Bystroň z AfD,“ řekl Wiese. „Před chlebem z Ruska bych ale byl velmi opatrný, protože může být nebezpečný,“ poznamenal. Dodal, že Bystroň také dozajista zná varování z dětství, že bychom si neměli nic brát od cizích lidí.