ONLINE: Rusové přišli na Ukrajině už o milion mužů. A německý ministr obrany v Kyjevě

Ukrajina představí svůj takzvaný plán vítězství spojencům za týden na jednání na základně Ramstein v Německu, uvedl dnes na telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Informuje o tom agentura Reuters.

Zelenskyj poznamenal, že plán nastíní „jasné a konkrétní kroky ke spravedlivému ukončení války“.

Ukrajinský prezident už svůj plán koncem září při návštěvě Spojených států představil americkému prezidentovi Joeu Bidenovi, který má být přítomen i na setkání v Německu. Deník The Wall Street Journal (WSJ) ale s odvoláním na americké a evropské činitele napsal, že z něj americká administrativa není nadšená. Bílý dům podle nich plán považuje především za rozšířenou žádost o další zbraně a zrušení zákazu útočit západními zbraněmi do hloubi ruského území.

Ale během posledních šesti let bylo v Rusku zatčeno nejméně deset vědců, z nichž mnozí prováděli výzkum v oblasti vysokorychlostní aerodynamiky nebo hypersoniky, napsal zpravodajský server The Wall Street Journal. Někteří z nich byli zatčeni kvůli podezření, že předávali vědecká data konkurentům Moskvy. Poslední z nich byl odsouzen k 15 letům vězení. Několik z nich bylo zadrženo poté, co se podíleli se souhlasem ruského státu na výzkumu s jinými zeměmi. Někteří pracovali na projektech souvisejících s obranným sektorem, jiní na základních vědeckých studiích.

„V Rusku teď řádí špionománie, je to tak trochu mentalita obležené pevnosti,“ řekl Sergej Davidis, který vede program na podporu politických vězňů v ruské lidskoprávní skupině Memorial, jež je držitelkou Nobelovy ceny za mír. „Ze strany státu panuje snaha o přehnanou bezpečnost a přehnané obavy, aby nic neuniklo.“

Ruská vědecká komunita se nyní obává, že každý, kdo pracoval na technologii, která by mohla být použita v hypersonických zbraních, může být zatčen a držen ve vazbě několik let, než by mu hrozil soud za vlastizradu. 

Ukrajinské úřady mají informace o tom, že ruští vojáci přímo na bojišti zabili nejméně 93 ukrajinských válečných zajatců, uvedl dnes v televizi Jurij Belousov z ukrajinské generální prokuratury, kde vede odbor zabývající se válečnými zločiny. Čtyři z pěti uvedených případů byly zaznamenány v letošním roce, uvedl Belousov podle ukrajinských médií.

Belousov také upozornil, že ve čtvrtek 3. října se na sociálních sítích objevily informace o další brutální vraždě zajatého ukrajinského vojáka. Prokuratura a kriminalisté tento případ vyšetřují.

Ruské ministerstvo obrany zprávy o vraždění zajatých Ukrajinců ruskými vojáky nekomentovalo, poznamenal server BBC News.

Toto úterý ukrajinské úřady oznámily, že prověřují informace, že ruští vojáci u Pokrovska na východě země zastřelili 16 vzdávajících se ukrajinských vojáků.

Kyjevem v noci na dnešek zněly výbuchy 

Dobré ráno, vážení čtenáři. Také dnes budeme sledovat dění na Ukrajině v online přenosu. 

Až polovina dělostřeleckých granátů, které Rusko používá k útokům na Ukrajinu, pochází ze Severní Koreje, píše list The Times s odkazem na západní zpravodajské služby. Rusko se podle listu The Times stalo závislé na dodávkách ze Severní Koreje poté, co Vladimír Putin na začátku letošního roku navštívil Pchjongjang.

Západní zpravodajské služby odhadují, že mnoho severokorejských raket může být vadných, ale jsou to právě jejich počty, které Rusku umožnily dosáhnout trvalého úspěchu na bojišti, píše web Pravda.ua.

Vážení čtenáři, 

pro dnešek končíme zpravodajství z konfliktu na Ukrajině. Pokračovat v něm budeme opět zítra v ranních hodinách. 

Ukrajinský prezident komentuje situaci v příhraničních oblastech země. 

Ve Snině na východě Slovenska dnes firma ZVS holding otevřela novou linku na výrobu dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů. Hodnota investice do rozšíření výroby dosáhla 31,5 milionu eur (asi 798 milionů Kč), sdělil ČTK v tiskové zprávě Andrej Čírtek, mluvčí skupiny Czechoslovak Group (CSG), která je v ZVS holding zastoupena prostřednictvím společnosti MSM Group. CSG se tento týden dohodla s ukrajinskou zbrojovkou Ukrajinska bronetechnika na výrobě munice ráže 155 milimetrů, která by měla začít v příštím roce. Ukrajina pokládá nedostatečné dodávky dělostřelecké munice za jeden z klíčových problémů své obrany před ruskou agresí, které čelí třetím rokem.

Dnešního slavnostního otevření nové výrobní linky se zúčastnil i slovenský ministr obrany Robert Kaliňák. Nová linka umožní firmě ZVS holding v následujících letech výrazně zvýšit výrobu těl pro velkorážovou munici. Hodnota investice do rozšíření výroby dosáhla 31,5 milionu eur. Celkem tak bylo do provozu ZVS ve Snině za poslední období investovaných přes 80 milionů eur (více než dvě miliardy Kč), uvedl Čírtek. Očekává se, že do roku 2026 se díky novému závodu ve Snině zvýší roční produkce dělostřelecké munice ráže 155 mm na 360.000 kusů, dodal.

Vyšetřovatelé ve městě Chmelnyckyj na západě Ukrajiny odhalili šéfku oblastního střediska pro lékařské posudky a jejího syna, kteří za úplatek zájemcům zařizovali falešná potvrzení o invaliditě. Ta zaručovala, že dotyční nebudou povoláni do války. Dvojice si tak přišla na ekvivalent 139 milionů korun. Podobný systém odhalili vyšetřovatelé i na druhém konci země, v Charkově, kde zadrželi předsedu jedné z posudkových komisí a jeho 12 společníků, informovala dnes prokuratura. Ukrajinská tajná služba SBU ohlásila, že rozbila podobnou síť v Kyjevské a Charkovské oblasti.

Zadrženou regionální činitelku v Chmelnyckém identifikoval server RBK-Ukrajina jako Tetjanu Krupovou z vládní strany Sluha národa, zatímco její syn zastává řídící funkci v oblastní správě penzijního fondu. Při domovní prohlídce u ní a jejího syna našli vyšetřovatelé ekvivalent téměř šesti milionů dolarů (asi 139 milionů Kč) v různých měnách a také ve špercích. Podezřelá se během prohlídky pokusila vyhodit oknem dvě tašky plné peněz, poznamenala agentura AFP s tím, že šlo o ekvivalent 450.000 eur (asi 11,4 milionu korun).

Polsko začne do konce letošního roku stavět první prvky obranných opevnění na hranicích s Ruskem a Běloruskem. Novinářům to dnes řekl náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk.

Polská vláda pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu představila letos v květnu plán vynaložit deset miliard zlotých (asi 59 miliard Kč) na zvýšení bezpečnosti své hranice s Ruskem a Běloruskem, dlouhé přibližně 400 kilometrů. Projekt nazvaný Východní štít má být hotový do konce roku 2028, aby odradil potenciálního agresora či pomohl odrazit případný útok.

„V příštích třech týdnech budeme moci vykonat první testy prvků Východního štítu na polských vojenských cvičištích a letos začneme stavět první prvky na severní a východní hranici,“ řekl Tomczyk podle agentury Reuters.

V Bělorusku odsoudili k trestům sahajícím od 15 až po 25 let vězení 12 obžalovaných za poškození ruského letounu včasné výstrahy a řízení A-50 na letecké základně poblíž Minsku na konci loňského února. Oznámila to dnes ruská a běloruská média. Soud v Minsku podle běloruské generální prokuratury shledal obžalované vinnými z terorismu, extremismu a dalších zločinů.

Ukrajinec Mykola Švec, kterého obžaloba označila za vykonavatele teroristického útoku, byl odsouzen k 25 letům v nepřítomnosti, protože jej Minsk již dříve vyměnil za vysoce postaveného proruského duchovního ukrajinské pravoslavné církve, metropolitu Jonafana. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko na počátku července tvrdil, že se tak stalo na žádost ruského prezidenta Vladimira Putina.

O návratu deseti ukrajinských občanů do vlasti, z toho pěti vězněných v Bělorusku, včetně Švece, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konci června.

Ruské síly jsou od Pokrovska vzdáleny méně než 7 km, tvrdí úřady.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Enerhodar zemřel bezpečnostní pracovník Záporožské jaderné elektrárny poté, co explodoval jeho vůz. Informovala o tom dnes ruská agentura TASS s odvoláním na ruský vyšetřovací výbor a píše to také server Ukrajinska pravda, jenž se odvolává na prohlášení ukrajinské vojenské rozvědky HUR. Ruská okupační správa jaderného zařízení na telegramu obvinila z útoku Kyjev. Rozvědka HUR o případu informuje na svém webu, k zodpovědnosti se ale Ukrajina nepřihlásila.

„V důsledku teroristického útoku spáchaného kyjevským režimem byl zabit zaměstnanec Záporožské jaderné elektrárny,“ píše v prohlášení okupační správa atomového zařízení, která oběť identifikovala jako Andreje Korotkého. Podle ruského vyšetřovacího výboru někdo nastražil pod jeho vůz improvizované výbušné zařízení a to explodovalo, když nastoupil do auta. „Na následky zranění v nemocnici zemřel,“ uvedl vyšetřovací výbor s tím, že případ vyšetřuje jako vraždu a po pachatelích pátrá.

„Ukrajinský dron, který zneškodnila ruská armáda, zasáhl sklad pohonných hmot ve Voroněžské oblasti a na místě vypukl požár.“ Dnes o tom informoval Alexandr Gusev, gubernátor tohoto regionu sousedícího s Ukrajinou. Podle ministerstva obrany v Moskvě armáda v noci na dnešek sestřelila celkem 18 ukrajinských dronů. Kyjev naopak podle agentury Reuters ráno uvedl, že ruské síly v noci použily celkem 19 dronů k útokům na ukrajinskou infrastrukturu.

Gusev uvedl, že armáda zničila ukrajinský dron s nasazením elektronických bojových prostředků v okolí městečka Anna východně od Voroněže. Dopadl v areálu skladu pohonných hmot, kde se vzňala prázdná cisterna. Nikomu se podle Guseva zřejmě nic nestalo.

Požár v noci na dnešek vypukl také ve skladu pohonných hmot v Permském kraji na východě evropské části Ruska. Lidé projíždějící autem po nedaleké silnici na sociálních sítích zveřejnili snímky a videa, na kterých je vidět mohutný oheň, z něhož se valí černý dým.

Podle telegramového kanálu Astra ministerstvo pro mimořádné události uvedlo, že hasiči likvidují oheň na ploše 10 000 metrů čtverečních a že ohledně vzniku požáru se uvažuje o dvou verzích. Mohlo jít o následek neopatrné manipulace s ohněm nebo poruchy na elektrickém zařízení. 

Dobré ráno, vážení čtenáři. Moskevský soud dnes odsoudil devětapadesátiletou zdravotní sestru Olgu Menšichovou k osmi letům v trestanecké kolonii kvůli tomu, že podle obžaloby na sociální síti kritizovala válku Ruska proti Ukrajině. Ruské úřady veškerou kritiku války zakázaly a potrestaly pokutami i vězením tisíce lidí, kteří se v očích úřadů dopustili očerňování ozbrojených sil

Děkujeme za pozornost, čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v pátek ráno. Dobrou noc.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opět vyzval k posílení protivzdušné obrany Ukrajiny. „To, co funguje na obloze nad Blízkým východem a pomáhá bránit Izrael, může fungovat i v naší části Evropy, na Ukrajině, a pomáhat zachraňovat životy,“ míní Zelenskyj.

It is crucial, especially ahead of winter, to strengthen Ukraine’s air defense and make real progress in jointly intercepting Russian missiles and drones. We see that one of the main reasons for the security deficit in Ukraine’s skies—particularly near NATO’s borders and our… pic.twitter.com/JWorlym3Ke

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) October 3, 2024

Rus, odsouzený za spálení koránu, půjde znovu před soud. Dvacetiletý Nikita Žuravel je nyní obviněn z vlastizrady, protože podle prokuratury předával ukrajinské tajné službě SBU utajované informace, uvedl dnes na svém webu ruský list Kommersant. Obviněnému podle prokuratury hrozí až 20 let za mřížemi. Odsouzen však může být až na doživotí, napsal server Meduza. Žuravelův případ se stal všeobecně známým především poté, co jej po předání do Čečenska ve věznici brutálně zbil patnáctiletý syn místního vládce Ramzana Kadyrova, který byl vzápětí vyznamenán. Vězně se ruské úřady nezastaly, Kreml se odmítl vyjádřit.

Předsedové regionálních vlád ve východoněmeckých spolkových zemích Sasko a Braniborsko a šéf durynské organizace Křesťanskodemokratické unie (CDU) se ve společném článku pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) vyslovili pro větší diplomatické úsilí Německa o ukončení ruské války proti Ukrajině a pro jednání s Moskvou. Zemští premiéři Michael Kretschmer (CDU) a sociální demokrat (SPD) Dietmar Woidke a Mario Voigt, který o úřad zemského premiéra usiluje v Durynsku, budou po zářijových zemských volbách při vytváření nových vlád odkázáni na podporu levicové strany BSW Sahry Wagenknechtové. Ta přitom patří k hlasitým zastánkyním jednání s Ruskem o míru, což dnes zopakovala i na velké protiválečné demonstraci v Berlíně.

Legie, která měla být tvořena Ukrajinci žijícími v Polsku, nevznikne, nenašlo se dost zájemců, kteří by do ní chtěli vstoupit. Ve středu to podle serveru Business Insider připustil polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz.

To, že ukrajinští dobrovolníci žijící v Polsku budou moci vstoupit do zvláštně utvořené formace, oznámili v červenci polský premiér Donald Tusk a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Počet Ukrajinců, kteří mají zájem o vstup do ukrajinské legie, je příliš malý,“ řekl Kosiniak-Kamysz. Projekt se proto podle něj „zastavil“.

Na Ukrajinu dorazil další raketový systém protivzdušné obrany Patriot, s jehož předáním souhlasilo Rumunsko. Příslušné rozhodnutí rumunské úřady definitivně schválily minulý měsíc, napsal dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření mluvčího rumunského ministerstva obrany. Již o den dříve Bukurešti poděkoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Děkuji každé zemi, která nám pomáhá s protivzdušnou obranou. Zvláštní poděkování patří Rumunsku za systémy Patriot. Společně můžeme dosáhnout ještě větší efektivity a můžeme skoncovat s ruským terorem tím, že společně sestřelíme drony Šáhed a rakety,“ napsal Zelenskyj na sociální síti poté, co ruské drony opět zaútočily na civilní infrastrukturu Oděské oblasti, především na dunajský přístav Izmajil u hranic s Rumunskem, přes který Ukrajina vyváží obilí.

Několik tisíc lidí se dnes sešlo v centru Berlína na demonstraci, kterou svolala iniciativa vyzývající k ukončení válek na Ukrajině a na Blízkém východě a k jednání o míru. Řečníci, mezi nimiž byli i přední němečtí politici včetně předsedkyně nové levicové strany BSW Sahry Wagenknechtové, vyzývali k diplomatickému řešení válek a kritizovali údajně proválečnou politiku německé vlády a její dodávky zbraní Ukrajině a Izraeli. Účastníci demonstrace, mezi nimiž převažovali starší lidé, mávali vlajkami s holubicí míru, ale i vlajkami ruskými a palestinskými. Poblíž se sešlo několik stovek lidí s ukrajinskými vlajkami na protidemonstraci.

Tři mrtvé, včetně dítěte, a čtyři raněné, včetně dvou dětí, si v Černihivské oblati vyžádal nálet ruského dronu, který v pohraniční vsi zaútočil na vůz rozvážející plyn do domácností; kamion následně explodoval, informovalo ukrajinské ministerstvo vnitra. „Rusové úmyslně zaútočili dronem na auto, přivážející lidem zkapalněný plyn,“ napsal šéf oblastní správy Vjačeslav Čaus, podle kterého je mezi třemi oběťmi šestiletá dívka a mezi čtyřmi raněnými čtyřletý chlapec a třináctiletá dívka. Jejich stav označil za vážný.