ONLINE: Rusko předalo 1200 těl vojáků a stěžuje si, že od Ukrajiny za to nedostalo žádné

Rusko dnes oznámilo, že jeho armáda zasáhla štáb operačního velení jižního uskupení ukrajinských ozbrojených sil. Uvedlo to ministerstvo obrany v Moskvě v hlášení o vývoji války proti Ukrajině; Kyjev zprávu nekomentoval.

Podle Moskvy byl štáb zasažen při nasazení „operačního a taktického letectva, raketových sil a dělostřelectva“. Další informace ministerstvo o útoku nezveřejnilo, ale uvedlo, že ruské síly zlepšují své pozice na celé frontě.

Tvrzení válčících stran nelze nezávisle ověřit.

„Muž, který byl 29. dubna zraněn při raketovém útoku, bohužel na následky zranění v nemocnici zemřel...,“ hlásí na telegramu  šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper. „Počet obětí válečného zločinu spáchaného nepřítelem na civilním obyvatelstvu v Oděse dne 29. 4. 2024 se tak zvýšil na 6 osob. Upřímnou soustrast rodině a přátelům zemřelých.“

Podle šéfa Charkovské oblasti Oleha Syněhubova ruské řízené letecké bomby KAB zasáhly osobní auto a dům v obci Zoločiv v Bohoduchivském okrese na severozápad od Charkova. O životy přišli muž a žena ve věku 64 a 38 let, kteří byli v autě v místě úderu bomby. Dva senioři jsou ve vážném stavu v nemocnici. Mezi dalšími čtyřmi zraněnými je 11leté dítě. Zničeny byly administrativní stavby, budova banky, jeden soukromý dům a 20 aut, uvedl později Syněhubov. Zoločiv se nachází několik desítek kilometrů od ukrajinsko-ruské hranice.

Za poslední den ztratil protivník 1120 lidí, 5 tanků, 21 obrněných vozidel, 7 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

„K udržení požadovaného tempa ofenzivy (...) je nutné zvýšit množství a kvalitu zbraní a vojenské techniky dodávané vojskům,“ řekl ruský ministr obrany Sergej Šojgu podle telegramového kanálu ministerstva obrany.

Šojgu podle resortu obrany jednal s vojenskými veliteli, přičemž mu zprávu o situaci na bojišti podal náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov, který je za operaci na Ukrajině odpovědný. Při jednání se mluvilo také o „zefektivnění práce armádních opravárenských jednotek“ na frontě i mimo ni.

Ruská protivzdušná obrana podle Moskvy sestřelila šest dronů nad čtyřmi regiony. V Rjazaňské oblasti drony útočily na rafinérii, vypukl tam požár. 

RBK Ukrajina uvádí, že podle svědků se první výbuchy z areálu rjazaňské rafinérie ozvaly kolem 02:00 místního času (03:00 SELČ) a následně vypukl rozsáhlý požár. Ve stejnou dobu úřady vydaly výstrahu před drony.

Rjazaňská rafinérie, která je největším podnikem tohoto druhu firmy Rosněfť a sedmým největším závodem v Rusku, se terčem útoku stala i 13. března. Podle agentury Reuters byla Rosněfť tehdy donucena odstavit v rafinérii dvě poškozené jednotky na rafinaci ropy. Hlavní část produkce z tohoto podniku ruský ropný gigant vyváží.

V noci vypukl požár v ruské Rjazanské oblasti, dronový útok hlásí také Voroněžská oblast, informuje server Kyiv Independent.

Dobré ráno, tři lidé zahynuli a další tři utrpěli zranění při ruském vzdušném útoku na jihoukrajinské město Oděsa. Na platformě Telegram to v noci na dnešek uvedl šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Invazní armáda podle něj zaútočila na přístavní město balistickými střelami a poškodila civilní infrastrukturu. Další podrobnosti nesdělil.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v rozhovoru pro agenturu Reuters řekl, že je potřeba přehodnotit způsob koordinace mezinárodní vojenské pomoci pro Ukrajinu.

 Proruský ukrajinský politik a podnikatel Arťom Marčevskij, kterého česká vláda minulý měsíc zařadila na národní sankční seznam, dostal na Slovensku dočasnou ochranu, napsal dnes Deník N. Praha přitom počítala s tím, že Marčevskému v dohledné době dočasnou ochranu, kterou v Česku získal po ruské agresi na Ukrajinu, odebere. Tím by přišel o povolení k pobytu na celém území EU. Nyní ale bude záležet na postoji slovenských úřadů.

Prezident Petr Pavel přijal dnes odpoledne na Hradě předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, která je v Praze v souvislosti s předvolební kampaní Evropské lidové strany. Předsedkyně EK se předtím sešla s českými politiky ze stran koalice Spolu a debatovala s nimi hlavně o předvolebních tématech. Dopoledne se setkala se zástupci firem z obranného průmyslu, poté ji čekalo jednání s politiky. Sešla se s nimi na neformálním obědě.

Von der Leyenová přicestovala do Prahy v době, kdy si Česko a také další země připomínají 20 let od vstupu do Evropské unie. Pavel a předsedkyně EK v úvodu setkání podle tiskové zprávy Hradu vzpomínali, jak osobně vnímali tento den před 20 lety. „Hlavními tématy rozhovoru byly priority ČR v Evropské unii a nadcházející volby do Evropského parlamentu. Debatovali také otázky mezinárodní politiky, především ruské agrese na Ukrajinu,“ sdělil Hrad.

Při ukrajinském ostřelování vesnice Kozino v ruské Kurské oblasti zahynula jedna žena, další tři lidé byli kvůli zraněním hospitalizováni, uvedl dnes gubernátor Roman Starovojt na sociální síti Telegram. Ruské úřady podle serveru Meduza také tvrdí, že ruská vojska během dnešního dne sestřelila pět ukrajinských dronů, dva nad Kurskou a tři nad Belgorodskou oblastí. Od rozpoutání války Ruska proti Ukrajině bývají podobné incidenty časté, Ukrajina se k nim nevyjadřuje.

Norsko letos zvýší svou vojenskou a civilní pomoc Ukrajině čelící ruské invazi o sedm miliard norských korun (14,8 miliardy Kč). Podle agentury AFP to dnes oznámil norský premiér Jonas Gahr Störe.

„Pro obyvatele Ukrajiny je to otázka života a smrti,“ řekl na tiskové konferenci Störe a popsal nejistou situaci na místě. „Je to také otázka bezpečnosti a stability v Evropě, a tedy i pro Norsko,“ uvedl po setkání s opozičními lídry s cílem zajistit širokou shodu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se domnívá, že Ukrajina bude přijata do Severoatlantické aliance až poté, co vyhraje válku, kterou proti ní před více než dvěma lety rozpoutalo Rusko. Zelenskyj to uvedl při setkání s důstojníky, kteří podstupují výcvik podle aliančních standardů. Setkání se zúčastnil také generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Napsal to dnes list Ukrajinska pravda s odvoláním na video ze schůzky, které prezident zveřejnil na sociální síti.

Moskevský soud vzal do vazby čtyři mladíky a dívku, obviněné ze zapálení vrtulníku Ka-32 na moskevském letišti Ostafjevo v noci na 26. dubna. O zničení vrtulníku v Moskvě minulý pátek informovala na telegramu ukrajinská vojenská rozvědka, která také zveřejnila záběry ze zapálení stroje, aniž se k zodpovědnosti za akci přímo přihlásila.

Stanislav Chamidulin, Daniil Jamskov, Nikita Bulgakov, Roman Jakovec a Anastasija Molčalinová čelí podle sdělení soudu obvinění ze spáchání teroristického činu v organizované skupině. Za to jim v případě odsouzení hrozí až 20 let vězení.

Podle informací ze sociálních sítí je nejmladší devatenáctiletá Molčalinová, nejstarší jsou dvaadvacetiletí Jamskov a Bulgakov. Pocházejí z různých ruských regionů. Chamidulina podle vyšetřovatelů zverbovaly ukrajinské tajné služby a pak za peněžní odměnu zlákal na internetu další ruské občany pro svůj plán; pětice pak zničila vrtulník. O občanství samého Chamidulina se komuniké nezmínilo, poznamenal server BBC News.

V Moskvě na náměstí vystavili vojenskou techniku západní provenience, kterou Ruská armáda ukořistila na Ukrajině. K vidění je třeba bojové vozidlo pěchoty Bradley z USA nebo tank Leopard 2A6 z Německa.

Ruské systémy protivzdušné obrany sestřelily šest raket ATACMS americké výroby, oznámilo ruské ministerstvo obrany. Na ruské území je podle něj za uplynulý den odpálila Ukrajina. Před nevybuchlou municí na Ruskem anektovaném Krymském poloostrově předtím varoval Sergej Aksjonov, který je šéfem tamní okupační správy.

Ruské ministerstvo obrany neuveřejnilo, nad jakým územím obrana rakety sestřelila. Jeho tvrzení nelze nezávisle ověřit, ukrajinské úřady věc nekomentovaly.

Spojené státy v minulých týdnech tajně dodaly rakety dlouhého doletu ATACMS Ukrajině, která je zatím prokazatelně použila dvakrát. V polovině dubna to bylo pro útok na vojenské letiště Džankoj na Krymském poloostrově a minulý týden při úderu na Berďansk v Rusy obsazené části ukrajinské Záporožské oblasti.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Rusky, kterou cizinecká policie loni v říjnu na ruzyňském letišti nepustila do Česka. Pětaosmdesátiletá žena mířila do Mariánských Lázní, kde se chtěla na doporučení lékaře věnovat rekonvalescenci. Vstup do země jí znemožnila opatření přijatá po ruské invazi na Ukrajinu, podle kterých jsou cesty Rusů do Česka za turistikou, kulturou nebo sportem potenciální hrozbou. Ústavní soudci stížnost označili za zjevně neopodstatněnou.

Žena přiletěla do Prahy z Londýna, kde žije 25 let. Ve stížnosti uvedla, že jako „stará nemocná žena“ sotva může představovat jakékoliv ohrožení. Situaci zároveň označila za tragikomickou, protože na Letišti Václava Havla sice ruští občané „narazí“, avšak přes pozemní hranici se z jiného státu EU dostanou do ČR bez obtíží. Ruska doplnila, že s invazí na Ukrajinu nesouhlasí, a sama je tak obětí války. Je prý postihována za to, že se kdysi narodila na území, kde už dlouho nežije.

ÚS připomněl, že neexistuje základní právo cizince vstupovat na území Česka. Odkázal také na vládní nařízení, které podmínky vstupu na území ČR upravuje, přičemž nestanovuje žádnou výjimku pro lázeňský pobyt či turistiku.

V ČR v dubnu 2024 fungovalo 14.776 společností s alespoň částečným ruským vlastnictvím, o sedm procent méně než před dvěma lety. Rusové jsou stále jedni z nejčastějších zahraničních vlastníků firem v Česku, ačkoli jim podnikání v EU znesnadňují sankce kvůli ruské agresi na Ukrajině. Podobně je tomu i u firem s běloruskými vlastníky, kterých je v ČR 1332. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF.

„Navzdory hospodářským sankcím, které znesnadňují podnikání Rusů v EU, se počet těchto firem v posledních dvou letech snižuje jen velmi pomalu. V některých případech jsou vlastnické vazby tak komplikované, že konečného vlastníka není možné indentifikovat, takže skutečný počet může být ještě vyšší. Z toho, co dohledat lze, víme, že čistě ruské vlastnictví má v ČR 10.757 společností,“ uvedl Jan Cikler, analytik aplikace Cribis, pomocí které CRIF poskytuje datové přehledy o finančním zdraví firem.

Většina Rusy vlastněných firem je ve třech odvětvích. V odvětví obchodu jich podniká 4897, v odvětví nakládání s nemovitostmi 4457 a v profesních, vědeckých a technických činnostech 1703.

V Tambovské oblasti ve středním Rusku lidé přivezli do výkupu železa průzkumný dron Orlan-10, informoval telegramový kanál Baza. Drony se po zimě našly také v Moskevské oblasti. Zaměstnanci sběrných surovin v Pervomajském okrese kvůli příjmu neobvyklého zboží zavolali policii a pyrotechniky. Úřady se snaží zjistit, jak se dron k těmto lidem dostal. Po vyšetřování ho pošlou do Moskvy.

Server The Moscow Times k tomuto případu napsal, že Orlan-10 patří k nejnovějším ruským bezpilotním letounům. Vyrábí ho petrohradské Speciální technologické centrum (STC) a je určen hlavně k průzkumu a sledování. Na začátku ruské invaze na Ukrajinu ministerstvo obrany v Moskvě informovalo, že armáda ho používá i v útočné variantě.

Kolem deseti dronů se našlo v lesích v Moskevské oblasti, když tam odtál sníh, informoval v neděli server The Moscow Times. Ministerstvo obrany kvůli tomu vyzvalo občany, aby byli bdělí. „Na milovníky přírody mohou čekat nepříjemná překvapení: místo prvních květů můžete narazit na rozmrzlý dron,“ vzkázal lidem resort obrany. Tyto „ptáčky“ podle nich zneškodnily prostředky elektronického boje.

Prezidentská kancelář Ukrajiny zveřejnila fotografie ze včerejší návštěvy Kyjeva vévodkyně z Edinburghu Sophie. Přijal ji prezident Volodymyr Zelenskyj i jeho manželka Olena Zelenská.

„Ukazuje se, že v každém možném ozbrojeném konfliktu budou vzdušné síly a protivzdušná obrana hrát klíčovou roli,“ uvedl po jednání s velitelem Vzdušných sil NATO Jamesem Heckerem v Praze náčelník generálního štábu Karel Řehka. Probírali, jaké jsou trendy a jak promítnout zkušenosti z Ukrajiny či Izraele do protivzdušné obrany budoucnosti.

Hecker doplnil, že situace na Ukrajině ukazuje klíčovou roli vzdušné nadvlády. „Je nutná k tomu, aby nenastala situace, kterou vidíme teď, kdy létají po tisícovkách dělostřelecké střely a zákopové boje téměř připomínají druhou světovou válku. Je spousta raněných a mrtvých a ničena jsou celá města,“ vysvětlil.

Na začátku ruské invaze před více než dvěma roky byla podle Heckera Ukrajina schopná zastavit ruský postup díky dobré integrované protivzdušné obraně. „Ukrajinci sestřelili přes 100 ruských letounů, čímž zamezili Rusku získat vzdušnou nadvládu.“

„Počet mrtvých včerejšího ruského raketového útoku vzrostl na pět. Muž, ročník 1960, zemřel v nemocnici,“ uvedl šéf správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Více než 20 zraněných v Oděse podle něj zůstává v péči lékařů, čtyři z nich ve velmi vážném stavu, včetně čtyřleté dívky, osm z nich je ve vážném stavu.

Kiper dříve uvedl, že kromě přímých úmrtí při ruském úderu zemřel rovněž muž, který během raketového útoku utrpěl mrtvici.

Pobaltské země varovaly, že rušení signálu GPS, ze kterého je obviňováno Rusko, by mohlo způsobit leteckou katastrofu. Napsal to britský list Financial Times (FT). Ministři zahraničí Estonska, Litvy a Lotyšska podle něj o víkendu odděleně varovali před riziky spojenými s rušením satelitního navigačního systému v oblasti Baltského moře, když se musely vrátit dva letouny mířící z Finska do Estonska.

Rušení GPS podle FT v oblasti Baltského moře v posledních týdnech zintenzivnilo. Ve čtvrtek a v pátek se kvůli němu vrátila do Finska dvě letadla společnosti Finnair, která mířila z Helsinek do estonského Tartu. Finské aerolinky rozhodly, že nejméně do 31. května přerušují linku z Helsinek do Tartu. Do té doby má letiště v druhém největším estonském městě přijít s řešením, jak zajistit bezpečné vzlety a přistávání bez signálu GPS. Finnair byl jediným leteckým přepravcem, který provozoval mezinárodní linku do Tartu.

„Když vám někdo za jízdy v noci vypne přední světla, je to nebezpečné. Situace v Pobaltí v blízkosti ruských hranic začíná být příliš nebezpečná na to, abychom to ignorovali,“ řekl šéf litevské diplomacie Gabrielius Landsbergis.