ONLINE: Nejméně 12 lidí zemřelo po nočních útocích na Ukrajinu, obě země si vyměnily 303 zajatců

Na žádost Kyjeva se ve středu sejde Rada NATO-Ukrajina. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov se k jednání na úrovni velvyslanců připojí přes videospojení. Podle agentury Reuters to dnes oznámila mluvčí generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenberga Farah Dakhlallahová.

„Zasedání se bude konat na úrovni velvyslanců. Očekává se, že ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov bude spojence prostřednictvím videolinky informovat o situaci na bojišti a prioritních potřebách (ukrajinských jednotek),“ uvedla Dakhlallahová. Zasedání je podle ní reakcí na nedávnou vlnu mohutných ruských útoků proti ukrajinským civilistům a infrastruktuře.

Kyjev má plán na ukončení války s Ruskem, chce ho představit současnému americkému prezidentovi i jeho dvěma možným nástupcům po listopadových volbách. Na tiskové konferenci to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který hovořil i o současné ukrajinské operaci v Kurské oblasti. 

Podle Zelenského je ofenziva ukrajinské armády v Kurské oblasti jeden z bodů mírového plánu. Jeho hlavním cílem je donutit Rusko k ukončení války. Válka s Ruskem skončí dialogem, ale Ukrajina musí zaujmout silnou pozici, řekl dnes Zelenskyj na fóru nazvaném Ukrajina 2024. Nezávislost.

Zelenskyj už v roce 2022 představil desetibodový mírový plán. V polovině letošního června se pak ve Švýcarsku konal první mírový summit, kterého se zúčastnily desítky zahraničních představitelů, chybělo na něm však Rusko.

Situace v Kurské jaderné elektrárně je vážná, uvedl dnes šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Zařízení podle něj funguje v téměř normálních podmínkách, hrozí ale riziko jaderného incidentu. Šéf MAAE dnes elektrárnu na západě Ruska navštívil v souvislosti s ukrajinským vpádem do příhraniční Kurské oblasti ze začátku tohoto měsíce.

Rusko navíc Ukrajinu minulý týden obvinilo z pokusu o dronový útok na zařízení a opakovaně uvádí, že na něj Ukrajina útočí.

Kurská jaderná elektrárna je stále v provozu, to ale činí situaci ještě závažnější, upozornil Grossi na tiskové konferenci. Podotkl také, že zařízení nemá žádnou ochrannou kopuli, což ho činní extrémně zranitelným.

V zahraniční a bezpečnostní politice České republiky dnes není přednějšího úkolu než pokračující podpora Ukrajiny. Českým velvyslancům působícím v zahraničí to dnes na Pražském hradě řekl prezident Petr Pavel. Česká zahraniční politika by podle něj měla stát za tím, aby v mezinárodním prostředí nepřestala platit pravidla a nepřevládla zvůle práva silnějšího.

„Zastavení a především neúspěch ruské agrese je v našem bytostném zájmu,“ řekl Pavel. Vítězství Ruska by podle něj znamenalo dopady nejen do hospodářské a politické stability, ale také například další významnou uprchlickou vlnu.

Prezident ocenil, že se Česku jednotný, předvídatelný a srozumitelný postoj daří v této klíčové otázce udržet, a to nejen na úrovni nejvyšších ústavních činitelů. Uvedl, že si cení shody i s opozičním hnutím ANO na tom, že je v českém zájmu Ukrajinu dále všestranně podporovat a usilovat o mír, který bude spravedlivý a trvanlivý.

Ukrajina provedla úspěšný test první balistické rakety domácí výroby, uvedl 27. srpna prezident Volodymyr Zelenskyj. „Možná je ještě brzy o tom mluvit, ale chci se s vámi o to podělit,“ řekl prezident na Fóru nezávislosti v Kyjevě.

Moskva přesunula na kurský směr, proti vpádu Ukrajinců, asi 30 000 svých vojáků z jiných sektorů a „tento počet se stále zvyšuje“. Zároveň Rusko nasadilo své nejbojeschopnější jednotky v sektoru Pokrovsk, uvedl vrchní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj. „Nepřítel se snaží stáhnout jednotky z jiných směrů, a naopak zvyšuje své úsilí v sektorech Pokrovska,“ dodal Syrskyj podle listu Kyiv Independent.

Ukrajina nezaznamenala žádné známky pohybu běloruských vojsk a techniky v blízkosti svých hranic, ale uvědomuje si přetrvávající hrozbu, uvedl mluvčí ukrajinské pohraniční stráže Andrij Demčenko. „Neevidujeme pohyb vybavení nebo personálu v těsné blízkosti hranic, ale v tomto směru nadále obecně vnímáme hrozbu,“ řekl Demčenko ve státní televizi.

Demčenko učinil prohlášení dva dny poté, co ukrajinské ministerstvo zahraničí vyzvalo Minsk, aby stáhl značné množství běloruských vojenských sil a techniky, které byly podle Ukrajiny rozmístěné na společných hranicích. Kyjev uvedl, že Bělorusko svá vojska rozmístilo na hranicích s Ukrajinou pod záminkou vojenského cvičení. Podle ní se v tomto prostoru nacházely i běloruské síly pro speciální operace.

Slovenské úřady zrušily dočasnou ochranu proruskému ukrajinskému politikovi a podnikateli Arťomu Marčevskému. Českému serveru Deník N to potvrdilo slovenské ministerstvo vnitra. Marčevskij dříve žil v České republice, v březnu ho česká vláda přidala na národní sankční seznam.

Slovenské úřady přidělily Marčevskému ochranný status letos v dubnu. O zrušení takzvaného dočasného útočiště rozhodly 3. července, přičemž rozhodnutí se stalo vykonatelným 25. července. Marčevskij by se proto už neměl nacházet na Slovensku, píší slovenská média.

Marčevského v květnu na svůj sankční seznam umístila i Evropská unie spolu s prorusky orientovaným ukrajinským politikem Viktorem Medvedčukem a mediální platformou Voice of Europe.

Ukrajinská armáda se pokouší proniknout do ruské Belgorodské oblasti, tvrdí podle agentury Reuters proruské kanály na telegramu. Boje v pohraničí podle nich trvají. „Právě teď se ukrajinské ozbrojené síly, asi 500 lidí, snaží prorazit v okolí (hraničních přechodů) Něchotějevka a Šebekino v Belgorodské oblasti,“ napsal prokremelský kanál Mash.

Oba přechody leží na hranici Belgorodské a ukrajinské Charkovské oblasti nedaleko města Charkov. Belgorodská oblast zároveň sousedí s ruskou Kurskou oblastí, kam ukrajinské jednotky vpadly na začátku srpna. Ukrajincům se zatím v rámci překvapivé operace podařilo ovládnout přes 1000 kilometrů čtverečních ruského území.

Kyjev ani Moskva se ke zprávám nevyjádřily.

Nejméně dva lidé zahynuli ve městě Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny, uvedly podle agentury Reuters místní úřady. Vedle mrtvých jsou i čtyři zranění, uvedl šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Podle něj Rusko použilo bezpilotní prostředky Šáhed íránské výroby.

Bývalý ruský trestanec odsouzený za vraždu, který se dostal z vězení odchodem do války proti Ukrajině v řadách ruských žoldnéřů, byl po návratu z války proti Ukrajině znovu odsouzen - za vraždu penzistky. Teď jej znovu propustili z trestanecké kolonie, protože podepsal kontrakt s ruským ministerstvem obrany, a znovu jej poslali do války proti Ukrajině. V trestanecké kolonii nestrávil ani půl roku, napsal server Meduza. Celý článek čtěte ZDE.

Výbuchy během noci zahřměly i v Kyjevě či ve městě Chmelnyckyj, uvedla ukrajinská média. Vojenská správa Kyjevské oblasti, která obklopuje hlavní město podle agentury Reuters hlásila, že protivzdušná obrana zasahuje proti nepřátelským dronům. Útoky následovaly v několika vlnách. Rusové vypustili desítky dronů a také vypálili tři hypersonické rakety Kinžal, napsala BBC na svém webu.

Hrdinové Ukrajiny, vyznamenaní Zlatou hvězdou, mají dostat od státu vlastní byt. Příslušný výnos podepsal prezident Volodymyr Zelenskyj, uvedl server RBK-Ukrajina s odvoláním na dokument. Výnos vstoupil v platnost v den zveřejnění.

Status Hrdiny Ukrajiny byl podle dokumentu doplněn novou částí, ve které se praví, že „osobám, kterým byl udělen titul Hrdina Ukrajiny spolu s předáním řádu Zlaté hvězdy, může být udělena jednorázová adresná pomoc v podobě bytových prostor k trvalému obývání bez ohledu na to, zda tyto osoby jsou v pořadníku na zlepšení bytových podmínek“.

Dokument také uvádí, že v případě, že dotyčný je vyznamenán titulem a uvedeným řádem posmrtně, pak pomoc v podobě bytu může být poskytnuta členům jeho rodiny. Byty mají přidělovat ministerstva obrany, vnitra, zpravodajská služba, ochrana ústavních činitelů a tajná služba SBU, u kterých vyznamenaní sloužili či slouží.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Jedna žena přišla o život a další čtyři lidé utrpěli zranění při vzdušném útoku, který v noci na dnešek podnikla ruská vojska proti ukrajinskému městu Kryvyj Rih, oznámil předseda rady obrany města Oleksandr Vilkul. Ruská střela podle listu Ukrajinska pravda zasáhla hotel. Pod troskami podle Vilkula může být ještě pět dalších lidí.

Kryvyj Rih leží v Dněpropetrovské oblast, asi 350 kilometrů jihovýchodně od Kyjeva.

Vážení čtenáři, pro tuto chvíli se odmlčí online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, přejeme klidnou noc.

Saratov, asi 600 km od ukrajinských hranic. Městští zaměstnanci řeší škody po útoku ukrajinského dronu, jak na Telegramu uvedl gubernátor Saratovské oblasti Roman Busargin.

Bezpečnostní situace ve světě podle prezidenta Petra Pavla jasně ukazuje, že při zajištění bezpečnosti nelze vystačit pouze s profesionálními armádami. Nejsou dostatečným prostředkem pro zajištění bezpečnosti ve velkém konfliktu. Žádný krok, který by směřoval k obnovení povinné vojenské služby v Česku, se ale podle něj nepřipravuje. Pavel to dnes řekl v živém vysílání na sociálních sítích, ve kterém mu pokládali dotazy občané. 

„Neříkám, že všichni musí obléknout uniformu a jít bojovat, ale bezpečnost země je skutečně věcí každého z nás,“ řekl Pavel v odpovědi na otázku, co říká na znovuzavedení povinné vojenské služby v Chorvatsku. V Česku je podle něj systém nastavený tak, že pokud vznikne konflikt, byla by do něj profesionální armáda nasazena a pak by veškeré další úkoly, například ochranu důležitých objektů v ČR, plnily zálohy. Je podle něj pochopitelné, že některé země sahají k obnově základní vojenské služby.

„My hledáme alternativní formy jak spíše na dobrovolné bázi než na povinné umožnit lidem, aby prošli nějakým základním výcvikem,“ doplnil prezident. „Základní výcvik v souhrnném trvání maximálně tří měsíců, který by se navíc dal rozdělit do několika etap, by určitě nikomu neuškodil, naopak by mnoha lidem pomohl trochu zjistit, kde jsou jejich limity, a možná by jim pomohl potom i v práci, protože by byli připraveni na řadu krizových situací. A pro naši zemi by znamenal větší bázi těch, se kterými by se dalo počítat v případě, že bychom se dostali do opravdu vážné krize,“ dodal prezident.  

Jeden člověk zemřel a šest dalších lidí utrpělo zranění kvůli požáru v jedné z největších ruských rafinérií, která se nachází ve městě Omsk na Sibiři. Podle agentury TASS to dnes uvedl oblastní gubernátor Vitalij Chocenko. Samotný petrochemický závod podle agentury Reuters sdělil, že funguje normálně. Příčiny požáru zatím nejsou jasné.

„Požár v Omské rafinérii je pod kontrolou. Automatický bezpečnostní systém elektrárny detekoval požár technologického zařízení... Podnik funguje normálně,“ uvedl petrochemický závod, který patří společnosti Gazprom Něft.

Regionální ministerstvo pro mimořádné situace později podle agentury TASS sdělilo, že hasiči požár lokalizovali, později uhasili.

Dnešní ruský útok byl největší od začátku války, uvedl velitel ukrajinského letectva. Ukrajina podle něj zničila 102 ze 107 střel a 99 ze 109 dronů.

„K zatčení prezidenta Telegramu na území Francie došlo v rámci probíhajícího soudního vyšetřování. V žádném případě se nejedná o politické rozhodnutí. Je na soudcích, aby rozhodli,“ ujišťuje francouzský prezident Emmanuel Macron s tím, že po zatčení Pavla Durova čte „o Francii nepravdivé informace“.

Rusko během svého dnešního rozsáhlého vzdušného úderu na Ukrajinu zaútočilo také na Kyjevskou vodní elektrárnu a poškodilo ji. Podle šéfa ukrajinského centra pro boj s dezinformacemi Andrije Kovalenka protržení hráze vodní nádrže nehrozí. 

Rusové se ráno různými typy střel a dronů pokusili zničit Kyjevskou vodní elektrárnu, kde způsobili škody, řekl Forbesu nejmenovaný vysoce postavený zdroj ze státní energetické společnosti. Poškození neupřesnil. O ruském útoku na vodní elektrárnu informoval bez bližších podrobností také náměstek ministra zahraničí Andrij Sybiha na síti X.

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi dnes oznámil, že v úterý osobně povede inspekční misi do ruské Kurské jaderné elektrárny. Elektrárna se nachází v regionu, do jehož příhraničních částí tento měsíc pronikla ukrajinská armáda. Rusko navíc minulý týden Ukrajinu obvinilo z pokusu o dronový útok na Kurskou jadernou elektrárnu (KNPP).

Počet obětí ruského vzdušného úderu mezitím vzrostl ze čtyř na pět, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Mrtví jsou podle ní hlášeni z Žytomyrské, Volyňské, Dněpropetrovské, Charkovské a Záporožské oblasti.

Rusko navzdory západním sankcím zřejmě bez problémů vyváží zkapalněný zemní plyn (LNG) i ze svého nového terminálu Arctic LNG 2. Naznačují to data monitorovací služby TankerTrackers.com, uvedla dnes agentura Reuters. Jeden z tankerů, který podléhá americkým sankcím, byl dnes časně ráno zachycen severně od Suezského průplavu, jak překládá náklad na jinou loď, uvedla monitorovací služba na síti X.

Ruská žoldnéřská Wagnerova skupina dnes uvedla, že působí jen v Africe a Bělorusku, které je blízkým spojencem Moskvy. Na Ukrajině už její vojáci podle prohlášení nejsou.

Ukrajina v neděli informovala, že Bělorusko pod záminkou vojenského cvičení soustřeďuje na hranicích s Ukrajinou značný počet vojáků a techniky. Podle Kyjeva jde o běloruské speciální jednotky a žoldnéře z Wagnerovy skupiny.