Putin mír nechce! Je příliš mnoho mrtvých. EU vyzývá ke zvýšení tlaku na Rusko
Na Ruskou federaci je třeba vyvinout co největší tlak, aby zastavila válčení na Ukrajině. Uvedla to dnes šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová v reakci na rozsáhlé ruské vzdušné útoky, při nichž v noci na dnešek zemřelo nejméně 12 lidí, včetně tří dětí. Podle ukrajinských médií se tuto noc jednalo o největší útok, který Rusko uskutečnilo od začátku války v únoru 2022. Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula se ukazuje, že ruský prezident Vladimir Putin o mír nestojí. Zvláštní zmocněnec Spojených států pro Ukrajinu Keith Kellogg hovořil podle agentury Reuters o porušení ženevských protokolů.
V noci na dnešek ruské síly na Kyjev a několik ukrajinských oblastí vypálily 69 balistických střel a 298 bezpilotních letounů, kvůli kterým zemřelo 12 lidí a byly zraněny asi čtyři desítky dalších. V noci na sobotu pak Rusko na ukrajinské území vyslalo 14 raket a 250 dronů. Od pátku do soboty zemřelo nejméně 13 civilistů, dodal web BBC.
„Noční útoky opět ukazují, že Rusko usiluje o další utrpení a zničení Ukrajiny. Je otřesné vidět mezi nevinnými oběťmi děti, kterým bylo ublíženo a které byly zabity. Potřebujeme co nejsilnější mezinárodní tlak na Rusko, aby tuto válku zastavilo,“ napsala Kallasová na síti X.
K silnému tlaku na Moskvu vyzval dnes dopoledne také Zelenskyj, jinak podle něj „brutalita“ neskončí. Požaduje také přijetí ekonomických sankci ze strany Spojených států i Evropy vůči Rusku.
Nový vlna ruských úderů proti Ukrajině ukazuje, že Putin chce ve válce pokračovat, uvedl německý ministr zahraničí Wadephul v rozhovoru se stanici ARD. „Nesmíme to dovolit, proto Evropská unie schválí další sankce,“ řekl.
Kritika zaznívá i z USA
Ruské útoky dnes podle Reuters kritizoval také zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Kellogg. Ten údery označil za jasné porušení ženevských protokolů z roku 1977. Dodatkové protokoly k Ženevským úmluvám se věnují ochraně obětí ozbrojených konfliktů.
Ukrajina, která se od února 2022 brání ozbrojené ruské agresi, už před časem souhlasila s návrhem prezidenta Trumpa na 30 dní trvající klid zbraní. Moskva však jednoznačnou odpověď nedala a nabídla vlastní příměří o velikonočním víkendu a mezi 8. a 10. květnem, podle obou stran byl však klid zbraní pokaždé porušen.
Kyjev před dvěma týdny po konzulatích se západními partnery nabídl nejméně 30denní příměří s tím, že pokud Moskva na věc nepřistoupí, budou západní země koordinovat nové a tvrdé protiruské sankce. Rusko se ke klidu zbraní nevyjádřilo a nabídlo přímé rozhovory mezi oběma stranami v Istanbulu. Jejich výsledkem ale dohoda o příměří nebyla.
Americký prezident si v pondělí telefonoval s Putinem. Zelenskyj v reakci na jejich jednání prohlásil, že Kyjev a jeho partneři ve snaze ukončit válku s Moskvou zvažují uspořádání schůzky lídrů Ukrajiny, Ruska, USA, Evropské unie a Británie. Takové setkání by se podle něj mohlo uskutečnit co nejdříve a hostit by ho mohlo Turecko, Švýcarsko či Vatikán.
Rusko s Ukrajinou dnes mimo jiné dokončily poslední výměnu zajatců ve formátu 1000 za 1000, na níž se jako na jediné věci delegace obou zemí domluvily 16. května v tureckém Istanbulu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pátek podle agentury Reuters uvedl, že Moskva bude připravena předat Ukrajině návrh dokumentu, kde budou stanovené podmínky pro dlouhodobou mírovou dohodu, jakmile bude tato výměna dokončena.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána.
Polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová u vsi Ozierany Male navštívili polsko-běloruskou hranici, která je podle Varšavy jedním z dějišť hybridní války Ruska a jeho spojence Běloruska proti Evropské unii. Jejich vystoupení před novináři, na kterém se shodli na neústupnosti vůči Rusku, přes hraniční bariéru sledovali ozbrojení běloruští vojáci, informuje server zpravodajské televize Polsat News.
Tusk na závěr jejich společného vystoupení prozradil, že krátce před ním dostal od ochranky doporučení, aby brífink zrušili nebo ho přesunuli jinam, protože se někde objevili běloruští vojáci s dlouhými zbraněmi. Ptal se von der Leyenové, jestli je připravená na tom místě vystoupit. "Uslyšel jsem slova, jaká jsem chtěl slyšet: nula ústupků," uvedl Tusk. "Nikdo nás tu nebude strašit, jsme tu proto, abychom ukázali skutečné evropské odhodlání," dodal. Na sociální síti X zveřejnil fotografii člena polské Státní ochranné služby, která má na starost bezpečnost nejdůležitějších lidí v zemi, jak se přes hraniční bariéru navzájem sleduje s běloruským vojákem v masce. Von der Leyenová "na vlastní oči viděla, jaká je situace na východní hranici EU a Polska", napsal Tusk.
Německý kancléř Friedrich Merz se připravuje na to, že válka na Ukrajině může trvat ještě dlouho. Řekl to dnes v letním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ZDF. Války podle něj obyčejně končí vojenskou porážkou nebo hospodářským vyčerpáním jedné ze stran. Na takový scénař to podle něj ale ve válce Ukrajiny a Ruska nyní nevypadá.
"Vnitřně se připravuji na to, že tato válka může trvat ještě dlouho," řekl kancléř a dodal, že Německo a jeho partneři usilují o to, aby válka skončila co nejdříve. Podle Merze ale konflikt, který rozpoutalo Rusko v únoru 2022 svou invazí na Ukrajinu, nesmí skončit kapitulací Kyjeva. "Pozítří by byla na řadě další země a popozítří jsme pak na řadě my," varoval.
