ONLINE: Nejméně 12 lidí zemřelo po nočních útocích na Ukrajinu, obě země si vyměnily 303 zajatců

Poslanci Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, dnes schválili zákon, který zakazuje propagaci bezdětného životního stylu. Informovala o tom agentura AFP, podle níž se tak stalo na pozadí snah Kremlu o podporu takzvaných tradičních hodnot, jakož i demografické krize umocněné válkou proti Ukrajině.

Za podporu Ukrajiny v jejím boji za svobodu proti ruské agresi dnes předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) převzal ocenění od spolku Team4-Ukraine. Spolek se zaměřuje mimo jiné na humanitární podporu ukrajinským civilistům zasaženým válkou, která vypukla v únoru 2022. Pamětní mincí ocenil také Vystrčilovu snahu o posilování česko-ukrajinské spolupráce a také kontinuální odpor proti ruskému či čínskému vlivu v Česku.

Na Ukrajině je nadále výrazná většina lidí proti územním ústupkům Rusku výměnou za ukončení války a zachování nezávislosti. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který dnes zveřejnil Kyjevský mezinárodní sociologický institut (KIIS).

Podle sociologů bylo veřejné mínění v období od května 2022 do května 2023 relativně stabilní. Tehdy jen asi osm až deset procent respondentů bylo svolných k územním ústupkům a absolutní většina (82 až 87 procent) se stavěla proti. Od května 2023 do května 2024 však podíl těch, kteří jsou ochotni k ústupkům, postupně narostl až na 32 procent. V posledním půlroce se situace v tomto ohledu nezměnila: v říjnu na 32 procent dotazovaných vyjádřilo připravenost k ústupkům, zatímco 58 procent bylo proti.

Vítězství Ukrajiny je naší prioritou, řekla dnes během slyšení před výborem v Evropském parlamentu kandidátka na šéfku unijní diplomacie Kaja Kallasová. Evropská unie podle ní musí rovněž investovat více do obrany a jasně se postavit hrozbám. V reakci na výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech bývalá estonská premiérka uvedla, že EU a USA jsou silnější a bezpečnější, když drží spolu. Příští americkou administrativu chce oslovit ještě předtím, než se Donald Trump v lednu ujme úřadu.

„Situace na bojišti je složitá. Evropa musí podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude potřeba,“ řekla Kallasová před europoslanci z Výboru pro zahraniční věci (AFET). Sedmačtyřicetiletá politička by měla v nové Evropské komisi zastávat pozici vysoké představitelky pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a zároveň bude i výkonnou místopředsedkyní EK. Ve funkci nahradí Josepa Borrella.

Liz Trussová se v závěru svého krátkého působení v roli britské premiérky v říjnu 2022 připravovala na možné odpálení jaderních zbraní Ruskem a radiaci nad Británií. Britští novináři to uvedli v nové verzi biografie Trussové, o které dnes informoval deník The Daily Telegraph.

V říjnu 2022, půl roku po napadení Ukrajiny Ruskem, se v Británii konaly krizové schůzky. Vláda se obávala, že by ruský prezident Vladimir Putin mohl na Ukrajině použít jaderné zbraně a vítr by nebezpečné látky mohl donést až nad Británii.

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 13 ukrajinských dronů. Na síti Telegram to oznámilo ruské ministerstvo obrany. Rusko naopak podniklo vzdušné údery v Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, rozsah škod místní úřady vyhodnocují, napsal deník Ukrajinska pravda.

Šéf záporožské oblastní vojenské správy Ivan Fedorov na Telegramu informoval, že noční ruské útoky mířily na obytné objekty a že nejméně dva lidé jsou uvězněni v jedné z poničených výškových budov. Na místě jsou záchranáři.

Muzea půjčila staré sovětské tanky pro výcvik ukrajinských vojáků, kteří se účastní výcvikové mise EU v Německu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na vyjádření velitele mise Andrease Marlowa. Ukrajinci se také podrobně seznamují se zákopovými systémy, které používá Rusko ve válce na Ukrajině.

Instruktoři ze 17 zemí trénují nedaleko Berlína přibližně 18.000 ukrajinských vojáků. Cvičí je pomocí nejmodernějších tanků a systémů protivzdušné obrany a zároveň se jim snaží předat dovednosti odstřelovačů, inženýrů a zdravotníků.

Nicméně ve válce, která čím dál více připomíná zákopovou válku z první světové války, usiluje Ukrajina o takový výcvik, který by víc odpovídal podmínkám z reálného bojiště. To zahrnuje i výcvik se starším vojenským vybavením.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Severní Korea dokončila ratifikaci smlouvy o vzájemné obraně s Ruskem. Podle agentury AFP o tom informovala severokorejská státní média. Moskva o víkendu oznámila, že smlouvu podepsal i ruský prezident Vladimir Putin poté, co dokument schválily obě komory ruského parlamentu. Podle Západu KLDR vyslala své vojáky na pomoc Rusku při bojích na Ukrajině.

Smlouvu ruský prezident Putin podepsal v červnu se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem při návštěvě Pchjongjangu a obsahuje ustanovení o vzájemné vojenské pomoci. Severokorejská státní agentura KCNA uvedla, že smlouva byla ratifikována KLDR během včerejšího dne.

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od  úterního rána.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním videoposelství prohlášení EU o o téměř milionu dodaných dělostřeleckých granátů označil za významnou zprávu. "Očekává se, že evropští partneři plně realizují svou iniciativu dodat Ukrajině jeden milion dělostřeleckých granátů," dodal.

Zelenskyj také řekl, že nedávné údery ukrajinských sil na sklady zbraní v ruském týlu měly za následek útlum aktivit nepřátelského dělostřelectva na frontě. Vyzval proto partnerské země, jmenovitě Spojené státy, Británii a Německo, aby umožnily Kyjevu používat západní zbraně na cíle v hloubi ruského území.

Today, I had a meeting with Josep Borrell, the EU’s High Representative for Foreign Affairs, discussing our relations and cooperation with the European Union. An important piece of news—by the end of the year, our European partners are expected to fully implement their initiative… pic.twitter.com/8KKO6mzrMJ

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 11, 2024

Premiér Petr Fiala (ODS) telefonicky hovořil se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem, kterému poblahopřál k vítězství ve volbách. Oba politici spolu mluvili mimo jiné o Ukrajině či Blízkém východě. Fiala to dnes večer napsal na síti X. Republikán Trump v amerických prezidentských volbách porazil svou demokratickou soupeřku Kamalu Harrisovou. Úřadu se ujme 20. ledna. Celý článek čtěte ZDE.

 Mezinárodní měnový fond (MMF) zahájil další přezkum plnění úvěrového programu pro Ukrajinu. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na prohlášení ukrajinského ministerstva financí. Kyjev v poslední době odložil přijetí daňových zákonů, které MMF očekával.

Fond vyslal své zaměstnance do Kyjeva na jednání, které může otevřít cestu k uvolnění dalších 1,1 miliardy USD (26,2 miliardy Kč) ze slíbeného čtyřletého úvěru. Pokud představitelé MMF potvrdí, že Kyjev splnil své závazky, obdrží země peníze v prosinci.

„Nepřítel se snaží obsadit dominantní výšiny, palebně ovládnout silnice vedoucí do Kurachove, prolomit obranu a dostat se na okraj města,“ uvedl podle Ukrajinské pravdy mluvčí ukrajinské 46. brigády, která ve městě působí. Podle něj má ukrajinská armáda město dosud plně v rukou a nepřátelské útoky na okrajích města odráží.

Filaškin napsal, že Rusové poškodili hráz Kurachovské přehrady, v důsledku čehož stoupla hladina řeky Vovča o 1,2 metru. Útok podle něj potenciálně ohrožuje obyvatele obcí níže po proudu, povodeň ale zatím nenastala.

Stanislav Bunjatov z ukrajinské 24. útočné brigády Ajdar naopak sdělil, že „řada vesnic“ již byla zaplavena. Zvýšení hladiny z protržené přehrady podle něj zatím nezablokovalo dopravu na silnicích, ztížilo ale pohyb obrněné techniky po polních cestách.

Bělorusko se oficiálně stalo partnerským státem skupiny rozvíjejích se ekonomik označované jako BRICS, informovala ruská tisková agentura TASS s odvoláním na prohlášení běloruského ministerstva zahraničí. Status partnerské země Bělorusku umožňuje účastnit se zvláštních zasedání summitů BRICS a schůzek ministrů zahraničí patřících k této organizaci.

Ruské síly dosáhly okraje města Kurachove v ukrajinské Doněcké oblasti a vyhodily do povětří hráz místní přehradní nádrže, tvrdí ukrajinští činitelé.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na telegramu uvedl, že Ukrajinci v Kurské oblasti zadržují „téměř padesátitisícové nepřátelské uskupení“. Po jednání s dalšími členy vedení státu bylo podle něj rovněž přijato rozhodnutí o „výrazném posílení nejobtížnějších frontových úseků u Kurachove a Pokrovska“.

V Kryvém Rihu v centrální části Ukrajiny tamní předseda rady obrany Oleksandr Vilkul uvedl, že Rusové vypálili balistickou raketu na rezidenční čtvrť města. Zásah, který zničil třípatrový dům a dalších 20 budov poničil, zabil 39letého muže a dalších 14 lidí zranil .

Evropská unie dodala Ukrajině přes 980.000 dělostřeleckých granátů a hranici jednoho milionu překoná do konce roku. V dnes zveřejněném rozhovoru s ukrajinským portálem Jevropejska pravda to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. S dodávkami dělostřelecké munice pomáhá rovněž iniciativa vedená Českem. 

EU se už dříve zavázala předat do letošního března Ukrajině na obranu před ruskou invazí milion kusů dělostřelecké munice. „Vím, že jsme se zavázali, že to toho dosáhneme do jara, ale neuspěli jsme. Stihneme to do konce roku,“ řekl Borrell, který v sobotu Ukrajinu navštívil.

Soud v ruské Sverdlovské oblasti zamítl odvolání ženy s ruským a americkým občanstvím proti 12letému trestu vězení, který v srpnu dostala za to, že dobročinné organizaci ve Spojených státech poskytla příspěvek ve výši asi 50 dolarů (zhruba 1200 korun) na podporu Ukrajiny. Podle soudu se Xenija Karelinová dopustila vlastizrady.

Ruská policie Karelinovou zatkla letos v lednu kvůli údajné výtržnosti. Později ji prokuratura obvinila také z vlastizrady. Podle ruských vyšetřovatelů od února 2022, kdy Rusko zahájilo celoplošnou invazi na Ukrajinu, ukrajinské organizaci posílala peníze, které byly následně použity na nákup například vojenské techniky nebo munice pro ukrajinskou armádu.

Nicméně podle lidskoprávního projektu Pěrvyj otděl byl důvodem vyšetřování jediný platební převod, který tato mladá žena provedla v první den ruského vpádu do sousední země. Poslala 51,8 dolaru na účet americké organizace s názvem Razom for Ukraine, která sbírá peníze na humanitární pomoc Ukrajincům. Tato organizace odmítla tvrzení ruských vyšetřovatelů, že vybírá prostředky na nákup zbraní a munice.

Dnes ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Kolisnykivka v ukrajinské Charkovské oblasti. Kolisnykivka leží několik kilometrů jižně od Kupjansku.

„Před dvěma lety jsme byli svědky něčeho, o čem nám mnozí říkali, že se nikdy nestane. Výsledkem tříměsíční vojenské operace bylo, že ukrajinské síly vytlačily ruskou armádu ze západního břehu Dněpru, a znovu tak dobyly město Cherson – jediné ukrajinské regionální centrum, které se Rusku podařilo v rámci invaze z Ukrajiny vyrvat,“ tweetuje ukrajinský novinář a spisovatel Ilja Ponomarenko.

„Neříkejte mi, že ‚něco‘ je v této válce proti ruskému fašismu, který požírá Ukrajinu, nemožné. Ukrajina to slyšela mnohokrát a pak dokázala, že příliš mnoho tvrzení bylo mylných,“ dodává.

Nepřátelské jednotky se snaží v Kurské oblasti vytlačit ukrajinské vojáky a postoupit hluboko na území, které kontroluje Ukrajina, uvedl hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Rusové podle něj soustředili na tomto úseku fronty desetitisíce vojáků. 

„Nebýt odolnosti našich vojáků, vtrhly by tyto desetitisíce nepřátel z nejlepších ruských úderných jednotek na naše pozice ve směru na Pokrovsk, Kurachove nebo Toreck, což by situaci na frontě výrazně zhoršilo,“ napsal Syrskyj na telegramu ke svému on-line hlášení o setkání s vojáky bojujícími v ruské Kurské oblasti.

Ukrajinské letectvo oznámilo, že Rusko vyslalo na Ukrajinu dvě řízené střely a 74 dronů. Protivzdušná obrana sestřelila dvě střely Ch-59/69 a 39 bezpilotních letounů, uvedly ukrajinské vzdušné síly na telegramu.

Dalších 30 bezpilotních prostředků podle ukrajinského letectva zmizelo z radarů a tři opustily ukrajinský prostor, přičemž zamířily do Běloruska a na Rusy okupované území. O zbylých dronech se prohlášení nezmiňuje.

Ruská tajná služba FSB zmařila snahu Ukrajinců unést vrtulník ruského letectva Mi-8MTPR-1 určený pro radioelektronický boj. Dnes o tom informují ruská média. Tvrzení ruské strany nelze ověřit.

Ukrajinská vojenská rozvědka se údajně pokusila naverbovat ruského vojenského pilota, aby s vrtulníkem odletěl do oblasti kontrolované ukrajinskou armádou. Na videu zveřejněném FSB ruský pilot s rozostřeným obličejem vypráví, jak se na něj prostřednictvím platformy Telegram obrátil „jistý Sergej“, který s ním chtěl navázat spolupráci. Jeho úkolem by bylo otrávit před letem ostatní členy posádky. Ukrajinci mu také nabídli, aby svoji rodinu dopravil do Kišiněva. Kdy se to stalo, FSB neuvedla. Dodala, že díky informacím získaným během této operace měla údaje, na základě kterých pak bylo možné podniknout útoky na ukrajinské pozice.

Počet zabitých ve městě Mykolajivu stoupl na pět, informuje stanice BBC na svém ruskojazyčném webu s odkazem na ukrajinské záchranáře. Předchozí informace hovořily o čtyřech obětech. V regionální metropoli Mykolajivské oblasti je hlášen zásah obytného jednopatrového domu nebo bytu v posledním patře čtyřpatrové budovy.