ONLINE: Rusko oznámilo dobytí dalších tří vesnic. A další kolo mírových jednání příští týden?

Země Severoatlantické aliance přislíbily v prvních třech měsících roku bezpečnostní podporu Ukrajině v hodnotě přes 20 miliard eur (499 miliard Kč), řekl šéf Aliance Mark Rutte na dnešní tiskové konferenci před čtvrtečním začátkem zasedáním ministrů zahraničí zemí NATO. Loni spojenci Ukrajině, která se už přes tři roky brání ruské agresi, poskytli pomoc v hodnotě kolem 50 miliard eur (1,25 bilionu Kč).

Vláda dnes zařadila na vnitrostátní sankční seznam běloruskou novinářku Natalii Sudliankovou a příslušníka ruské tajné služby GRU Alexeje Šavrova, řekl po zasedání kabinetu novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.) je Sudlianková klíčovou spolupracovnicí ruské vojenské zpravodajské služby GRU a řadu let v Česku skrytě a vědomě pracovala ve prospěch několika ruských organizací.

Sudlianková v minulosti v Česku dostala azyl, podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nyní bude muset do 30 dnů republiku opustit. Podle zjištění Bezpečnostní informační služby (BIS) vykonávala v Česku úkony pro GRU, řekl Fiala. Šavrov ji pak z Moskvy řídil, dodal. „Představují riziko až hrozbu pro bezpečnost naší země a je namístě, abychom postupovali tímto způsobem,“ řekl Fiala, který současně ocenil práci BIS.

Vysoce postavený ruský vyjednavač Kirill Dmitrijev tento týden navštíví Washington, kde se setká se zmocněncem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem, aby s ním probral posílení vztahů mezi Spojenými státy a Ruskem. Půjde o první návštěvu vysoce postaveného ruského činitele v americkém hlavním městě od zahájení ruské celoplošné invaze na Ukrajinu v únoru 2022. S odvoláním na dva informované zdroje a amerického činitele o tom dnes napsal zpravodajský web stanice CNN. Návštěva podle ní zřejmě představuje další krok k oživení rusko-amerických vztahů od lednového návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.

Šéf Ruského fondu přímých investic Dmitrijev, kterého si ruský prezident Vladimir Putin vybral jako zvláštního zmocněnce pro mezinárodní ekonomickou a investiční spolupráci, v únoru odcestoval spolu s nejvyššími ruskými představiteli do Rijádu v Saúdské Arábii, aby zde začal jednat o parametrech dohody, která by ukončila válku na Ukrajině. Spolupracoval také s Witkoffem na propuštění amerického učitele Marka Fogela z Ruska, což Trumpova administrativa přivítala jako gesto dobré vůle.

Americká vláda dočasně zrušila sankce vůči Dmitrijevovi, aby mu ministerstvo zahraničí mohlo dát americké vízum, řekl CNN jeden z informovaných zdrojů. Podle druhého zdroje byla také americkému ministerstvu financí podána žádost o dočasné zrušení sankcí.

Norské úřady začaly prověřovat malou firmu Romarine AS. Je podezřelá, že vydala falešná pojištění desítkám stárnoucích ropných tankerů, které využívá Rusko, aby obešlo mezinárodní sankce. Dnes o tom informovala agentura Reuters.

Policie v Oslu potvrdila, že zahájila vyšetřování poté, co dostala stížnost od norského úřadu pro finanční dohled (FSA). Agentuře Reuters policie sdělila, že vyšetřuje čtyři osoby - dva norské občany, jednoho Bulhara a jednoho Rusa. Koncem března policie provedla domovní prohlídku v bydlišti jednoho z podezřelých.

Společnost Romarine AS registrovaná v Norsku se vydávala za poskytovatele pojištění a na internetových stránkách zveřejnila seznam desítek tankerů, které jsou považovány za součást ruské stínové flotily, včetně plavidel, na něž se vztahují západní sankce. Podle FSA však společnost nebyla registrována jako poskytovatel pojištění.

Větrné elektrárny u severního pobřeží Německa budou nově vybavené radarovým zařízením pro lepší dohled nad drony a loděmi na moři, uvedl dnes německý námořní úřad. Německo tak posiluje námořní bezpečnost.

Mluvčí německé námořní agentury (BSH) potvrdil zprávu deníku Bild, že větrné elektrárny na pobřeží Severního a Baltského moře byly požádány o instalaci radaru. Ruská invaze na Ukrajinu zvýšila obavy o bezpečnost v evropských vodách v důsledku útoků na infrastrukturu nebo ropných tankerů, které jsou součástí takzvané ruské „stínové flotily“. Německo v úterý zabavilo tanker Eventi, jehož posádka nad lodí ztratila v lednu kontrolu při plavbě v Baltském moři. Evropská unie se domnívá, že tanker je součástí „stínové flotily“, kterou Rusko využívá k obcházení ropných sankcí.

Nové radarové systémy na větrných elektrárnách by mohly rozpoznat lodě nebo bezpilotní letouny, které mají vypnuté navigační a lodní údaje. „Data se používají především k zabezpečení dopravních tras,“ řekl deníku Bild úředník námořního úřadu Nico Nolte a dodal, že data putují také do centra námořní bezpečnosti v přístavu Cuxhaven. To je úřad odpovědný za bezpečnost a ochranu německého pobřeží. V tomto centru sídlí mimo jiné spolková policie, námořnictvo a Ústřední velitelství pro námořní mimořádné události, a mohlo by tak okamžitě reagovat na útoky.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil vojenskou nemocnici v Dnipru. Zapózoval raněným vojákům na selfie, ale především udělil řády „Za odvahu“ III. třídy bojovníkům, kteří utrpěli těžká zranění při plnění bojových úkolů, mimo jiné v Doněcké oblasti.

„Hlava státu si prohlédla jednotku intenzivní péče, anesteziologické a polytraumatologické oddělení. Seznámila se s provozem nemocnice během totální války, s jejím moderním zdravotnickým vybavením a s obnovou po ruských úderech,“ uvedl Zelenského úřad.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že v důsledku ukrajinských dronových útoků byly přerušeny dodávky elektřiny pro více než 1500 domácností v Kurské oblasti.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že skutečnost, že prezident Putin souhlasil s neútočením na energetické cíle, je důkazem, že to myslí s mírovým procesem vážně - což Kyjev a někteří jeho evropští spojenci rozporují. Podle Peskova bude Moskva s USA nadále spolupracovat navzdory tomu, co označil za každodenní ukrajinské údery na ruskou energetickou infrastrukturu, uvedla agentura Reuters.

Česko v rámci unijního programu Nástroj Evropské unie pro Ukrajinu investuje 100 milionů eur (2,5 miliardy korun) do obnovy ukrajinských nemocnic. Uvedl to dnes ukrajinský ministr zdravotnictví Viktor Ljaško, který se společně se svým českým protějškem Vlastimilem Válkem v Kyjevě zúčastnil podnikatelského fóra.

„Česká republika je potenciálně připravena financovat modernizaci 13 nemocnic v sedmi oblastech Ukrajiny v rámci programu Nástroj EU pro Ukrajinu. K dnešnímu dni je předběžně dohodnuto financování šesti projektů v celkové výši více než 100 milionů eur,“ napsal Ljaško na facebooku.

„11letý Jens z Dánska vybral více než 34 000 dánských korun (asi 114 000 Kč) pro děti z Ukrajiny, které přišly o domov,“ tweetuje ukrajinský influencer Anton Heraščenko. „Jens vlastníma rukama vytváří velikonoční korálkové ozdoby v modrých a žlutých barvách, prodává je a veškerý výtěžek věnuje na charitu.“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že při útoku na Charkov na východě Ukrajiny bylo zraněno několik lidí včetně tří dětí. Podle něj také pokračují ruské útoky na ukrajinskou energetiku: v Sumské oblasti zasáhl dron rozvodnu a v Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti poškodil dělostřelecký útok dráty vysokého napětí.

„Tato systematická a neutuchající podoba ruských úderů jasně ukazuje, že Moskva pohrdá diplomatickým úsilím partnerů,“ napsal Zelenskyj na telegramu s tím, že ruský prezident Vladimir Putin není ochoten zajistit byť jen částečné příměří.

Za poslední den ztratil protivník 1410 lidí, 10 tanků, 24 obrněných vozidel, 43 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

„Během uplynulé noci protivzdušná obrana zničila 93 ukrajinských bezpilotních letounů. Osmdesát sedm nad územím Kurské oblasti, čtyři nad územím Rostovské oblasti a dvě nad územím Belgorodské oblasti,“ napsalo na telegramu ruské ministerstvo obrany.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 74 drony, uvedlo ukrajinské letectvo. „K 9:00 bylo potvrzeno sestřelení 41 útočných bezpilotních letounů Šáhed (a dalších typů dronů) na severu, jihu a východě země,“ uvedlo letectvo na telegramu. Dodalo, že 20 imitací útočných dronů se ztratilo a nedosáhlo svých cílů.

Útok cílil na Charkovskou, Doněckou a Oděskou oblast.

Rusko dluží Česku za nájem domů a bytů přes 100 milionů korun, v současnosti v Česku ovládá přes osm desítek domů a bytů. Serveru Odkryto.cz to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Žalobu na Rusko podal Diplomatický servis, příspěvková organizace ministerstva zahraničí, u Městského soudu v Praze v červenci 2023, týkala se vrácení bezdůvodného obohacení za poslední tři roky převyšujícího 53 milionů korun.

„Teď se s nimi o to soudíme, už to dělá sto milionů korun,” řekl nyní serveru Lipavský.

Česká vláda v květnu 2023 zrušila devět usnesení ze 70. a 80. let, kterými se svěřily tehdejšímu Sovětskému svazu pozemky do bezplatného užívání k diplomatickým účelům. „Že neplatili za socialismu nájem, to bych ještě pochopil. Z bratrské lásky k Sovětskému svazu. Ale oni neplatili ani třicet let po revoluci,” podotkl dnes Lipavský.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

čínský prezident Si Ťin-pching přicestuje do Ruska na oficiální návštěvu a zúčastní se květnových oslav sovětského vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Uvedl to ruský prezident Vladimir Putin během jednání s čínským ministrem zahraničí Wangem I. Rusko slaví konec války 9. května vojenskou přehlídkou na moskevském Rudém náměstí.

„Připravíme dobrý a obsažný program. Doufám, že půjde nejen o účast na slavnostních akcích, ale i o samostatnou návštěvu prezidenta Číny. Bude naším hlavním hostem,“ uvedl ruský prezident podle agentury Interfax.

Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k Ukrajině, pokračovat bude zase od rána. Teď přejeme dobrou noc.

Evropská komise se rozhodla pozměnit svou kohezní politiku, aby lépe podporovala konkurenceschopnost, dekarbonizaci, obranu, bezpečnost, ale i energetickou transformaci a dostupné bydlení. Po dnešním jednání unijní exekutivy to ve Štrasburku oznámil místopředseda EK Rafaelle Fitto. Kohezní fondy EU, ze kterých čerpá i Česká republika, mají zvýšit životní úroveň v chudších regionech EU.

„V pátek budeme mít schůzku našich vojenských týmů, několika zemí. Půjde o úzký okruh zemí, o ty, kdo jsou připraveni rozmístit kontingent v té či jiné podobě,“ řekl Volodymyr Zelenskyj po jednání s šéfkou německé diplomacie Annalenou Baerbockovou.

Zelenskyj již na tiskové konferenci 28. března uvedl, že v Kyjevě se uskuteční naléhavá schůzka představitelů generálních štábů hlavních zemí, které jsou „stoprocentně připraveny“ vyslat své vojáky na Ukrajinu, aby dohlíželi na dodržování případné příští mírové dohody. „Zveme úzký okruh - Francie, Británie a Ukrajina určitě budou,“ řekl tehdy Zelenskyj podle portálu RBK-Ukrajina a dodal, že následující schůzka tohoto „trojúhelníku“ by už neměla být záležitostí vojáků, ale měla by se konat na úrovni poradců pro národní bezpečnost. Následovat by pak měla závěrečná schůzka o bezpečnostních zárukách.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes přijal v Kremlu vůdce bosenských Srbů Milorada Dodika, na kterého bosenská justice vydala mezinárodní zatykač. O schůzce v Kremlu informoval podle médií Putinův mluvčí Dmitrij Peskov, který další podrobnosti neuvedl. Dodik uvedl, že v Moskvě bude i 9. května na oslavách sovětského vítězství ve druhé světové válce, napsal na svém webu list Kommersant, který zveřejnil i snímek z přijetí u Putina.

Hledaný bosenskosrbský vůdce Milorad Dodik v pondělí zveřejnil video, na němž je zachycen na moskevském Rudém náměstí. Do Ruska přicestoval navzdory mezinárodnímu zatykači vydanému kvůli podezření, že porušil bosenskou ústavu.

Napětí uvnitř balkánské země vzrostlo po rozsudku z konce února, který Dodikovi nepravomocně uložil trest vězení na jeden rok a rovněž šestiletý zákaz výkonu politických funkcí. Dodik stál před soudem za nerespektování rozhodnutí vysokého představitele Christiana Schmidta, kterého mezinárodní společenství pověřilo dohledem nad plněním mírové dohody z roku 1995.

Také čtvrtý z amerických vojáků, kteří byli pohřešováni v Litvě, je po smrti, uvedl dnes podle agentury Reuters Bílý dům. Smrt tří ostatních potvrdil litevský prezident Gitanas Nauseda už v pondělí. Vojáci byli pohřešováni od minulého týdne, šéf NATO Mark Rutte už tehdy řekl, že nejspíš zemřeli při výcviku.

Čtveřice vojáků zapadla v obrněném vozidle Hercules M88 do bažiny ve vojenském prostoru na východě Litvy. Obrněnec se z téměř pětimetrové hloubky podařilo vytáhnout až v pondělí ráno, přičemž byla nalezena tři těla. Po těle čtvrtého vojáka se nadále pátralo.

Cvičiště u města Pabradé, kde se neštěstí stalo, leží nedaleko hranic Litvy s Běloruskem a je hlavním výcvikovým prostorem litevské armády.

Všichni lidé či firmy, kteří v Británii pracují pro ruské instituce, se budou muset registrovat. Podle agentur to dnes prohlásil náměstek ministryně vnitra Dan Jarvis. Požadavek, který je součástí britské snahy čelit nekalým ruským aktivitám v zemi, bude platit od začátku července.

Jarvis poslancům britského parlamentu sdělil, že registraci budou podléhat lidé či firmy mající dohodu s ruskými státními institucemi, například vládními úřady, ozbrojenými silami, tajnými službami či parlamentem. Kdo se nezapíše, může dostat až pětiletý trest vězení.

Program má být podle britské vlády klíčovým nástrojem pro „odhalení a znemožnění aktivity poškozující naši zemi“, napsala agentura AP.

Čínský prezident Si Ťin-pching přicestuje do Ruska na oficiální návštěvu a zúčastní se květnových oslav sovětského vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce, uvedl Vladimir Putin během jednání s čínským ministrem zahraničí Wangem I. Rusko slaví konec války 9. května vojenskou přehlídkou na moskevském Rudém náměstí.

„Připravíme dobrý a obsažný program. Doufám, že půjde nejen o účast na slavnostních akcích, ale i o samostatnou návštěvu prezidenta Číny. Bude naším hlavním hostem,“ uvedl ruský prezident podle agentury Interfax.

S čínským protějškem hodlá jednat o bilaterálních vztazích a o spolupráci v mezinárodních organizacích, včetně OSN či sdružení rozvíjejících se ekonomik BRICS. Putin dodal, že Wangova jednání v Moskvě souvisejí především s přípravou návštěvy čínského prezidenta, kterého označil za svého dobrého přítele.

Vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska v prvním čtvrtletí meziročně klesl o 1,2 procenta na 8,1 milionu tun. S odvoláním na předběžné údaje společnosti LSEG to dnes uvedla agentura Reuters. Rusko má problémy se zvýšením vývozu LNG kvůli restrikcím Spojených států, které souvisejí s invazí ruských vojsk na Ukrajinu.

V samotném březnu se vývoz LNG z Ruska meziročně zvýšil o 3,7 procenta na 2,8 milionu tun, ukázaly údaje LSEG.

Vývoz ruského LNG do Evropy za leden až březen klesl o 12,5 procenta na 4,2 milionu tun. V samotném březnu se dodávky propadly o 16,5 procenta na 1,37 milionu tun. V březnu totiž vstoupily v platnost sankce na překládku.

Německo zabavilo tanker Eventin považovaný za součást takzvané ruské stínové flotily. O konfiskaci tankeru už v březnu informoval časopis Der Spiegel, až teď to ministerstvo financí potvrdilo. Eventin podle jeho mluvčího nesmí opustit Německo a případ není právně uzavřený.

Tanker s téměř 100.000 tun ropy plul na počátku roku pod panamskou vlajkou Baltským mořem, 10. ledna nad ním posádka nedaleko německých břehů ztratila kontrolu. Německé úřady ho zajistily a odtáhly k ostrovu Rujána, kde ho nepřetržitě hlídá spolková policie. Ropa z lodi dlouhé 274 metrů a široké 48 metrů podle úřadů neunikla.

Navýšené obranné výdaje budou podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) znamenat více peněz do obranného výzkumu a vývoje. Řádově půjde o stovky milionů korun v příštích letech, uvedla dnes ministryně při diskusi se zástupci vysokých škol na Českém vysokém učení technickém v Praze (ČVUT). V březnu vláda rozhodla o postupném navýšení výdajů na obranu o 0,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) ročně do roku 2030, kdy by mělo Česko na obranu dávat tři procenta HDP.

Věda, výzkum a inovace hrají podle Černochové v obraně a obranném průmyslu nepostradatelnou roli. „Aby byl český obranný průmysl konkurenceschopný, musí disponovat nejen dostatečnými finančními zdroji a investicemi, ale také kvalitním výzkumem a vývojem, který mu napomůže inovovat a zlepšovat svůj potenciál,“ uvedla. Je podle ní potřeba zaměřovat se na nastupující technologie, které mají potenciál změnit bojiště. Příkladem může být využití dronů na Ukrajině. Čeští vojáci přitom v tomto ohledu spolupracují s ukrajinskými službami. „Máme informace z první ruky, z bojiště a můžeme ty informace přenášet do našich vizí a projektů,“ uvedla Černochová.