ONLINE: Bombový útok na Záporoží zabil dívenku (†9). Rusové útočili i na Charkov

Ukrajinské síly stále ovládají „značnou část“ Kurské oblasti, navzdory tlaku Kremlu vypudit je odtud, a nově pronikly při menší protiofenzívě do Belgorodské oblasti, takže rozšířily svou přítomnost na ruském území na dalším úseku fronty, uvedl americký generál Christopher Cavoli, velící americkým silám v Evropě, při slyšení v Kongresu,. „V Kurské oblasti (Ukrajinci) drží značný - sice zmenšený, ale značný - kus země. A drží se v Belgorodské oblasti na území jižně od Belgorodu, které lze velmi dobře bránit,“ řekl.

Ohledně obecného zhodnocení situace na bojišti americký generál uvedl, že ukrajinská armáda je nyní v silných obranných pozicích a zlepšuje svou schopnost rekrutovat a vycvičit nové vojáky, aby tyto pozice posílila, zatímco Rusy trápí zmenšující se počet obrněné techniky i vojáků. Připustil, že je stále těžké představit si, že by Ukrajinci dokázali vyhnat Rusy „z každého čtverečního centimetru“ svého území, „ale stejně těžké je představit si, že by se Ukrajina zhroutila a prohrála tento konflikt“.

„Nemyslím si, že ukrajinská porážka je nevyhnutelná. Jsou v mnohem lepším postavení, než byli,“ řekl. „Snaží se vyhrát. Chtějí začít tím, že zajistí, aby Rusko nevyhrálo,“ dodal.

Na červnový summit NATO v Haagu přijede americký prezident Donald Trump, potvrdil dnes v Bruselu polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Hlavním tématem má být zejména zvýšení výdajů na obranu. Původní závazek vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) plní podle šéfa NATO Marka Rutteho asi dvě třetiny spojenců. Česko tento cíl splnilo v loňském roce. Podle amerického prezidenta Trumpa by ale spojenci v NATO měli na obranu vydávat pět procent HDP a stejné číslo zmínil i ministr Marco Rubio.

„Rusko k dnešnímu dni zničilo 214.000 objektů občanské infrastruktury. Úplně zničila 173.000 obytných domů, 4000 škol, tisíce nemocnic. Jen na naše elektrárny podniklo od začátku války 773 útoků. Zničilo 9000 komunikačních objektů,“ řekl šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak.

Světová banka odhaduje škody, které Rusko způsobilo Ukrajině agresí, na 524 miliard dolarů (asi 11,9 bilionu Kč), uvedl Jermak. Dodal, že skutečná výše škod může být mnohem vyšší. Ukrajina proto vytváří databázi škod, které způsobila ruská agrese. „Tady umělá inteligence skutečně může pomoci vyřešit tento úkol,“ poznamenal.

V ukrajinském městě Dnipro zemřel v nemocnici místní činitel poté, co explodoval jeho automobil. Napsala to dnes agentura AFP s odvoláním na generální prokuraturu, která případ vyšetřuje jako podezření na teroristický útok. Policie podle stanice BBC prověřuje několik možných motivů včetně eventuálního zapojení ruské tajné služby, ale také nepřátelských vztahů mezi obětí a možným pachatelem.

Exploze podle ukrajinských úřadů otřásla vozem brzy ráno. „Činitel byl při útoku zabit. Jeho manželka byla zraněna a v současné době je v nemocnici,“ uvedla v prohlášení generální prokuratura podle AFP.

Situace v ruské Belgorodské oblasti, kam se před dvěma týdny pokusily proniknout ukrajinské jednotky, je pod kontrolou. Podle ruské státní agentury RIA Novosti to řekl velitel čečenských zvláštnich jednotek Apti Alaudinov.

„Všeobecně je naše situace celkem dobrá,“ citovala ho RIA Novosti. „Nepřítel se neunavil a vhazuje další a další maso, i když každý den vidí, že má strašné ztráty a žádných výsledků nedosáhne." Reuters podotýká, že informace poskytnuté Alaudinovem nelze nezávisle ověřit.

Generální tajemník NATO Mark Rutte dnes na tiskové konferenci v Bruselu zopakoval, že cesta Ukrajiny do NATO je nezvratná. Ukrajincům ale nikdy nebylo slíbeno, že bude členství v NATO součástí případné mírové dohody, dodal Rutte po skončení dvoudenního jednání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance.

Pokud jde o jednání o příměří na Ukrajině, míč je nyní na ruské straně hřiště, uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet, prohlásil Rutte po skončení dvoudenního jednání ministrů zahraničí NATO v Bruselu. Někteří z ministrů míní, že by měl být stanoven termín, do kterého má Rusko na příměří přistoupit. Rutte ale odmítl říct, zda tento návrh podporuje. V souvislosti s Kyjevem nicméně zopakoval, že cesta Ukrajiny do NATO je nezvratná.

Ruský prezident Vladimir Putin se bude muset velmi brzy vyjádřit, zda to myslí s mírem na Ukrajině opravdu vážně. Dnes to v Bruselu po jednání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance prohlásil šéf americké diplomacie Marco Rubio. Poznamenal, že americký prezident Donald Trump nepřistoupí na nekonečná jednání. Rubio zároveň upozornil na to, že Ukrajina už dříve souhlasila s návrhem na plošné příměří, a to bez jakýchkoli podmínek.

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump zatím neplánují další telefonát. Dnes to podle serveru Kommersant řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Stalo se to krátce po návštěvě Putinova zmocněnce Kirilla Dmitrijeva ve Washingtonu.

„V harmonogramu nic takového zatím není,“ řekl k možnému dalšímu telefonátu obou prezidentů mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Naposledy spolu mluvili 18. března. Server Politico napsal, že znovu by se šéf Kremlu se šéfem Bílého domu mohli telefonicky spojit už dnes.

Česko bude podle Lipavského usilovat o to, aby se Ukrajině dostalo ujištění, že je na cestě do Severoatlantické aliance. „Protože ta dlouhodobá perspektiva je správná,“ řekl. Nemělo by se podle něj dosáhnout takového mírového ujednání, které omezí ukrajinskou suverenitu rozhodnout se, jestli země chce, nebo nechce být v nějaké mezinárodní organizaci, třeba v NATO.

Americký prezident Donald Trump podle českého prezidenta Petra Pavla zatím vyvinul při jednáních o příměří na Ukrajině větší tlak vůči Ukrajině než vůči Rusku. Rusko se drží své zdržovací taktiky a klade si stále větší počet různých podmínek, z velké části nesplnitelných, řekl Pavel serveru Novinky.cz. Pro Rusko je podle něj ukončení více než tříletého konfliktu druhotnou věcí, usiluje hlavně o svou rehabilitaci na mezinárodní scéně či zrušení sankcí.

Mírové dohody na Ukrajině by podle Pavla bylo možné dosáhnout letos, pokud bude Rusko pod dostatečným tlakem. „A pokud mu stanovíme termín,“ uvedl. Mělo by jít především o tlak Spojených států, míní. „Pokud Donald Trump myslí vážně, že chce co nejrychleji ukončit krvavý konflikt, nemůže přistoupit na zdržovací taktiku,“ řekl Pavel. Trump by měl dát jasně najevo, dokdy čeká reakce třeba na návrh klidu zbraní. „Dokud běží intenzivní vojenská činnost, těžko se jedná o míru,“ uvedl.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský je maximálně skeptický ohledně ruského přístupu k jednání o příměří. Rusko nebylo schopno dodržet ani ty nejzákladnější a nejjednodušší věci, třeba z hlediska zastavení palby na energetické cíle, řekl dnes na závěr dvoudenního jednání ministrů zahraničí NATO v Bruselu českým novinářům.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot dnes ráno v Bruselu prohlásil, že Rusko dluží Spojeným státům rychlou odpověď na jejich návrh na příměří na Ukrajině. Podle britského ministra zahraničí Davida Lammyho by ruský prezident Vladimir Putin mohl přistoupit na klid zbraní hned teď, ale neustále bombarduje Ukrajinu.

Česko nemůže paušálně odmítat žádosti Ukrajinců, kteří usilují o pobytové oprávnění, ale už mají dočasnou ochranu v jiné zemi Evropské unie. Možnost přemístění do jiného členského státu není vyloučená, pokud se cizinec vzdá pobytového oprávnění v první hostitelské zemi, plyne z nových rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS). Dosud ministerstvo vnitra podobné žádosti považovalo za nepřijatelné. Česká úprava však podle NSS odporuje unijnímu právu, a nelze ji proto aplikovat. ČTK to zjistila z rozhodnutí v databázi soudu.

Podle kanadské ministryně zahraničí Mélanie Jolyové by měla být stanovena lhůta, do které musí Rusko souhlasit s příměřím na Ukrajině. Jestliže Rusko na návrh příměří nepřistoupí, musí to mít důsledky, uvedla Jolyová po svém příjezdu na jednání do Bruselu.

Rusko dluží Spojeným státům rychlou odpověď na jejich návrh na příměří na Ukrajině, uvedl v Bruselu francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Šéf francouzské diplomacie v sídle NATO hovořil po boku britského ministra zahraničí Davida Lammyho. Podle Lammyho by ruský prezident Vladimir Putin mohl přistoupit na příměří hned teď, ale neustále bombarduje Ukrajinu. Právě Británie a Francie tvoří základ takzvané koalice ochotných, tedy zemí, které společně diskutují o další podpoře Ukrajiny.

„Naši partneři z koalice ochotných pracují na tom, aby dosažený mír na Ukrajině byl trvalý. To znamená, aby existovala silná ukrajinská armáda,“ řekl novinářům Barrot. Velitelé francouzské a britské armády budou podle Barrota dnes jednat v Kyjevě.

Podívejte se na nové snímky z Charkova, kde přes noc útočili Rusové.

V bojích na Ukrajině zahynulo nebo utrpělo zranění asi 900.000 ruských vojáků, řekl ve čtvrtek novinářům nejmenovaný vysoce postavený činitel NATO na okraj schůzky ministrů zahraničí aliance v Bruselu. Mrtvých je čtvrt milionu.

Agentura DPA připomíná, že koncem loňského října NATO uvádělo, že ruské ztráty činí více než 600.000 vojáků. Jako ztráty jsou označovaní mrtví a ranění vojáci.

Soud v Petrohradu, druhém největším ruském městě, potrestal pokutou 30.000 rublů (asi 8200 Kč) duchovního apoštolské pravoslavné církve Grigorije Michnova-Vajtenka za „diskreditaci armády“. Stalo se tak kvůli tři roky starému videu, ve kterém duchovní hovořil o evangelickém podobenství o utopení stáda prasat posedlých démony a také o tom, že člověk nemá právo zabíjet druhé lidi „na geografickém základě“, jak nyní činí ruská armáda na Ukrajině, uvedl server BBC News.

Ruský dronový útok na Charkov zabil v noci na dnešek nejméně dva lidi a 32 jich zranil. Informovala o tom oblastní samospráva druhého největšího ukrajinského města, podle níž útok zasáhl několik vícepatrových obytných domů. Ataky bezpilotních letounů hlásí i další místa na Ukrajině. Moskevská samospráva zase informovala o útoku ukrajinského dronu, kvůli kterému ruská metropole dočasně zavřela letiště.

Ve vztazích Spojených států a Ruska je po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa pozitivní dynamika a obě země pracují na obnovování kontaktů. Po jednáních s americkými představiteli ve Washingtonu to médiím řekl zmocněnec ruského vůdce Vladimira Putina Kirill Dmitrijev. Jednání zprostředkovaná Trumpem přinesla podle něho vyhlídku na mír s Ukrajinou, Moskva ale považuje za důležité zohlednění svých bezpečnostních požadavků. Trump by si podle svých slov v nejbližších dnech mohl volat s Putinem, lidé z jeho okolí mu však podle televize NBC News doporučují, aby tak učinil až poté, co Rusko zcela přistoupí na dohodnuté příměří.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Ruská generální prokuratura prohlásila za nežádoucí Nadaci Eltona Johna pro boj s AIDS (EJAF), kterou obvinila mimo jiné z toho, že podporuje takzvaně netradiční sexuální vztahy a západní rodinné modely.

Nadace v reakci na rozhodnutí ruských úřadů uvedla, že to povede ke zhoršení péče o lidi nakažené virem HIV a ohrozí to jejich životy. „Více než dvě dekády jsme pracovali s federálními i nevládními partnery v Rusku,“ uvedla nadace. Podle ní je naléhavě potřeba poskytovat služby nakaženým lidem a starat se o prevenci. „V roce 2024 žilo v Rusko 1,2 milionu lidí s HIV, z nichž 430 000 nedostávalo péči,“ uvedla podle agentury Reuters nadace.

Spojené státy vypnuly satelit, který umožňoval vysílání ruskojazyčné televize Nastojaščeje vremja, vytvořené rozhlasovými stanicemi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) a Hlas Ameriky. Uvedl to dnes podle agentury AFP ředitel RFE/RL Stephen Capus. Kromě Ruska vysílá televize také na Ukrajinu, do zemí Střední Asie a východní Evropy.

Rusko dnes slíbilo další vojenskou pomoc Mali, Nigeru a Burkině Faso, kde vládnou vojenské junty. Píše to agentura AFP po jednání šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova s ministry zahraničí těchto západoafrických zemí. Trojice afrických zemí posiluje vztahy s Moskvou už několik let a odklonila se od Západu a především Francie, která v oblasti měla velký vliv.