ONLINE: Rusové přišli na Ukrajině už o milion mužů. A německý ministr obrany v Kyjevě

Ukrajinský prezident Zelenskyj na konferenci v Berlíně vyzval k podpoře a obnově Ukrajiny. Řekl, že z obnovy budou mít užitek všichni.

Německý kancléř Scholz slíbil obnovit Ukrajinu svobodnější a silnější; zároveň vyzval k posílení ukrajinské protivzdušné obrany čelící ruským útokům.

Ruské ministerstvo zahraničí ze země vykázalo novinářku rakouské veřejnoprávní televize ORF. Informuje o tom dnes server německé veřejnoprávní televize ARD.

Maria Knipsová-Wittingová v Moskvě působila od ledna a v pondělí ji ruské úřady vyzvaly, aby vrátila novinářskou akreditaci a "v blízké budoucnosti" zemi opustila.

"ORF lituje rozhodnutí ruského ministerstva zahraničí, nedokáže ho pochopit a podnikne všechny nezbytné kroky k tomu, aby pro diváky ORF i nadále zajišťovala nezávislé a komplexní zpravodajství z Ruska," uvedla televizní stanice.

Ze strany Ruska jde o reakci na vypovězení korespondenta agentury TASS, kterému byla 30. dubna odebrána akreditace. Rakouský týdeník Falter muže označil za ruského agenta. Moskva, kterou Západ obviňuje ze šíření dezinformací, tvrdí, že Vídeň toto "diskriminační" rozhodnutí dodnes nevysvětlila, a proto neměla jinou možnost než reagovat podobně.

V německé metropoli dnes začíná dvoudenní konference o obnově Ukrajiny, která už přes dva roky čelí ruské invazi. Rokování, na které v pondělí večer dorazil prezident Volodymyr Zelenskyj, zahájí projevem spolkový kancléř Olaf Scholz. Českou delegaci povede ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), který se na okraj zasedání setká s ukrajinskou vicepremiérkou Olhou Stefanišynovou.

Na konferenci se sejde zhruba 2000 zástupců politiky, hospodářství a mezinárodních organizací z asi 60 zemí, aby projednali možnosti rekonstrukce a modernizace Ukrajiny a posílení její hospodářské stability.

Německé ministerstvo zahraničí předem oznámilo, že během konference podepíše Kyjev se zahraničními partnery vícero dohod o obnově. Evropská komise a německá diplomacie podepíší memorandum o zvýšení finanční podpory takzvaného integrovaného centra pro Ukrajinu na 75 milionů eur. Centrum je součástí stabilizační platformy SPF německého ministerstva zahraničí, která slouží ke koordinaci pomoci ve válkou postižených regionech. V minulosti iniciativa zajistila odminovací vybavení pro ukrajinské pyrotechniky.

Zelenskyj po příjezdu do Německa uvedl, že prioritou pro něj budou opatření týkající se ukrajinského energetického sektoru, který poničily opakované ruské útoky. Při jednání se Scholzem se chce zaměřit na pokračující vojenskou podporu a koordinaci postojů před mírovou konferencí, kterou koncem týdne hostí Švýcarsko.

V hornaté oblasti ruské Severní Osetie havaroval ruský bombardér Su-34. Při nehodě zemřeli všichni členové posádky, informovala agentura TASS s odkazem na ruské ministerstvo obrany. "Předběžnou příčinou letecké nehody je technická závada," uvedlo ministerstvo. Letoun podle něj havaroval v odlehlé oblasti při plánovaném výcvikovém letu.

"Na zemi nejsou škody. Posádka zahynula," stojí v prohlášení.
Severoosetské úřady následně agentuře TASS sdělily, že na palubě byli dva piloti. Bombardér Su-34 je nadzvukový dvoumístný stíhací letoun určený pro boj za každého počasí. Ruská armáda je využívá i v boji na Ukrajině, kam její vojáci vpadli v únoru 2022.

„Na konci dubna bylo v Česku cca 345 000 ukrajinských uprchlíků s tzv. dočasnou ochranou, což je nejnižší počet od loňského května,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve svém pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální). 

V německé metropoli dnes začíná dvoudenní konference o obnově Ukrajiny, která už přes dva roky čelí ruské invazi. Rokování, na které v pondělí večer dorazil prezident Volodymyr Zelenskyj, zahájí projevem spolkový kancléř Olaf Scholz. Českou delegaci povede ministr zahraničí Jan Lipavský, který se na okraj zasedání setká s ukrajinskou vicepremiérkou Olhou Stefanišynovou.

Dobré ráno, v Rize se dnes koná summit východního křídla Severoatlantické aliance, tedy schůzka vrcholných představitelů devíti členských zemí takzvaného Bukurešťského formátu (B9). Za Česko bude přítomen prezident Petr Pavel, který do Rigy přicestoval v pondělí večer, a jednání se zúčastní také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Jednat se má tedy zejména o podpoře Ukrajiny.

Na dnešním summitu devíti zemí z východního křídla Severoatlantické aliance v Rize, který předcházel vlastnímu červencovému summitu NATO ve Washingtonu, se nepodařilo dospět ke shodě na nástupci Jense Stoltenberga v čele aliance ani se dohodnout na společném prohlášení devíti členských zemí takzvaného Bukurešťského formátu (B9). Českým novinářům to po jednání řekl prezident Petr Pavel.

Důvodem podle něj byly postoje Maďarska, které zaujímá zdrženlivý postoj ke kandidatuře nizozemského premiéra Marka Rutteho do čela NATO, jakož i k podpoře Ukrajiny, která se třetím rokem brání agresi Ruska. Nicméně podle Pavla nepadlo na rižském summitu "ani slovo" o případném odchodu Maďarska z B9, jak uváděla média s odvoláním na své zdroje.

Společné prohlášení z Rigy nahradila deklarace tří prezidentů, kteří B9 předsedají.

Vážení čtenáři, dobrou noc. Další zprávy z války na Ukrajině přineseme v úterý ráno.

Německý kancléř Olaf Scholz podle kanálu Nexta vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby zajistil návrat deportovaných ukrajinských dětí. „Putin by tyto děti neměl držet jako rukojmí,“ řekl Scholz. Podle ukrajinských neziskových organizací bylo od začátku války deportováno více než 19 000 dětí.

„BIS, stejně jako zpravodajské služby v dalších zemích, získává stále jednoznačnější informace o aktivitách ruských zpravodajských služeb, které se snaží rekrutovat mimo Ruskou federaci lidi ochotné za peníze provádět na území evropských států sabotáže. Cílem je destabilizace, vyvolání strachu a nedůvěry občanů v to, že je jejich státy dokáží ochránit. Je obtížné těmto asymetrickým hrozbám čelit, ale bezpečnostní složky státu dělají a budou dělat maximum, aby nebyly ohroženy životy a majetek občanů České republiky,“ napsala v souvislosti se zadrženým cizincem v Česku, který zřejmě na povel Ruska chystal v Praze teroristický útok, Bezpečnostní informační služba (BIS).

BIS, stejně jako zpravodajské služby v dalších zemích, získává stále jednoznačnější informace o aktivitách ruských zpravodajských služeb, které se snaží rekrutovat mimo Ruskou federaci lidi ochotné za peníze provádět na území evropských států sabotáže. Cílem je destabilizace,… pic.twitter.com/6GFrcFb3pk

— BIS (@biscz) June 10, 2024

Takhle probíhá odklízení škod po ruském leteckém útoku na Charkov.

Polsko prodloužilo zákon, který umožňuje na území země pobyt ukrajinským uprchlíkům. Pod ochranou budou do konce září 2025. Legislativu dnes podepsal prezident Andrzej Duda. 

Polsko při své hranici s Běloruskem tento týden obnoví nárazníkovou zónu, kam nebudou mít přístup lidé bez zvláštního povolení. Podle agentury Reuters to dnes oznámil náměstek polského ministra vnitra Czeslaw Mroczek. Opatření je reakcí na případ, kdy migrant pokoušející se přejít z Běloruska do Polska zabil polského vojáka.

Bělorusko je blízkým spojencem Ruska, jehož vztahy se Západem jsou kvůli ruské invazi na Ukrajinu nejhorší od konce studené války. Podle polského ministerstva obrany v současnosti polskou hranici chrání 6000 vojáků, 2000 příslušníků pohraniční stráže a několik stovek policistů.

Ruská vojska obsadila vesnici Staromajorske v ukrajinské Doněcké oblasti, uvedlo dnes ministerstvo obrany v Moskvě. Šlo o jednu z mála obcí, kterou Ukrajinci osvobodili během své loňské ofenzivy.

„Jednotky skupiny vojsk Východ pokračovaly v postupu do hloubky nepřátelské obrany a osvobodily osadu Staromajorskoje,“ uvedlo ministerstvo s odkazem na ruský název ukrajinské vesnice v Doněcké oblasti.

Český prezident Petr Pavel dnes přiletěl do lotyšského hlavního města Rigy, kde se v úterý zúčastní summitu Bukurešťského formátu (B9) sdružujícího státy východního křídla Severoatlantické aliance. Během vrcholné schůzky se má Pavel podle své kanceláře setkat k bilaterálnímu jednání se svým litevským protějškem Gitanasem Nausédou a hovořit mimo jiné o obraně a obchodu.

B9 sdružuje Bulharsko, Česko, Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko. Schůzky v Rize se zúčastní také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, finský prezident Alexander Stubb a švédský premiér Ulf Kristersson. Jednat se má o agendě červencového summitu NATO ve Washingtonu, mimo jiné o podpoře Ukrajiny a lepší koordinaci poskytování pomoci mezi státy NATO. 

Švýcarsko v souvislosti s blížícím se ukrajinským mírovým summitem zaznamenává zvýšený počet kyberútoků a množství dezinformací. Uvedla to švýcarská prezidentka Viola Amherdová, země se podle ní útokům snaží čelit.

Ukrajinští vojáci na pozicích nedaleko charkovské fronty.

Na konci dubna bylo v České republice na 345 000 ukrajinských uprchlíků s tzv. dočasnou ochranou, což je nejnižší počet od loňského května, vyplývá z dnes zveřejněných dat unijního statistického úřadu Eurostat. V dubnu i v březnu podle něj Česko zaznamenalo největší úbytek uprchlíků ze zemí Evropské unie, které údaje nahlásily.

Na 32 Ukrajinců uprchlo v nákladním autě přes takzvanou zelenou hranici do Maďarska. Informoval o tom deník Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou pohraniční stráž.

„Sousední strana oznámila, že objevila vozidlo a zadržela 32 ukrajinských občanů,“ citoval deník mluvčího pohraniční stráže Andrije Demčenka. „Zásahová jednotka zjistila stopy vozidla směrem do sousední země,“ dodal.

Ruský tanker SCF Primorye u břehů Singapuru v tichosti přeložil náklad ropy na jiné plavidlo, aby se vyhnul sankcím, které na něj loni uvalily Spojené státy. S odkazem na satelitní záznamy a další zdroje o tom dnes informuje agentura Bloomberg. Jde podle ní o první ruský tanker, který se snaží dodat surovou ropu v době, kdy se na něj vztahují americké sankce. A také o ukázku toho, jak daleko je Moskva ochotna zajít, aby podkopala účinnost amerických omezení namířených proti její flotile.

Tři roky v trestanecké kolonii uložil dnes soud v ruském Jekatěrinburgu muži, který loni vynadal chlapci za to, že nosil čepici s písmenem Z. To je považováno za symbol podpory ruské invaze na Ukrajinu. Informoval o tom deník Kommersant.

Hnutí ANO vždy podporovalo Ukrajinu a bude v tom pokračovat, sdělil ČTK na dotaz k postoji nové europoslanecké sestavy ve volbách vítězného hnutí Jaroslav Bžoch. O kontinuální pomoci zemi napadené Ruskem nemají pochyby zástupci TOP 09 či STAN, podle předsedkyně KSČM Kateřiny Konečné, která do voleb vedla koalici Stačilo!, největší podporu Ukrajině může Unie a Evropský parlament dát tehdy, když přispěje k ukončení bojů.

„My jsme Ukrajinu vždy podporovali a budeme v tom pokračovat. Samozřejmě bude důležité, jak bude další podpora ze strany EU vypadat,“ uvedl Bžoch, dosud místopředseda sněmovního zahraničního i evropského výboru. ANO ve volbách do Evropského parlamentu získalo sedm europoslaneckých mandátů.

Nový Evropský parlament, ve kterém výrazně oslabila frakce Zelených a posílila krajní pravice, nebude nejspíš nakloněný prosazování témat spojených se změnami klimatu, míní experti. Naopak přitvrzení se očekává v otázkách migrace. Jak ale výsledek voleb ovlivní dosavadní pomoc, kterou EU poskytuje Ukrajině? Šéf bruselské pobočky českého institutu Europeum Žiga Faktor výraznější komplikace v europarlamentu nečeká, i vzhledem k tomu, že strany, které Kyjev podporují, dosáhnou na většinu v EP. Za Ukrajinci navíc stojí například i konzervativní frakce ECR.

Ukrajinská armáda podle generálního štábu zasáhla ruské systémy protivzdušné obrany na okupovaném Krymu.

Ukrajinský generální štáb později informoval, že zasažen byl protiletadlový systém S-400 u města Džankoj na Krymu a dva méně sofistikované systémy S-300 na dalších dvou místech na poloostrově. Podle Kyjeva ruská protivzdušná obrana nezachytila žádnou z odpálených raket a radary ruských systémů přestaly fungovat.

Ruské síly systémy S-300 a S-400 během války proti Ukrajině používají i k ostřelování pozemních cílů.