22°C
Do Česka míří 80 uprchlíků ze Sýrie. Jak zapadnou mezi Čechy?
Hledání bydlení, zaměstnání, vhodné školy nebo školky pro děti, registrace u lékaře nebo výuka češtiny. Tak s tím vším bude 80 syrským uprchlíkům z tureckých uprchlických táborů pomáhat Charita ČR, která je generálním poskytovatelem integračních služeb. V začátcích budou moci využít i nabídky ministerstva vnitra na ubytování v integračních a azylových střediscích.
Charita ČR ani ministerstvo vnitra nejspíš uprchlíky nebude rozdělovat. „Charita ČR má celorepublikovou síť osmi středisek a poraden a na integraci klientů úzce spolupracuje také s dalšími neziskovými organizacemi. Klienti si tak mohou vybrat, kde by se chtěli usadit. Toto závisí na jejich volbě a přání,“ uvedla pro Blesk.cz migrační koordinátorka Charity ČR Martina Tomanová.
Jediné, na co své klienty upozorňují, je stěhování do Prahy. „Vzhledem k vyšším životním nákladům a také naplněné kapacitě místních neziskových organizací a poskytovatelů integračních služeb,“ upřesnila. Pokud se rozhodnou využít nabídku účasti v Státním integračním programu (SIP), bude jejich začleňování probíhat ve dvou vlnách.
V prvních šesti měsících se naučí orientovat v české společnosti
Prvních šest měsíců jejich pobytu je velice intenzivních a zaměřuje se na hledání bydlení a zaměstnání. „Klienti mají také v začátcích možnost využít nabídku ministerstva vnitra na ubytování v integračním a azylovém středisku (IAS). Ihned po vstupu do SIP mají klienti nárok na 400 hodin výuky českého jazyka, aby se mohli co nejdříve zapojit do společnosti a osamostatnit se,“ upřesnila Tomanová. Výuku zajišťuje ministerstvo školství.
V jeho rámci se naučí i orientovat v české společnosti nebo dostanou základní poradenství v sociálně-právní oblasti. „Dalších 6 měsíců je spolupráce uvolněnější s předpokladem, že se klienti stávají stále samostatnějšími a kompetentnějšími,“ popisuje Tomanová.
Během integrace se může projevit i posttraumatická stresová porucha
Zkušenosti mají i s případy, kdy se u lidí během integrace projevila takzvaná posttraumatická stresová porucha. Příběhy některých klientů prý bývají velmi těžké. Zároveň ale upozorňuje, že se vzhledem k nízkým počtům nově příchozích jedná spíše o jednotlivce. „Pokud to bude klient potřebovat, psychologická podpora mu bude samozřejmě zajištěna. Nejen v poradnách charitní sítě, ale také u spolupracujících neziskových organizací, které pracují s migranty, bude klientům poskytnuta dostatečná pomoc,“ popsala Tomanová.
Arcidiecézní charita Praha pracovala v minulosti se syrskými uprchlíky z Jordánska v rámci projektu MEDEVAC. „Přesto, že počet syrských migrantů zapojených do SIP trochu roste, většina klientů v současnosti stále pochází především z Ukrajiny,“ uzavřela Tomanová.
Témata:
Související
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.