Úmorně horké léto? Klimatolog popsal, co bylo v Česku atypické. A co nás čeká dál
Velmi horké období má za sebou nejen Česko, ale i zbytek Evropy. Tropy sice na chvíli utnulo ochlazení a bouřky, ale teploty už v tuzemsku opět atakují hodnoty 30 °C. Podle klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe se během letošního léta skutečně vyskytlo atypicky málo chladnějších epizod. Bylo také vysoké množství tropických nocí, které se před 60 lety téměř nevyskytovaly. A novinkou jsou teploty nad 30 °C v horských oblastech.
Horko a extrémní projevy počasí, tak by se daly charakterizovat poslední měsíce. Podle meteorologické služby Evropské unie Copernicus byl celosvětově rok 2023 nejteplejší v historii měření, pro Evropu druhý teplejší. Záznamy sahají jen do roku 1850, služba ale předpokládá, období bylo nejteplejší až za posledních 100 tisíc let.
Rok 2024 přitom může tento rekord ještě překonat. Podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) aktuálně existuje 77procentní šance, že letošní rok bude ještě teplejší. Podle služby Copernicus byl letošní červenec nejteplejším v záznamech.
Česku se toto horko nevyhnulo, pocítit ho mohl každý. Teploty kolem 27 °C se staly téměř standardem, začátek srpna se nesl dokonce v duchu supertropických teplot (překonání hranice 35 °C).
Horkých dnů bude přibývat
Vedro samozřejmě k letním měsícům patří. Záleží ale na tom, jak často se vyskytuje. Podle klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe se dá letošní léto charakterizovat jako atypické výskytem velmi málo chladnějších epizod. „Máme prakticky kontinuálně stále nadprůměrné teploty vzduchu a často šplhají nad 30 °C. Pokud bychom porovnali počty těchto horkých dnů se situací například před 60 lety, tak jich je samozřejmě podstatně více, naopak v kontextu změny klimatu a posledních 20 let to není nijak atypické,“ uvedl Zahradníček pro Blesk Zprávy.
Nepříliš standardní situací je podle něj i velký výskyt tropických nocí. Tak se definují noci, kdy teplota neklesne pod 20 °C a častěji se objevují v centrech velkých měst. „Například v centru Prahy jich letos bylo už 14, ale rekord to není (v roce 2015 jich bylo 26). Před 60 lety se tropické noci prakticky nevyskytovaly,“ říká klimatolog.
Podle Zahradníčka bude výhledově počet horkých dnů během léta růst, horké vlny budou delší a častější. „V průměru naroste počet dnů, kdy teplota dosáhne aspoň 30 °C na trojnásobek do poloviny století a o čtyřnásobek do konce století. Už v poslední dekádě oproti situaci před 60 lety narostl počet těchto dnů trojnásobně,“ popisuje expert a přidává tip – kdo si chce prohlédnout, jaký je klimatický výhled pro katastr, ve kterém žije, může na webu climrisk.cz. Vědci z CzechGlob zde vytvořili modely pro střední Evropu včetně Česka až do roku 2090.
Teploty nad 30 °C i na horách
Oteplování přitom nepostihuje jen města a nížiny, ale i horské oblasti. Například italské úřady na začátku srpna překvapily zprávou, že na vrcholu hory Mont Blanc nemrzlo 33 hodin v kuse. Dosud byl tento jev zaznamenáván jen na pár hodin.
Podle Zahradníčka se otepluje i na českých horách. „Dokonce se zde začínají objevovat teploty nad 30 °C, což v minulosti bylo spíše velkou výjimkou,“ popisuje. Letní horko tu ale nevidí jako takový problém. „Pro horské oblasti je spíše větším problémem úbytek sněhové pokrývky během zimy a také jara, jelikož tající sníh napájí většinu velkých evropských řek, což může mít nepříjemné dopady na zdroje pitné vody či lodní dopravu,“ říká klimatolog.
Horká léta na horách mají dopady spíše na faunu a floru, jelikož na tak vysoké teploty nejsou zvyklé. V přírodě se jinak obecně dlouhé horké vlny projevují vysušováním půdy a na něj navázaný rozvoj sucha. „To se nás naštěstí letos netýká, jelikož byly i zároveň častější bouřky. Horko napomáhá i většímu výskytu klíšťat, které se stěhují i do vyšších nadmořských výšek,“ konstatuje Zahradníček s tím, že dlouhé vlny veder mají negativní dopad hlavně na lidské zdraví. Zvyšují i úmrtnost u starších lidí.
V létě mají být horka. Ale také pamatuji že byly roky kdy 14 dní teplo a tři týdny chladno a takový léto nestojí za nic. Raději ty hice.