Neděle 14. dubna 2024
Svátek slaví Vincenc, zítra Anastázie
Polojasno 22°C

Svět vysychá a Česko s ním. Vědec pro Blesk: Roli hraje i rychlé tání sněhu během zimy

Autor: Markéta Mikešová, lig - 
10. února 2024
15:48

Fotografie extrémního sucha v Katalánsku plnily minulý rok média po celém světě. Španělská vláda již připravuje krizové scénáře, které počítají s dovážením pitné vody po moři. Ve skutečnosti ale nejde o část Evropy, která je vysycháním půdy postižena nejvíce. To je střed a východ kontinentu včetně Česka. Vyplynulo to ze studie mezinárodního týmu vědců pod vedením Jana Řehoře z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Pro Blesk Zprávy vysvětlil, že v naší oblasti existují velké rozdíly mezi jednotlivými sezónami.

Studie, která vyšla v odborném časopise Environmenal Research Letters a která analyzovala období od roku 1981 do roku 2021, se nevěnovala pouze Evropě, vědci mapovali vysychání půdy na celé planetě. A zjistili, že na třetině území světa, která není trvale zaledněná, docházelo v posledních čtyřiceti letech k výraznému snižování půdní vlhkosti. Jinými slovy, velká část světa podstatně vysychá.

Nejvíce postižená je rovníková Afrika, středozápad USA a pak pás od východní Evropy až po východní Asii. Nejhůř je na tom nicméně Jižní Amerika, kde vysušování významně zasáhlo padesát čtyři procent plochy kontinentu. Půdní vlhkost se zvýšila jen na jednom procentu území. Z hlediska států jsou nejvíce zasaženy Argentina, Paraguay a jihozápadní část Brazílie.

Oproti tomu v Africe významné vysušování postihlo čtyřicet procent kontinentu, vlhkost se zvýšila na osmi procentech území. V Asii vysychalo třicet dva procent území, vlhkost se zvýšila na šesti procentech. Nejméně vysychala severní Amerika (vysychalo šestnáct procent území, vlhčím se stalo sedm procent území), byť na středozápadu USA bylo vysychání intenzivní. Málo zasažena je také Austrálie a Oceánie.

Viníkem klimatická změna

Řehoř pro Blesk Zprávy konstatoval, že autoři studie, mezi kterými jsou kromě vědců z Ústavu globální změny AV ČR i vědci z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, očekávali, že rozsah oblastí, kde se půdní vlhkost snižuje, bude větší než rozsah oblastí, kde se zvyšuje. „Na druhou stranu vysychání některých oblastí nás překvapilo. Nečekali jsme tak výrazný trend směrem k nižší půdní vlhkosti v rovníkové Africe, dále rozsah vysychání v Jižní Americe nás také překvapil,“ uvedl Řehoř.

Jev souvisí s klimatickou změnou. Podle vědce globální růst teplot zvyšuje výpar z půdy, který však není kompenzován vyšší mírou srážek. Zatím to navíc vypadá, že situace bude v určitých částech světa pokračovat. „Když se podíváme na predikce globálních klimatických modelů do konce tohoto století, tak opět vidíme větší část Země s predikovaným poklesem půdní vlhkosti a jen menší část s jejím růstem,“ vysvětluje Řehoř pro Blesk Zprávy.

„Pokud se podíváme na oblasti, kde podle našich výsledků už k vysychání docházelo v posledních dekádách, tak například na středozápadu Spojených států, v Jižní Americe nebo ve východní Evropě je predikován další pokles průměrné půdní vlhkosti. Naopak třeba v té rovníkové Africe už další výraznější pokles půdní vlhkosti predikován není, takže je otázka, kdy a jestli se tam ten současný trend zastaví,“ dodává vědec.

Největší sucho u nás? Od dubna do června

V Evropě podle studie vysychalo 37 procent zemí, jedno procento se stalo vlhčím. Postižena je hlavně již zmíněná východní Evropa a pak střední, tedy i Česko. „V naší oblasti především existují velké rozdíly mezi jednotlivými sezónami. Ve vegetační sezóně nám bohužel výrazně roste frekvence i intenzita epizod sucha, nejvíce pak vysychá období od dubna do června,“ popisuje Řehoř.

Je to opět dáno vyšším výparem vody z půdy. „Velkou roli ale hraje také výrazně menší míra akumulace sněhu během zimy, kdy i ve středních až vyšších polohách sníh většinou roztaje už během zimy za oblev, místo aby vodu do půdy vypustil až na začátku jara,“ vysvětluje vědec.

K tomu se podle něj přidává fakt, že vegetační sezóna u nás začíná dříve, takže rostliny začínají odebírat vodu z půdy dříve. „To vše dohromady pak vede k častějšímu suchu během jara a léta, včetně poklesu průměrné vlhkosti půdy jako takové. Naproti tomu v zimě půdní vlhkost stagnuje, či dokonce mírně roste,“ říká Řehoř.

Nízká původní vlhkost zvyšuje riziko rozsáhlých požárů. V posledních letech postihly řadu regionů světa, například Sibiř nebo Jižní Ameriku. Dlouhotrvající sucho ale může vést až k nedostatku pitné vody, na které se připravuje již zmíněné Katalánsko – region aktuálně zažívá nejhorší nedostatek srážek od roku 1905, pořádně tam nezapršelo několik měsíců. Omezení spotřeby vody v Katalánsku platí na území, kde žije 7,5 milionů lidí.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Vojtěch Tihelka ( 11. února 2024 05:56 )

Ale dělají to šikovně.Důvod k dalšímu zdražování.

dostojevskij ( 11. února 2024 02:42 )

Kdyby europoslanci, senátoři, vězni, nezaměstnaní šli sázet stromy, tak jsou alespoň užiteční. Plky europoslanců vedou Evropu do záhuby!!!!! Každý stát, by se měl okamžitě zaměřit na pomoc přírodě!!!! Ona sama už to nezvládá a my to dlužíme!!!!!

Sidney Foster ( 11. února 2024 01:45 )

Zajímavý je teplotní zlom mezi Ruskem a Finskem. V Helsinkách 37 a v Murmansku 45 stupňů.

ivana kollerova ( 10. února 2024 19:46 )

tal zrovna v katlansku to neni poprve co mame problem s vodou. ale protoze separatisti maji jine "priority", hodili na to bobek. ted skemraji o vodu v Aragonu, ale ti jim ukazali zada. ono kdyz nekomu nadavas do fasistu, tak ti tezko pomuze.

Zobrazit celou diskusi