Jde o Centrum onkologické prevence a Centrum inovativní a podpůrné péče. „Je to zásadní milník v historii prestižního ústavu a ovlivní nejen Brno, ale i polovinu republiky,“ zdůraznil ředitel Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda.

Centrum podpůrné péče vyroste na Vaňkově náměstí v bezprostředním sousedství ústavu. „Bude místem prvního kontaktu pro lidi, přicházející na vyšetření,“ zmínil ředitel. Lékaři zde budou také vzdělávat příbuzné a blízké onkologických pacientů. Centrum prevence pak rozvine současné onkologické programy a klinický výzkum.

Potřebnou miliardu korun poskytla Evropská unie, ČR pak zaplatí daň z přidané hodnoty. Stavba je zařazena mezi 100 nejdůležitějších v ČR v tomto desetiletí.

Úmrtnost na rakovinu se v ČR snižuje

Stát na onkologické programy vyčlenil 12 miliard korun. „Rozvoj brněnského centra pomůže kromě jiného i pacientům, u kterých hrozí návrat zhoubné nemoci,“ zmínil premiér Petr Fiala (ODS).

I díky brněnské nemocnici se ČR během posledních 20 let posunula v úmrtnosti na rakovinu z 2. místa Evropy na 23. místo.

Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je ústav na Žlutém kopci „špičkové centrum s mezinárodním přesahem a představuje bezesporu národní lékařské zlato“.

Důležitá prevence

„Jde o největší zařízení v republice co do počtu primárně léčených dospělých pacientů s nádory,“ dodal ministr. Cílem vládní politiky je další rozvoj nemocnice.

„Zájem občanů o rozšířené preventivní programy a potřeba podpůrné moderní péče dále poroste,“ řekl Válek, který jako radiolog shodou okolnosti do Masarykova onkologického ústavu nastoupil jako aspirant do svého prvního lékařského angažmá.

Nemocnice na Žlutém kopci funguje 89 let

Nemocnice na Žlutém kopci začala fungovat v roce 1935 a potřebných 10 milionů československých korun na ni pomáhal osobně získávat prezident Tomáš G. Masaryk.

Záměr zbudovat v Brně ústav pro lidi stižené rakovinou vznikl ve 20. letech minulého století. Kruh zdravotníků i nadšených laických propagátorů sdružených kolem tehdejšího primáře chirurgického oddělení zemské nemocnice Jaroslava Bakeše a jeho matky Lucie Bakešové založil 21. června 1928 spolek Dům útěchu v Brně.

Právě Bakešová pak dokázala přimět k výstavbě prvního protinádorového ústavu v ČR nejen místní politiky, ale i prezidenta T. G. Masaryka. „Postupně jej pro myšlenku zcela získala a dostala i souhlas pro pojmenování ústavu jeho jménem a finanční podporu 2,5 milionu Kčs,“ zmínila mluvčí nemocnice Klára Jirkovská.

Jaké jsou čekací doby na vyšetření?

Brněnský ústav poskytuje pět preventivních vyšetření a programů včasného záchytu nádorů. Čekací doba na mamograf je v Brně řádu dvou až čtyř týdnů, na kolonoskopii tři měsíce, karcinomy plic necelé dva měsíce.

Od ledna začíná nově program prevence karcinomu prostaty. Programy zdravého životního stylu, životosprávy a pohybu jsou zdarma, čekací doby zde nejsou, protože lidé je nevyužívají.

VIDEO: Pět nejčastějších nemocí, na které Češi umírají.

Video
Video se připravuje ...

Pět nejčastějších nemocí, na které Češi umírají Videohub

Fotogalerie
13 fotografií