Pražská výročí v roce 2024: Sjednocená Praha, první fesťák, metro i první transplantace srdce

Před 680 lety byl položen základní kámen katedrály sv. Víta na Pražském hradě. Stalo se tak 21. listopadu 1344. Základní kámen položil král Jan Lucemburský společně se svým synem, budoucím králem Karlem IV. a pražským biskupem Arnoštem z Pardubic. Prvním stavitelem chrámu byl Matyáš z Arrasu, po jeho smrti byl králem Karlem IV. vybrán architekt a sochař Petr Parléř, aby v díle pokračoval.

Základní kámen budoucí katedrály byl položen u příležitosti povýšení pražského biskupství na arcibiskupství, o kterém rozhodl papež Klement VI. dříve téhož roku.

katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha

Autor: Blesk: David Malik

Budova, ve které sídlí Senát Parlamentu České republiky, letos oslaví 400 let od zahájení stavby. Palác si nechal jako svou pražskou rezidenci postavit Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna, jeden z nejbohatších českých šlechticů své doby, po kterém je i pojmenován. U krásné novobarokní budovy je i veřejnosti přístupná Valdštejnská zahrada.

Noblesní sala terrena vévodí jedné z částí Valdštejnské zahrady. Dnes se v ní konají koncerty.

Autor: Blesk / David Malík

Co dnes bereme jako samozřejmost, tady není odjakživa. Do roku 1724 běžně nevedly okapy podél baráků, ale běžně trčely do ulic, čímž znepříjemnily život nejednomu kolemjdoucímu, kterému zmáčely oděv. Přítrž tomu učinila císařovna Marie Terezie. V roce 1724 vydala požární řád, který jednak předepisoval stavbu požárních zdí, ale také předepisoval, že by okapy měly být vedeny podél zdí.

Pražskému Belvederu zůstaly kopie původních okapů díky památkářům.

Autor: Foto Aha! – Dan Černovský, Martin Přibyl, Prague.eu

Královské hlavní město Praha vzniklo 12. února 1784 spojením čtyř do té doby samostatných královských měst: Starého města pražského, Malé Strany, Hradčan a Nového města pražského.

Tehdejší Praha byla rozdělena na čtyři čtvrtě: Staré město (Praha I), Nové Město (Praha II), Malá Strana (Praha III) a Hradčany (Praha IV). Vedení nově vzniklého celku sídlilo na Staroměstské radnici. Prvním purkmistrem (dnes bychom řekli primátorem) se stal JUDr. Bernard Augustin Záhořanský z Vorlíka.

Praha se tak stala druhým největším městem habsburské monarchie (po Vídni) s rozlohou 725 ha a 76 tisíci obyvateli.

Bernard Augustin Zahořanský z Vorlíkova byl vůbec prvním purkmisrem sjednocené Prahy. Zvolen byl v roce 1784.

Autor: Magistrát hl. m. Prahy

Českou hymnu dnes známe všichni. Poprvé si ji Pražané mohli poslechnout 21. prosince 1834 během premiéry divadelní hry „Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka“ ve Stavovském divadle. Hudbu ke hře, a tedy i k písni, která se později stala státní hymnou, složil František Škroup.

Česká hymna Kde domov můj v rukopisu hry Fidlovačka.

Autor: Zbyněk Schnapka

Městské hradby sloužily dlouhá staletí pro obranu nejdříve jednotlivých měst a později vzniklé spojené Prahy. Po prohrané prusko-rakouské válce se v roce 1866 ale rozhodlo o jejich zrušení, protože se městské hradby ukázaly jako zastaralé a neúčinné.

V roce 1874 došlo ke zbourání hradeb mezi Poříčskou branou a ulicí Na Florenci.

Na Florenci objevili stavbaři fragmenty barokního opevnění. Cihly si převzal Vyšehrad, který je bude využívat na drobné opravy, 2021.

Autor: NKP Vyšehrad

Slavná kavárna Slavie byla otevřena v lednu 1884. Strategické místo naproti Národnímu divadlu napovídá, že častými hosty byli herci, režiséři i další umělci.

„Scházeli se zde spisovatelé Karel a Josef Čapkovi, Arnošt Lustig, teoretici umění Karel Teige a Václav Černý, básníci Vítězslav Nezval a Jaroslav Seifert, malíři Jan Zrzavý a Václav Špála. Při psaní Budování státu tu sedával český novinář Ferdinand Peroutka, který si sem nechával z Hradu vozit potřebnou literaturu (jíž potom prezidentu Masarykovi zřídkakdy vracíval). Slavia tepala. Zažila pohřební průvody Tomáše G. Masaryka i Vítězslava Nezvala, stejně jako počátek Sametové revoluce nebo návštěvu Hillary Clinton. Pokud se dá říci, že se někde pravidelně a dlouhodobě koncentrovalo české myšlení, bylo to právě zde,“ stojí na stránkách kavárny. Slavii navštěvoval i pozdější prezident a vůdčí osobnost sametové revoluce Václav Havel, který se později zasloužil o její znovuotevření poté, co byla po revoluci uzavřena.

Kavárna Slavia.

Autor: Blesk:Protivanský

11. prosince 1904 byl slavnostně zahájen provoz Vyšehradského tunelu. Do té doby, pokud jste se chtěli dostat z Podolí do Nového města, jste museli využít služeb převozníka. Ačkoli je tunel poměrně krátký, měří 35 metrů, tak se jedná o důležitou dopravní stavbu pro dopravu po pravém břehu Vltavy.

Vyšehradský tunel.

Autor: Jan Dařílek

O Velikonocích mezi 3. a 5. dubnem roku 1904 proběhl v pravém křídle Průmyslového paláce „První český hudební festival“. Mezi účinkujícími byl například houslista a virtuos František Ondříček, dále České kvarteto nebo Česká filharmonie s dirigentem Oskarem Nedbalem.

Festival byl zahájen oratoriem Svatá Ludmila od Antonína Dvořáka. V pěveckém sboru, který se postaral o provedení, mělo zpívat 1200 až 1800 lidí. Sbor doprovodila Česká filharmonie, která byla pro tento účel rozšířena na 150 muzikantů.

Celý festival byl poctou dílu Antonína Dvořáka, který byl i součástí přípravného týmu. Sám se ale festivalu nezúčastnil a na začátku května téhož roku zemřel.

Symfonický orchestr FOK hl. m. Prahy letos oslaví 90. narozeniny. Zkratka FOK odkazuje na původní záměr, se kterým byl založen, tedy slova Film – Opera – Koncert. Zakladatel orchestru Rudolf Pekárek totiž věřil, že nově vzniklý všestranný orchestr bude tvořit hudbu pro rozhlasová vysílání i dynamicky se rozvíjející filmový průmysl. Vedle toho měl orchestr účinkovat i v operách, nicméně k naplnění operní činnosti nikdy nedošlo.

Zatímco v roce 1934 byt soubor tvořen 24 členy, tak v současnosti má přes 100 členů.

Symfonický orchest FOK.

Autor: Jan Kolman/Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK

Pravidelné vysílání Československé televize bylo spuštěno 25. února 1954 – v té době ještě pod Československým rozhlasem. Stalo se tak rok poté, co bylo zahájeno zkušební vysílání ze Studia Praha v Měšťanské besedě. Stačilo pár let a televize se stala součástí většiny domácností po celé republice.

Československá televize - snímky obrazovky.

Autor: Sedm pražských dnů

Ačkoli se o vybudování podzemní dráhy v Praze začalo hovořit už v 19. století, tak na první úsek metra si Pražané si museli počkat až do sedmdesátých let.

První úsek pražského metra byl otevřen 9. května 1974. Šlo o sedmikilometrovou trasu na lince C mezi stanicemi Florenc (dříve Sokolovská) a Kačerov. O 10 let později byl otevřen tunel metra pod Vltavou vedoucí až do Holešovic.  

Výstavba Nuselského mostu v Praze během 60. let minulého století.

Autor: ČTK/Krejčí Bedřich

O 30 obcí se naše hlavní město rozrostlo v roce 1974. Praha tak dosáhla dnešní velikosti: 496 kilometrů čtverečních. Připojen byl například Šeberov, Radotín, Řeporyje, Stodůlky, Zbrastav, Zličín, Březiněves, Dolní Počernice, Klánovice, Vinoř nebo Uhříněves.

Počet obyvatel české metropole se zvýšil zhruba o 600 tisíc obyvatel a město navíc získalo spoustu volných ploch pro budoucí výstavbu sídlišť.

Nejvíce se Praha rozrostla v roce 1974.

Autor: Shutterstock

Pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) si poslední lednový den připomene jedno životně důležité výročí. 31. prosince 1984 byla totiž provedena první úspěšná transplantace srdce u nás. Nové srdce tehdy dostal 44letý Josef Divina, kterým s ním žil dalších 13 let. Zákrok tehdy provedl dvacetičlenný tým odborníků, který se na operaci připravoval několik měsíců. Ten držel tzv. transplantační pohotovost, jelikož od prosince roku 1983 se čekalo na vhodného dárce.

Pražský IKEM poprvé použil metodu převozu bijícího srdce k transplantaci pro převoz orgánu ze Slovenska do ČR, kde se díky tomu podařilo zachránit život pětileté holčičce. (2. února 2022)

Autor: IKEM

Třetí dekádu své existence letos začne libeňská O2 aréna (původně Sazka aréna) s kapacitou až 20 tisíc lidí.

Jelikož jsme v České republice, tak první akcí, která se na novém stadionu odehrála, bylo mistrovství světa v ledním hokeji v dubnu 2004. Z pražských extraligových hokejových týmu zde nejdříve hrála Slavie, kterou v roce 2015 vystřídala Sparta.

Za 20 let fungování zde vystoupily takové světové hudební legendy jako Madonna, Guns N' Roses, Ozzy Osbourne, AC/DC, Kiss, Lady Gaga, Rihanna, Imagine Dragons nebo Metallica.

02 arena

Autor: Foto: D. Malík, M. Hykl