Změny v českém zdravotnictví 2024: Nově hrazené vakcíny pro děti i zásoby nedostatkových léků

Dětský očkovací kalendář se mění. Od 1. ledna je očkování proti lidskému papilomaviru (HPV) plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění mnohem větší skupině „náctiletých“. Doposud proplácely zdravotní pojišťovny vakcíny jenom 13letým, od 1. ledna 2024 už je ale uhradí všem dívkám a chlapcům ve věku od 11 do dovršení 15 let.

„Očkování proti lidskému papilomaviru je nejúčinnější prevencí HPV onemocnění. Viry napadají různá místa na těle žen i mužů a u obou pohlaví mohou vést k rozvoji závažných onkologických onemocnění,“ popisuje MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR. HPV infekce má na svědomí až 98 % případů rakoviny děložního hrdla a 90 % případů genitálních bradavic. Je příčinou i dalších HPV asociovaných rakovin, jako jsou některé nádory řitního otvoru, pochvy a zevních rodidel. „Proti HPV by se proto měly nechat naočkovat nejenom dívky, ale i chlapci. Ideálně před zahájením sexuálního života. Ochrání sami sebe a výrazně sníží riziko přenosu viru,“ zdůrazňuje MUDr. Hülleová.

Rakovinou děložního hrdla, nejčastějším karcinomem způsobeným HPV infekcí, v České republice ročně onemocní přibližně 750 žen a asi 300 z nich na ni zemře.

Vakcíny jsou nově hrazeny všem dětem od 11 let do 15. narozenin. Změna vyplývá z novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, která nabyla účinnosti 1. ledna 2024. Díky rozšíření věkové kohorty pro úhradu očkování budou mít lékaři větší prostor pro komunikaci s rodiči a osvětu. Výrazně jim to také usnadní plánovaní očkování „náctiletých“ dětí. „I když rodiče o možnosti očkování proti HPV informujeme s dostatečným předstihem, často se stává, že si na něj vzpomenou až po 14. narozeninách svých dětí. Na úhradu již v takovém případě nedosáhnou, protože očkování je v současné době zdarma jenom pro třináctileté,“ přibližuje MUDr. Hana Cabrnochová, MBA, praktická lékařka pro děti a dorost a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti ČLS JEP.

HPV virus | Profimedia

Bakterie meningokoka se šíří kapénkovou infekcí a počáteční příznaky jsou jen těžce odlišitelné od virových onemocnění, jako je například chřipka. Onemocnění přitom může mít i velmi komplikovaný průběh. Proti meningokoku B jsou vakcíny i nadále hrazeny dětem se započatým očkováním nejpozději do dovršení 12. měsíce věku a nově také dospívajícím ve věku od 14 do dovršení 16 let. Dosud ho pojišťovny hradily dospívajícím ve věku 14 až 15 let.

 Očkování je také hrazeno v případě rizikových skupin – vždy do výše ekonomicky nejméně náročné varianty očkovací látky.

„O příspěvek na očkování proti meningokokové nákaze typu B ve výši 1 500 Kč (a od ledna 2024 ve výši 2 000 Kč) a ACWY ve výši 1 000 Kč (částka zůstává pro 2024 stejná) mohou žádat jak děti, tak dospělí,“ uvádí Viktorie Plívová ze Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Meningokok | Profimedia

Každý rok u nás karcinom prostaty postihne okolo 8 000 mužů, což je téměř třikrát více než před 20 lety. Přibližně 1 400 mužů ročně tomuto onemocnění podlehne. 1. ledna odstartoval Program časného záchytu karcinomu prostaty, který přináší novou naději v péči o mužské zdraví. Praktičtí lékaři a urologové budou oslovovat muže od 50 do 69 let, kterým bude vyšetřena hladina prostatického specifického antigenu (PSA) z běžného odběru krve.

V případě, že se karcinom prostaty vyskytuje u příbuzných v přímé linii, je vhodné screening zahájit už ve 45 letech. Onemocnění dlouho nevyvolává žádné výrazné příznaky ani bolest a je nutné věnovat pozornost možným projevům. Mezi ně patří potíže při močení, výskyt krve v moči či ejakulátu nebo otoky dolních končetin.

Rakovina prostaty | Profimedia

Co trápí pacienty s onkologickým onemocněním? Jak rychle se v jednotlivých regionech dostanou ke správné diagnóze a léčbě? Orientují se v tom, co je čeká? To vše se nyní snaží zjistit spolek Hlas onkologických pacientů (HOP). Vyzývá proto všechny, kdo se potýkali s rakovinou nebo jí v současné době čelí, aby vyplnili speciální dotazník. Ten pomůže zmapovat slabá místa zdravotního systému a odlišnosti v krajích a ukáže, jaké problémy by se měly akutně řešit. Cílem je zabránit zbytečným prodlevám a nedorozuměním – ty totiž mohou stát onkologického pacienta život.

„Zásadní roli v naději na uzdravení hraje u většiny zhoubných nádorů čas. Nemocné obvykle neohrožuje jen samotný nádor, ale především nádorové buňky, které se vydávají krevní nebo lymfatickou cestou do celého těla. Léčba je musí nejenom doběhnout, ale i předehnat. Jinak se pacienti neuzdraví,“ vysvětluje prof. MUDr. Petra Tesařová, přednostka Ústavu radiační onkologie Fakultní nemocnice Bulovka a 1. LF UK. Pacienti s rakovinou a jejich blízcí se ale mnohdy neumí ve zdravotním systému rychle zorientovat, lékaři je dostatečně „nenavedou“ nebo vše nevysvětlí, a pacienti tak s léčbou začínají pozdě.

„V jednotlivých regionech se péče hodně liší. Snažíme se proto zmapovat, kde jsou největší slabiny systému, a přispět tak k jejich řešení,“ říká Petra Adámková, předsedkyně Výboru HOP. Vyplnění dotazníku zabere asi 30 minut. Otázky jsou rozděleny do několika okruhů a týkají se například toho, jaké potíže nemocné prvotně přivedly k lékaři, za jak dlouho se dozvěděli, že mají podezřelý nález, a jestli byly informace, které dostávali, srozumitelné. „Dotazník je obsáhlý a komplexní. Pacienti v něm odpovídají i na to, jak rychle po stanovení diagnózy našli onkologa a jak daleko k němu musí dojíždět. Snažíme se také zjistit, jestli jsou pro ně návštěvy u specialisty stresující,“ popisuje Petra Adámková. Dotazník podle ní ukáže, jaké problémy by se měly akutně řešit, a pomůže také s lepším nastavením zdravotní péče po celé České republice.

Ministerstvo zdravotnictví (MZd) má od letošního roku nově možnost nařídit distributorům držet měsíční zásobu vybraných léků v takzvaném systému rezervních zásob. Umožňuje to novela zákona o léčivech, která vešla v platnost. Od června pak musí výrobce léku, který plánuje přerušit nebo ukončit jeho dodávky, tento lék dodávat ještě měsíc po takovém kroku. Každoročně má v ČR různě závažný výpadek zhruba 2000 léků, dodávání zhruba 700 každý rok výrobce ukončí.

MZd bude podle nového zákona pravidelně vyhodnocovat informace od výrobců, distributorů a lékáren o lécích významných pro poskytování zdravotní péče v ČR, posoudí stav jejich zásob a plánovaný objem a termín dodávek ve vztahu k jejich dřívější spotřebě. Pokud u nějakého léku zjistí, že by ho nemusel být dostatek, může distributorům nařídit držet jeho zásobu.

Od června bude možné také některý lék, označit příznakem „omezená dostupnost“. Lékárny a distributoři budou muset hlásit své zásoby takového léčiva i jeho možných náhrad. Nebude je také možné vyvážet do zahraničí nebo do lékárny objednat víc, než je obvyklá měsíční spotřeba. Lékař dostane informaci o tom, že dostupnost léku je omezená už při jeho předepsání, zároveň uvidí informaci o tom, ve kterých lékárnách by měl být k dispozici.

Lékárna | Blesk:Jakub Poláček

Změnami dvou vyhlášek se od ledna mění systém hlášení a léčby některých nemocí. Díky změně vyhlášky o podmínkách předcházení vzniku infekčních nemocí nebudou muset být izolovaní v nemocnici všichni pacienti s tuberkulózou nebo žloutenkou, budou se moci léčit i doma. Naopak o 25 nemocí více budou muset lékaři podle vyhlášky o systému epidemiologické bdělosti hlásit do centrálních systémů.

Součástí vyhlášky je seznam nakažlivých nemocí, u kterých má pacient ze zákona povinnost podrobit se léčbě. Do něj přibývají od letošního roku například mpox, dříve označované jako opičí neštovice, nebo černý kašel. Zatímco mpox lékaři letos nezaznamenali, černého kašel výrazně přibylo, hlavně u neočkovaných dětí.

V aktualizovaném seznamu infekčních nemocí, který je přílohou vyhlášky, je 15 nemocí, kde je izolace na infekčním oddělení povinná, a dalších 14, kde se může nařídit i domácí izolace. Nově by tak nemusela být nutná například u tuberkulózy, žloutenky, spalniček, úplavice nebo syfilidy. Rozhodnutí bude na zvážení lékaře, který bude pacienta i doma kontrolovat, a krajské hygienické stanice.