18°C
Obsah seriálu Život na naší planetě
Podmanit si Zemi, přizpůsobit se podmínkám a přežít. Přelomový přírodopisný seriál mj. producenta Stevena Spielberga o podivuhodné věci zvané život, který na naší planetě vzkvétá už celé miliardy let. Zázraky světa provází oscarový herec Morgan Freeman a také hudba uznávaného autora filmových soundtracků Lorne Balfeho.
Obsazení seriálu Život na naší planetě
| Herci | Postavy |
| Morgan Freeman | vypravěč |
| Zbyšek Horák | české znění |
Morgan Freeman
Narodil se 1. června 1937 v Memphisu ve státě Tennessee a je uznávaným americkým hercem a vypravěčem řady snímků. Má za sebou vynikající kariéru trvající několik desetiletí, která se vyznačuje jeho suverénním vystupováním a všestrannými hereckými schopnostmi. Freemanova průlomová role přišla v roce 1987 ve filmu Street Smart, za kterou získal svou první nominaci na Oscara. Poté předvedl nezapomenutelné výkony ve filmech jako Řidič slečny Daisy, Glory nebo Vykoupení z věznice Shawshank. Freemanův hluboký, zvučný hlas z něj udělal vyhledávaného komentátora, který dodává vážnost dokumentům i filmům. Za roli ve filmu Million Dollar Baby získal v roce 2005 Oscara za nejlepší vedlejší roli. Freemanův talent přesahuje rámec herectví; je také režisérem, producentem a filantropem, který se aktivně zapojuje do různých charitativních akcí. Během své kariéry získal řadu ocenění, včetně několika Zlatých glóbů a Screen Actors Guild Awards. Freemanova přítomnost na plátně vyzařuje moudrost a poctivost, čímž si získal respekt a obdiv diváků po celém světě. Morgan Freeman si svými ikonickými rolemi a přínosem kinematografii upevnil místo jednoho z nejlepších herců své generace.
Zbyšek Horák
Narodil se 26. května 1966, je zkušený dabingový herec, na kontě má stovky rolí v celovečerních filmech, v seriálech i v dokumentech (Jeremy Clarkson – Top Gear, Toulavá kamera – ČT, Fred Chesneau – S kuchařem kolem světa). V první polovině 90. let 20. století se objevoval v televizi jako moderátor krátkých zpráv České televize, ztvárňoval postavu totalitního hlasatele zábavného pořadu TV Nova Tenkrát na východě, působil jako moderátor regionálního zpravodajství TV Nova z Prahy a středních Čech. Později se několik let podílel jako hlas programových nabídek TV Prima. Poprvé se v médiích objevil v roce 1985 jako hlasatel zpravodajství tehdejšího Československého rozhlasu. V 90. letech působil v soukromých rádiích i na televizní obrazovce, na přelomu století se vrátil do Českého rozhlasu. V současné době se věnuje především dabingu jako režisér i interpret. Daboval řadu rolí v televizních seriálech i v celovečerních filmech a natočil stovky komentářů k dokumentárním filmům. Od roku 2002 daboval Jeremyho Clarksona, jednoho ze tří moderátorů pořadu Top Gear. (Zdroj: OneHotBook, TV Nova)
Život na naší planetě – Podrobné informace
Dnes žije na naší planetě 20 milionů druhů, ale to, co vidíme, je jen okamžik v čase - 99 % obyvatel Země je ztraceno v hluboké minulosti. Čtyři miliardy let starý příběh o tom, co se s těmito dynastiemi stalo – jejich vzestup a pád – je skutečně pozoruhodný. Seriál Život na naší planetě využívá nejmodernější vědecké poznatky a technologie k oživení dávno vyhynulých tvorů a představuje neuvěřitelný příběh epického boje života o dobytí a přežití na Zemi. Seriál je uspořádán podle pěti událostí masového vymírání, které navždy formovaly naši planetu, a šesté, které čelíme dnes, a oživuje tvory známé pouze ze zkamenělin v dramatickém, fotorealistickém provedení. Tyto ohromující scény jsou prezentovány spolu s nejmodernějšími přírodovědnými ukázkami a představují jedinečné evoluční výhody, které moderní druhy zdědily po svých předcích, způsobem, který nebyl dosud k vidění.
Diváci budou svědky toho, jak se příběh života odvíjí ve svých nejzásadnějších okamžicích: od prvotní jednobuněčné formy života, přes vystoupení živočichů z moře na souš až po první tvory, kteří vzlétli. Znovu se podíváme na jednu z nejdéle žijících dynastií na Zemi, dinosaury, a diváci budou svědky pohromy, která vedla k éře savců a vzniku nejnebezpečnějšího druhu živočicha, jakého kdy Země viděla: nás. Život na naší planetě sleduje náš rodokmen na této epické cestě a zdůrazňuje naše jedinečné postavení jako jedinečného druhu ve čtyřmiliardovém příběhu života, který chápe, co se s naším světem děje a co je třeba udělat, abychom to napravili. Ať už nás však čeká jakákoli budoucnost, minulost nám připomíná, že život si vždycky našel cestu. Osmidílný seriál od společnosti Silverback Films ve spolupráci s Amblin Television je vybaven vizuálními efekty a animací společnosti Industrial Light & Magic a vypravěčem je držitel Oscara® Morgan Freeman.
Miliony druhů, s nimiž dnes sdílíme planetu, představují pouhé jedno procento všech, které kdy existovaly. Tito přeživší jsou posledními články nepřerušeného řetězce existence, který se táhne až k počátkům života, jenž se objevil před miliardami let. V průběhu této cesty vznikaly a zanikaly velké linie. Každá z nich si prožila svůj čas na vrcholu, aby pak z nejrůznějších důvodů padla. To je příběh života na naší planetě. Tento seriál popisuje pravidla, podle kterých se celá soutěž o život odehrává: od role planety jako neustále se měnícího jeviště, na kterém se odehrávají dramata života, přes nenápadnou, ale přesto nesmírně mocnou sílu, kterou je evoluce, jež zajišťuje, že se prosadí jen ti nejlépe přizpůsobení, až po boje o přežití, které zuří jak mezi druhy, tak i uvnitř nich. Snad největším překvapením je však role štěstí v celé této podívané – smůla mocného rodu zničeného náhodnou událostí, která vše změní, a štěstí těch, kteří přicházejí, aby převzali prázdný trůn.
Například ikonický Smilodon ožívá díky fotorealistickým VFX a je natočen tak, aby vypadal přesně jako z přírodopisu, čímž připravuje půdu pro "známý, a přesto neznámý" zážitek, který diváci budou očekávat po celý Život na naší planetě. Když Smilodon pronásleduje Terrorbirda, vidíme příběh života v miniatuře: dvě vysoce vyvinuté kreatury, které soupeří o "vítězství" ve hře o život. Takový je příběh života na naší planetě už čtyři miliardy let. Titulní sekvence seriálu oslavuje "velký příběh" života. Jak strom roste, objevují se tvorové v pořadí, v jakém se objevují v příběhu života: ryby, obojživelníci, plazi, dinosauři a další. Občas strom postihne katastrofa – větve vzplanou a pak zmrznou. To představuje události hromadného vymírání, kdy se celé větve stromu života odlomí a přestanou existovat. Strom však nikdy nezemře. Jak poznáme, život si vždycky najde cestu.
Nějakým způsobem se v chemické polévce prvotního světa zformovala jediná buňka. Tato buňka je tak stará a malá, že nezanechala žádné fosilní stopy, takže nikdo přesně neví, jak vypadala. Život na naší planetě představuje tuto buňku podobně jako některé bakterie. Známá jako LUCA, jedná se o posledního univerzálního společného předka – ze kterého se vyvinuly všechny jednotlivé rostliny a živočichové, kteří kdy existovali. Pro ilustraci toho, jak evoluce funguje, se výzkumný tým podíval do Ekvádoru, kde se vědcům podařilo zaznamenat složité evoluční závody ve zbrojení mezi motýly rodu Heliconid a mučenkami, kterými se živí. V nekonečném cyklu si rostliny, kočkodani a motýli vyvíjejí adaptace pro přežití, které jim dávají výhodu. Takové adaptace jsou příčinou dnešní rozmanitosti druhů.
Pečlivý výzkum byl věnován sestavení této sekvence tak, aby ukázala silné stránky T-Rexe ve světě, kde jeho kořist – stejně jako Triceratops – byla často obrněná až po krk. Fosilní stopy T-Rexe naznačují, že k takové strategii přepadení skutečně docházelo. T-Rex byl pomalý a těžký, sotva se pohyboval, natož aby běžel. Její rychlejší mláďata by však dokázala Triceratopse snadno dostihnout. Sekvence se natáčela na vojenském pozemku ve Velké Británii, aby štáb mohl jet vysokou rychlostí, kterou honička vyžadovala. Znamenalo to však, že ILM pak muselo přeměnit něco, co se rovnalo parkovišti, na nádhernou louku – což samo o sobě není nic jednoduchého.
Po většinu historie naší planety vypadal svět jako pustá divočina. Toxická atmosféra a bouřící sopky zajišťovaly, že život na souši byl téměř nemožný. Ale jinde na naší planetě se něco hýbalo. Pod vlnami, chráněn před bouřemi, si život našel cestu. V prapůvodní polévce existovaly jednotlivé buňky až do prvního velkého průlomu: fotosyntézy, při níž plankton vyvinul neuvěřitelný způsob, jak využívat sluneční energii a růst! Tím se vše změnilo, protože kyslík, vedlejší produkt této zvláštní chemie, se ukázal být chybějící složkou, aby se komplexní život skutečně prosadil. Před 600 miliony let byla naše planeta tak dobře zásobena kyslíkem, že život explodoval. Brzy se objevily nejrůznější podivné a úžasné bytosti, které žily v harmonii na dně oceánů – dokud evoluce neukázala svou temnou stránku a nevytvořila první skutečné predátory. Tak začaly „závody ve zbrojení“, které nás provázejí dodnes.
V reakci na nové lovce si zvířata vyvinula nové obranné strategie. Některá si vypěstovala brnění, jako trilobiti, jiná začala plavat, jako medúzy. Jiní, jako Cameroceras, se stali přímo obřími. Ale právě když život vzkvétal, přišla katastrofa. Z ničeho nic přišla doba ledová a život se zhroutil na kolena. Při prvním masovém vymírání v historii zaniklo 85 % všech druhů. Mnohé z těch, které přežily, hledaly útočiště v mořských hlubinách, včetně našich předků obratlovců. To byla jejich šance a před 370 miliony let, kdy doba ledová již dávno skončila, se stali dominantní formou života, v neposlední řadě i nechvalně proslulá ryba zabiják Dunkleosteus. Zatímco se moře proměnila v pekelné akvárium, na souši se dělo něco ještě pozoruhodnějšího. Blížila se revoluce.
Příběh savců začal v hluboké minulosti, před více než 250 miliony let. Po většinu této historie však byli jen poznámkou pod čarou, podřadným druhem žijícím ve světě obrů – především dinosaurů. Po dopadu asteroidu před 66 miliony let však savci, mimo jiné díky své malé velikosti, přežili. Zdědili svět po dinosaurech a začali ho považovat za svůj. Jedinečné vlastnosti savců – teplokrevnost, rození živých mláďat a jejich krmení mlékem – znamenaly, že měli potenciál dosáhnout globální nadvlády. Nebylo to však snadné, protože Země prošla obdobím intenzivního ochlazování. Zatímco klesající teploty odsoudily k záhubě druhy, jako byl obří Megacerops, a evoluce nového typu rostlin, trávy, vedla k rozkvětu dalších savců, jako byl Doedicurus. Ať už se jim do cesty postavila jakákoli překážka, savci – díky své přizpůsobivosti a mozkové kapacitě – se nikdy dlouho nezdrželi. Nakonec ovládli souš, moře i vzduch a z mizerných podřadných zvířat se stali většími než největší dinosauři. Před 2,5 miliony let však přišla největší výzva: doba ledová. Ze zmrzlých pustin se měl zrodit nový savec, nejnebezpečnější zvíře v historii života na Zemi: my.
Posledních 2,5 milionu let byla naše planeta v zajetí doby ledové. Jak led postupoval po severní polokouli, život byl vytlačen. Savci, kteří se dokázali dobře přizpůsobit chladu, ovládli severní zeměpisné šířky, kde mohli. I když se led nerozšířil a nepokryl celou planetu, jeho vliv byl přesto globální. Vzhledem k tomu, že většina sladké vody na planetě byla uzavřena ve formě ledu, Země vysychala. Deštné pralesy se zmenšily a naši nejbližší předkové, primáti, byli vytlačeni do volné přírody. Ale stejně jako je součástí příběhu doby ledové postup ledu, je součástí příběhu doby ledové i jeho ústup.
Po obdobích zalednění následovala období velkého tání, což způsobilo otřesy pro život na celé planetě. Obrovské záplavy se ukázaly jako katastrofální pro život na své cestě – jizvy po nich jsou dodnes patrné na severoamerickém kontinentu. Posledních 11 700 let je led na ústupu a naše klima je pozoruhodně stabilní. Lidé se stali dominantními a využili těchto stabilních podmínek k pěstování rostlin pro sklizeň a domestikaci zvířat. Naše populace rostla ve skutečně globálním měřítku a důsledek je vážný: způsobujeme další masové vymírání. Co bude dál, je v našich rukou, ale ať už nás čeká jakákoli budoucnost, minulost nás naučila jednu věc – život si vždycky najde cestu.
15 nejzajímavějších faktů ze Života na naší planetě
1. Ve vesmíru je více planet, než je zrnek písku na Zemi, a přesto je známo, že pouze na jedné z těchto planet se nachází život: Naší.
2. V současnosti žije nejméně 10 milionů druhů rostlin a živočichů, což však představuje pouze 1 % veškerého života, který kdy existoval. 99 % života již vyhynulo.
3. Každá živá bytost může vysledovat svou rodinnou historii až k LUCA, jediné buňce, která žila před 4 miliardami let. Ve stromu života jsme VŠICHNI příbuzní.
4. Žraloci jsou součástí života na naší planetě již více než 400 milionů let a za tu dobu se téměř nezměnili.
5. Největší mnohonožka v historii, Arthropleura (která žila před více než 300 miliony let), měřila na délku až 2,7 metru!
6. Na každého dnes žijícího člověka připadá více než miliarda hmyzu.
7. Byly doby – asi před 250 miliony let – kdy byla veškerá zemská pevnina spojena do jednoho gigantického kontinentu zvaného Pangea.
8. V průběhu historie Země došlo k pěti masovým vymíráním, z nichž každé vyhubilo nejméně 80 % života na Zemi.
9. Během karnské pluviální události (z angl. Carnian Pluvial Episode/Event, jde o významnou událost v dějinách života na Zemi, o které se vědci začali dozvídat konkrétní skutečnosti teprve v průběhu 21. století s novými objevy a technologiemi i metodami výzkumu, pozn. zdroj: Wikipedie) před 232 miliony let pršelo téměř milion let.
10. T-Rex má časově blíže k iPadu než k Diplodokovi – tato statistika odráží, jak dlouho dinosauři ovládali naši planetu.
11. Asteroid, který zabil dinosaury, se řítil vesmírem 35 milionů let předtím, než dopadl domů a uvolnil sílu miliardy atomových bomb.
12. 25 % všech dnes žijících druhů savců tvoří netopýři.
13. Navzdory svému dnešnímu hojnému výskytu je tráva v příběhu života opozdilcem – objevila se až 450 milionů let po prvních suchozemských rostlinách! Když se konečně rozšířila po celé planetě, živočichové ji považovali za tak obtížnou potravu, že způsobila minivymírání.
14. Během poslední doby ledové byly části Severní Ameriky pohřbeny pod ledovou pokrývkou silnou více než 1 míli.
15. Nyní se nacházíme na prahu šestého masového vymírání na světě. Za posledních 50 let poklesly populace volně žijících zvířat v průměru o téměř 70 %.
Viděli jste seriál Život na naší planetě? Podělte se o své dojmy v diskusi
Drama, krvák i romantika: Život na naší planetě Netflix, idh
