Čeští sedláci: Podpora agroholdingů je fatální chyba. Stát oškubal střední podniky

Změny, které kabinet na začátku svého vládnutí udělal – zavedení tzv. redistributivní platby - byly podle předsedy asociace Jaroslava Šebka potřeba. V rámci této platby dostávají všichni zemědělci v Česku, kteří o to požádají, peníze na prvních 150 hektarů obhospodařované půdy, a to 23 procent z částky vyčleněné na přímé platby.

Jsou to složité zemědělské technikálie, je snadné se v nich ztratit. V překladu to znamená, že i vlastníci relativně malých polí díky této platbě dostanou určitý objem peněz. Jenže když má někdo hodně polí, dostane v rámci této platby pořád peníze jen na těch 150 hektarů, což dlouhodobě kritizují velké agrární podniky. Vadí jim to tolik, že to je jeden z důvodů, proč se chystají protestovat. Ministerstvo zemědělství již avizovalo, že redistributivní platby chce upravit, zvažuje navýšení limitu na 450 hektarů.

Právě podobné změny, které opět sypou peníze velkým podnikům, sedláci kritizují. I proto se neplánují přidat k zemědělským protestům, protože „nejsou v zájmu skutečných sedláků“. „To jsou všechno aktivity, které mají v podstatě jenom za cíl nějakým způsobem rozkolísat zavedené demokratické struktury v tomto státě, protože ty jejich požadavky (…) tak hovoří i o změně vlády,“ komentuje Šebek s odkazem na protesty svolané bývalým prezidentem Agrární komory ČR Zdeňkem Jandejskem.

Šokující útok protestujících farmářů: Ve Francii napadli český kamion, ministr slíbil zásah

Podle Šebka by naopak vláda měla zastropovat dotace, aby na ně velké holdingy nedosáhly. „To nesmí být sprosté slovo,“ míní předseda, podle kterého toto téma bude muset být dříve či později otevřeno. „Myslíme si, že systém národních dotací je již zastaralý, nefunguje správně a měl by být v prvé řadě zaměřen na podporu malých a středních podniků. Velké podniky by žádné dotace z národních dotací brát vůbec neměly,“ je přesvědčen Šebek.

Šéf Asociace soukromého zemědělství ČR připomněl, že omezení podpory velkých agrárních holdingů a větší podporu malým a středním podnikům obsahuje programové prohlášení vlády. Kdyby bylo plněno, už by dotace dávno zastropovány byly, podotýká. „Bohužel pomalým nebo liknavým způsobem se děje to, že místo aby se děly slíbené systémové změny, tak pokračuje podpora velkých holdingů, a to je na škodu právě těm středním podnikům, které se dneska nejvíce ozývají, nejvíce bouří,“ říká Šebek.

Podobně hovoří místopředseda asociace Jan Štefl. I podle něj je programové prohlášení vlády nastavené dobře. „Ale ministerstvo zemědělství to naplňování toho vládního programu nezvládá,“ komentuje s tím, že nechápe, proč v rámci redistributivní platby dostávají peníze i velcí zemědělci, kteří mají například 15 000 hektarů.

Současný přístup české vlády podle něj dokonce odporuje dvěma hlavním principům společné evropské zemědělské politiky. První je, že dotace musí být odděleny od produkce, mají sloužit jako platba například za krajinná a klimatická opatření. Druhý je, že podporovány mají být primárně malé a střední podniky. „Myslím, že vláda podporuje agroholdingy a že to je fatální chyba,“ hodnotí Štefl.

Bez konkurence ceny dolů nepůjdou

Místopředseda v tomto kontextu okomentoval diskuzi o drahých potravinách. „Mně docela vadí, když pan ministr říká, že stát nemá nástroje pro to, aby řešil nárůst cen potravin (…) on ty nástroje má,“ je přesvědčený Štefl. Tím nástrojem podle něj je vytváření konkurenčního prostředí na trhu, to jediné „může srazit ceny dolů“. Jenže když většina produkce pochází od hrstky velkých holdingů, tak konkurence není.

„Česká vláda na to rezignovala,“ uvedl Štefl a podotkl, že „oškubala střední zemědělce“ – nemají přístup k investičním dotacím a tím, že neexistuje zastropování jiných dotací, tak rozdělované částky jsou nižší. Vítězem v tomto schématu jsou podle asociace velcí hráči.

Šéf zemědělců o „smrtícím mixu“. Potřebujeme podniky silnější než Agrofert a Madeta, říká

Dotace nicméně nejsou jediná věc, která sedláky trápí. Asociace upozorňuje také na vysokou byrokracii či zvýšení daně ze zemědělské půdy, se kterou přišel konsolidační balíček. Tyto aspekty jsou zahrnuty mezi návrhy deseti opatření, která asociace předala vládě a která podle ní mohou situaci českého zemědělství zlepšit. „My tady rozhodně nesedíme proto, abychom zastupovali jenom jednu skupinu zemědělců, chceme pomoct celému českému zemědělství,“ uvedl Šebek.

Politická otázka Ukrajiny

Avšak existuje jedno téma, u kterého dosud chybí jasné řešení – přísun levných zemědělských komodit z Ukrajiny. Ty evropský trh zaplavily poté, co vypukla válka a EU se dohodla na bezcelním dovozu, aby napadené zemi pomohla. Zástupci velkých zemědělců si stěžují, že ukrajinské obilí je důvodem, proč ceny komodit klesly. Je ho hodně a navíc tamní zemědělci při produkci nemusí dodržovat evropská pravidla, která pěstování prodražují.

Podle asociace je celá věc složitější. „Ukrajina tady nějaký vliv na to má, ale asi největší vliv má celková situace v těch komoditách,“ uvedl místopředseda asociace Jan Staněk. Štefl doplnil, že ceny v komoditách jsou špatné i bez Ukrajiny. „Situace je vážná. To vůbec nechceme podceňovat, ale nemělo by se populisticky útočit v tomhle směru na Evropskou unii,“ říká. Podle něj koridory solidarity, kterými mělo obilí proudit, ani pořádně nikdy nevznikly, takže není divu, že si země sousedící s Ukrajinou na příliv ukrajinských komodit stěžují.

EU by měla zaplatit tranzit těchto komodit pryč, míní. Celé řešení ovšem bude hlavně politické. „Ty ekologické požadavky jsou velké a ty dotace na ty ekologické požadavky jsou stejné, nám nikdo nepřidal,“ vysvětlil místopředseda, proč někteří evropští zemědělci protestují.