18°C
Češi tloustnou, pijí a jedí nezdravě. Lékař radí, jak zvládnout kalorické Vánoce
Češi drží ve světě některá nezáviděníhodá prvenství. Spotřeba alkoholu na osobu za rok dosahuje přibližně 13 litrů. I kvůli tomu atakujeme první příčky zemí, kde obyvatelé mají vyšší než optimální tělesnou hmotnost. Jinými slovy - Češi často trpí nadváhou a obezitou. Navíc podle statistiky Evropské kardiologické společnosti mají Češi nízkou fyzickou aktivitu a neměnící se zastoupení kuřáků. Umíráme tak na kardiovaskulární onemocnění častěji než na západ od našich hranic. Prof. MUDr. Michal Vrablík ze Všeobecné fakultní nemocnice Praha vysvětlil, v čem dělají Češi chyby a jak se jich vyvarovat.
Průměrně třetina Čechů, až 31 % mužů a 27 % žen, je obézní. „Pravděpodobně to souvisí s typickým českým zvykem konzumace kalorických alkoholických nápojů, protože v tom jsme šampioni, podle různých statistik se pohybujeme mezi prvními třemi místy,“ řekl Blesk Zprávám MUDr. Michal Vrablík s tím, že alkohol pijí více muži, proto je zde nepatrný rozdíl.
Navíc alkohol budí chuť k jídlu a ti, co pijí pivo, tak se stravují úplně jinak než ti, kteří pijí tvrdý alkohol.
Podle Vrablíka se navíc na nové generaci podepsala pandemie covidu-19. „Data z dětské populace ukazují, že narostl podíl dětí s vyšší než optimální tělesnou hmotností, momentálně je jich 30 %. Během pandemie byly děti přikovány k monitorům a veškerá pohybová aktivita se snížila, vysvětluje lékař.
Češi obecně ve srovnání s jinými státy Evropské unie neholdují fyzické aktivitě. Navíc si potrpíme na vysoko kalorickou stravu a spolu s tím je tedy trend takový, že lidé tloustnou.
Chcete zhubnout? Vynechte sladké nápoje a alkohol
Co tedy dělat, pokud chcete zhubnout, případně máte obezitu v rodině a chcete se jí vyhnout?
„První doporučení, které radím lidem s nadváhou je, aby přestali pít kalorické nápoje. Jejich pití je totiž celkem nenápadný způsob, jak do těla dostat nepozorovaně velký počet kalorií. Pokud sníte k obědu polévku, hlavní jídlo a zapijete to pivem, třeba i v nealkoholické variantě, je to, jako kdybyste snědli půl porce ještě navíc,“ varuje profesor Vrablík.
Řada lidí si neuvědomuje, kolik cukrů do sebe dostává i pitím limonád a nemusí jít jen o kolové nápoje.
„Na druhou stranu nemusíte hned začít ignorovat veškeré nápoje kromě vody. Všechno je relativní. Žádná potravina není zakázaná. Je to vždy o tom, že méně zdravé potraviny by měl člověk konzumovat méně, než ty zdravější. Pokud si dáte sklenici vody a pak sklenici džusu, jistě vás to neposune směrem k obezitě,“ vysvětluje lékař.
Zdravá obezita? Neexistuje!
Obezita s sebou nese velkou řadu zdravotních komplikací. „Dřív se občas hovořilo o takzvaně metabolicky zdravé obezitě, což znamenalo, že pokud měl člověk nadváhu nebo byl obézní, ale neměl přidružené metabolické rizikové faktory, tedy normální hladinu krevního cukru, hladinu krevních tuků, neměl vysoký krevní tlak, neměl vysokou tepovou frekvenci a další známky, které vlastně ukazují, že ten člověk má vyšší riziko komplikací. Nicméně tenhle koncept už neexistuje,“ varuje lékař a pokračuje: „Neexistuje zdravá obezita, stejně jako neexistuje zdravé kouření.“
Každý, kdo je obézní, s sebou nese vyšší riziko zdravotních komplikací, hlavně těch kardiovaskulárních. A to je další smutný rekord, který Češi drží.
Epidemie srdečního selhání v Česku
„Mezi indikacemi, které byly v roce 2020 příčinou úmrtí s náhle rostoucím trendem je ischemická choroba srdeční, srdeční selhání a hypertenze, a dokonce jsme se ocitli na nelichotivém 3. místě ve výskytu kardiovaskulárních onemocnění podle metodiky zemí sdružených v Evropské kardiologické společnosti,“ upřesňuje profesor Vrablík.
Výrazně na vzestupu v souvislosti s nadváhou a obezitou je právě epidemie srdečního selhání. Pokud se chcete srdečnímu selhání vyhnout, primární prevencí je zdravý životní styl. Ale všeho s mírou.
Podle lékaře nesmíme být maximalisté. Nikdo z nás nedokáže splnit sto procent doporučení ohledně zdravého životního stylu, ale každá, byť i malá změna, udělá v dlouhodobém horizontu velký rozdíl.
„Základní ponaučení je, že bychom měli jíst co nejzdravěji, co nejvíce se hýbat a co je hlavní - pokud možno nekouřit a nepít alkohol, protože ten má, mimo jiné, přímé toxické působení na buňky srdečního svalu,“ radí profesor Vrablík. Alkohol poškozuje mozek, játra, ale působí i negativně na srdeční sval.
Choďte na prohlídky
„Zároveň bychom si měli hlídat parametry, které souvisí s různými onemocněními a můžeme je včas odhalit, diagnostikovat a kompenzovat a díky tomu odvrátit možné komplikace, které s sebou neřešené onemocnění přinese,“ pokračuje MUDr. Vrablík, a jako příklad uvádí vysoký krevní tlak, hladinu cholesterolu a zvýšenou hladinu krevního cukru.
Vše může odhalit prevence a návštěva praktického lékaře.
„V rámci přípravy Národního kardiovaskulárního plánu se ve spolupráci s praktickými lékaři budeme také zamýšlet a snažit o změnu koncepce preventivních prohlídek, jejichž jaksi obecné nastavení a existence je velkým výdobytkem,“ říká lékař. Téměř nikde ve světě prevence hrazená ze zdravotního pojištění v takovém rozsahu není.
„Lidé by si hladinu cholesterolu měli pravidelně kontrolovat, i pokud se cítí dobře a nemají nadváhu. Nejlépe je využít systému preventivních prohlídek, v rámci kterého se ve stanovených intervalech měří hladiny cholesterolu v krvi. Smutným medicínským faktem je, že většina lidí ani neví, že má nezdravou hladinu cholesterolu a k lékaři se dostanou, až když je příliš pozdě – při infarktu či cévní mozkové příhodě,“ konstatuje prof. MUDr. Michal Vrablík.
A co stres?
Může za srdeční selhání a jiné neduhy stres? MUDr. Vrablík říká, že stres je mimo jakékoliv pochybnosti prokázaným rizikovým faktorem, zejména pro infarkt, kde patří mezi devět nejsilnějších rizikových faktorů vedle vysokého cholesterolu, cukrovky, kouření a nízké pohybové aktivity.
„Zmírnit míru stresu funguje v rámci prevence, ale je třeba se zamyslet nad tím, zda nejsou zdravotní problémy zprostředkovány tím, že méně spíme, jinak se stravujeme, řada lidí sáhne ve stresu po alkoholu a nikotinu a to mohou být zprostředkovatelé negativního efektu stresu,“ upřesňuje profesor. Proti stresu se bojuje těžko, lékař radí svým pacientům, aby vyzkoušeli relaxační techniky, případně zvýšili pohybovou aktivitu. Třicetiminutová procházka bývá na stres dobrým lékem.
Jak zvládnout Vánoce?
Blíží se Vánoce a s nimi i typicky český bohatě prostřený stůl plný vánočního cukroví a smaženého jídla. Jak tomu lze odolat?
„Nástrahám lze předejít. Ale Vánoce jsou rizikovým obdobím a je pravda, že i část mých dobře poučených pacientů Vánoce pravidelně nezvládá, zejména proto, protože nátlak zvyků a prostředí je příliš velký. Myslím tím, ten český zvyk, že hostitelé příliš neakceptují, když jejich host jídlo odmítne a dále naléhají. Nedělejte to. Pokud někdo řekne, že má dost, respektujte to a zároveň, pokud cítíte, že máte dost, respektujte sami sebe,“ radí lékař.
„Ano, smažené jídlo, jako je např.kapr, nedoporučujeme obecně, ale znovu říkám, pokud si zřídka dopřejete nezdravou potravinu, lze to tolerovat, pokud je to v přiměřeném množství. To je důležité,“ upozorňuje MUDr. Vrablík.
Jaké si dát předsevzetí? Raději menší
A pokud si chcete dát předsevzetí do nového roku, měli byste být podle odborníka na sebe hodní a vynechat extrémy.
„Zdravá strava je taková, která respektuje maximum doporučení, která jsme schopni dlouhodobě dodržovat, nemá smysl držet žádnou časově limitovanou změnu jídelníčku, o které dopředu víme, že ji nechceme a nebudeme dodržovat dlouhodobě. Dieta, která vede k redukci hmotnosti za 14 dní o 15 %, je určitě nezdravá,“ uvádí MUDR. Michal Vráblík.
„Proto je lepší udělat raději menší a ne tak ambiciozní plány, které nebudou mít viditelný efekt v krátkém čase.Pokud si řeknu, že nebudu jíst párky každý den, ale jen občas, protože chci být zdravější, určitě to pomůže,“ uzavírá lékař.
Témata:
Související
