Blýská se na lepší časy? Inflace v Česku klesla, zpomaluje i zdražování potravin

„Spotřebitelské ceny v červenci pokračovaly v oslabování meziročního růstu. Na tento vývoj měly výrazný vliv ceny potravin. Ty již od prosince loňského roku zmírňují svůj meziroční růst, který byl v červenci 9,5 procenta. Oproti minulému měsíci ceny potravin klesly o 0,8 procenta,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Výsledky tak odpovídají i očekáváním analytiků, kteří předpokládali, že inflace klesla pod devět procent.

Zdražování zpomaluje

Podle statistiků mezi potravinami a nealkoholickými nápoji zaznamenala mírnější růst cen většina sledovaného zboží. Například zdražení masa zpomalilo na 3,2 procenta z červnových 4,7 procenta, margaríny a ostatní rostlinné tuky meziročně zdražily o 3,6 procenta, zatímco v červnu o 17,1 procenta, a ceny cukru stouply o 44,7 procenta proti červnovému růstu o 50,3 procenta. V bydlení se nižší meziroční nárůst cen týkal plynu a paliv. Plyn proti loňskému červenci zdražil o 35,5 procenta a tuhá paliva o 26,9 procenta.

Nájemné bylo meziročně vyšší o 7,6 procenta, vodné o 16,3 procenta, stočné o 26,9 procenta, elektřina o necelou čtvrtinu a teplo a teplá voda téměř o dvě pětiny.

Celkové zdražování ovlivnily ale také potraviny. Třeba ceny vajec se zvýšily zhruba o 28 procent a zeleniny o 29 procent, přičemž brambory byly proti loňskému červenci dražší o tři pětiny.

O více než desetinu zdražily dovolené s komplexními službami a stravovací a ubytovací služby. „Na meziroční snižování cenové hladiny pak působily v červenci ceny v oddíle doprava zejména vlivem cen pohonných hmot a olejů, které byly meziročně nižší o 23,9 procenta,“ doplnili statistici.

ČSÚ dnes zveřejnil také informace o červnovém vývoji cen v zahraničním obchodu. Vývozní ceny v červnu zrychlily meziroční pokles na tři procenta z květnových 2,6 procenta a meziroční pokles v dovozu zrychlil na 9,4 procenta z květnových osmi procent. Na snížení vývozních cen mělo vliv především zlevnění polotovarů jako železa a oceli a kovových výrobků. Pokles dovozních cen ovlivnilo především výrazné snížení cen minerálních paliv, tedy ropy a ropných výrobků, plynu a elektřiny. Meziměsíčně vývozní ceny stouply o 0,4  procenta, zatímco dovozní klesly o 0,1 procenta.

Inflace dál klesne, předvídají experti. Zlevňují i potraviny, za co si naopak Češi připlatí?

Inflace v příštím roce: 2,5 procenta

V příštím roce by měl růst HDP dosáhnout 2,3 procenta, proti předešlé prognóze je ale také nižší, a to zejména s ohledem na pomalejší ekonomický vývoj v zahraničí. Inflace v příštím roce ale dosáhne v průměru 2,5 procenta a na konci roku dvě procenta. Odhad inflace se proti květnové prognóze mírně snížil s ohledem na dosavadní rychlejší útlum inflačních tlaků.

„Ze zahraničí přichází smíšené zprávy, méně pozitivně v tomto ohledu vyznívá slabá zahraniční poptávka a zejména slabý výkon německé ekonomiky. I z toho důvodu se pro druhou polovinu roku čeká jen velmi opatrné oživování tuzemské ekonomiky, která za celý letošní rok bude jen stagnovat,“ uvedl hlavní ekonom asociace Jakub Seidler. Inflace v hlavních ekonomikách dosáhla vrcholu.

Na trh práce ekonomické zpomalování dopadá omezeně a míra nezaměstnanosti setrvává na nízkých hodnotách. „Přes předchozí recesi ekonomiky trh práce zůstává napjatý a průměrná míra nezaměstnanosti by měla letos i příští rok zůstat poblíž 3,7 procenta,“ uvedl analytik J&T Banky Petr Sklenář.

Růst průměrné mzdy - 9 procent

Růst průměrné mzdy letos dosáhne téměř devíti procent. Proti předešlé prognóze se hodnota nepatrně snížila. Vzhledem k dvouciferné inflaci ale za celý letošní rok průměrné mzdy klesnou o dvě procenta, koncem roku by měly začít mírně růst a v příštím roce se zvýší na hodnoty kolem čtyř procent. Nominální růst mezd v příštím roce se stejně jako v předešlé prognóze předpokládá 6,5 procenta.

Úrokové sazby klesnou

Úrokové sazby ČNB začnou klesat už letos, někteří členové panelu nicméně počítají s prvním poklesem sazeb až v příštím roce. Koncem příštího roku by se hlavní sazba centrální banky měla nacházet mírně nad čtyřmi procenty. Rozpětí odhadů je poměrně široké a pohybuje se od 3,5 po 5,25 procenta. Kurz koruny pro letošní i příští rok se očekává kolem úrovně 24 korun za euro. Rozptyl odhadů kurzu zůstává stejně jako v dřívějších prognózách značný, a to zejména pro rok příští, kdy se pohybuje pro konec roku od 23,00 po 24,50 koruny za euro.

Prognóza nadále předpokládá citelný pokles spotřeby domácností. Letos by měla klesnout téměř o tři procenta. Ačkoli ve druhé polovině roku se reálný propad tržeb zmírní i vlivem nižší srovnávací základny, spotřeba domácností zůstane nadále utlumená kvůli propadu reálných příjmů. V příštím roce by se měla vrátit k růstu kolem tří procent, což bylo běžné v dobách před pandemií.

Benzin i nafta v Česku zdražují, ceny jsou nejvyšší za několik měsíců. Experti: Porostou dál

Co přispělo k poklesu inflace?

K poklesu meziroční inflace v červenci přispělo především zpomalení zdražování potravin a energií.  V dalších měsících bude podle nich inflace klesat pomaleji, za celý rok bude v průměru kolem 11 procent.

„V meziročním srovnání klesá inflace zejména z titulu vysoké srovnávací základny minulého roku. Zpomalení meziročního růstu cen jde primárně na vrub odeznívající potravinové a energetické inflace. V prvním případě je zvolnění dynamiky viditelné napříč většinou sledovaných položek, zatímco u energetické inflace jde zejména o nižší meziroční růst cen plynu a tuhých paliv,“ uvedl analytik ČSOB Dominik Rusinko.

„Celková meziroční inflace by měla klesat i ve zbytku třetího čtvrtletí, v samotném srpnu ale budou mít rušivý vliv ceny pohonných hmot v důsledku zvýšení spotřební daně z nafty z přechodně snížené úrovně,“ upozornil hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.