Průšvih na Ukrajině: Plukovník »propálil« tajné mapy a pozice armády. Kvůli fotkám psa
Ukrajinský plukovník Valentyn Manko sdílel fotografie svého psa, který pózoval u map, na kterých byly údajně zobrazeny ukrajinské pozice a další citlivé informace. Stal se terčem kritiky, ukrajinský aktivista Serhij Sternenko napsal, že odhalení map může pomoci nepříteli. Plukovník měl problémy již dříve...
Ukrajinský plukovník zveřejnil fotografie svého psa, který seděl vedle vojenských map. Za údajné odhalení pozic vojáků se stal terčem kritiky, píše britský deník Daily Mail.
Valentyn Manko sdílel snímky na sociálních sítích začátkem tohoto týdne, poté je rychle smazal kvůli tvrzením, že v pozadí jsou vidět utajované detaily z bojiště. Byl obviněn, že ohrozil operační bezpečnost v kritické fázi války.
Ukrajinský aktivista Serhij Sternenko upozornil, že „zveřejňování takových fotografií může pomoci nepříteli“, zatímco ukrajinská aktivistická skupina InformNapalm označila příspěvek za „naprosté šílenství“ s tím, že „nepřátelští experti pravděpodobně tleskají radostí“.
Plukovník se hájil
Příspěvek také rozhněval zákonodárce, někteří požadovali plukovníkovu suspendaci do doby, než bude provedeno interní přezkoumání.
Manko později tvrdil, že nebyly zveřejněny žádné citlivé informace, a dodal, že dokumenty jsou „zastaralé výcvikové materiály“ a nikoli aktuální bojové mapy. „Nebylo tam nic tajného,“ řekl a označil negativní reakce za „přehnané“.
Podle ukrajinských telegramových kanálů má mapa údajně zobrazovat frontu v jihovýchodní Záporožské oblasti, píše list The Kyiv Independent. Podle deníku Bild jde na mapách vidět také to, jaká je například síla jednotek a další citlivé údaje.
Manko byl dříve kritizován za zveřejnění videí, která ukazují jeho blízkost k ruské kultuře, například za příběh na Instagramu sdílený v červnu 2024, kde tančil na ruskou píseň.
Ukrajina předala Litvě k soudu zajatého ruského vojáka obviněného z mučení a nezákonného zadržování. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Kyjev to označil za první případ svého druhu během téměř čtyřleté války Ruska proti Ukrajině, kdy byl obviněný zajatý voják předán justičnímu systému třetí země.
Voják, kterého Litva popisuje jako ruského příslušníka námořní pěchoty, je podezřelý z práce v detenčním centru zřízeném na letišti v Rusy okupovaném jihoukrajinském Melitopolu v roce 2022. Jednou z obětí tam byl i litevský občan, řekla dnes novinářům ve Vilniusu litevská generální prokurátorka Nida Grunskienéová.
Ukrajina od začátku roku zasáhla zhruba 160 rafinerií, přečerpávacích stanic a dalších zařízení ruského petrochemického průmyslu. Informovala o tom dnes podle agentury DPA ukrajinská tajná služba. Rusko svou válku proti Ukrajině financuje z příjmů z obchodu s ropou, a Kyjev proto často útočí právě na ruský ropný průmysl.
Šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk řekl, že Ukrajina od začátku tohoto roku napadla 160 zařízení ruského ropného průmyslu, přičemž v září a říjnu jich bylo 20. „Mezi nimi je šest ropných rafinerií, dva ropné terminály, tři sklady ropy a devět ropných přečerpávacích stanic,“ citovala Maljuka agentura Interfax Ukrajina.
Maljuk odhaduje, že na ruském trhu chybí zhruba pětina ropných produktů. Kapacity pro zpracování ropy klesly o 37 procent. K podobným číslům dospěly i propočty expertů z odvětví. Maljuk řekl, že Ukrajina cílí na ruský petrochemický průmysl, protože ten má lví podíl na financování ruského obranného rozpočtu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím vyzval k uvalení sankcí na dalších 340 tankerů z takzvané stínové flotily. Tyto lodě Rusko používá k obcházení sankcí, které se týkají exportu ruské ropy. Zelenskyj odhaduje, že Rusko by mohlo mít k dispozici více než 1500 takových plavidel plujících pod různými vlajkami.
Ukrajina při speciální operaci v létě 2023 zničila jednu z ruských raket středního doletu Orešnik, řekl dnes podle agentury Reuters šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk novinářům. Na operaci se podílely SBU, vojenská rozvědka (GUR) a rozvědka (SZR), oznámil Maljuk s tím, že mise byla zcela úspěšná.
„Krátce a stručně řečeno, jeden z Orešniků byl úspěšně zničen na jejich území v Kapustin Jaru,“ řekl Maljuk na brífinku, kterému předsedal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a kterého se účastnil také šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha a další ukrajinští představitelé. Vojenská střelnice Kapustin Jar se nachází v Astrachaňské oblasti na jihu Ruska.
Maljuk o zničení rakety neposkytl další podrobnosti. Představitelé ukrajinských zpravodajských služeb podle Reuters uvedli, že Rusko letos vyrobilo tři rakety Orešnik a roční produkci plánuje zdvojnásobit na šest. Zelenskyj uvedl, že do výroby Orešniků je zapojeno 25 společností a vyzval západní spojence Ukrajiny, aby na ně uvalili sankce.
Orešnik (Líska) je ruská zbraň s šesti hlavicemi o rychlosti 3,7 kilometrů za sekundu. Rusko ji poprvé použilo loni v listopadu při útoku na Dnipro. To je vzdáleno od střelnice v Astrachaňské oblasti asi 800 kilometrů. Tuto vzdálenost překonala raketa za zhruba 15 minut.
