Smrtelně nebezpečná okna v Rusku. Po záhadném pádu zemřel ropný manažer
Okna jsou pro vysoké ruské hodnostáře, politiky, úředníky i podnikatele nebezpečnou záležitostí. Často z nich za záhadných okolností vypadávají, či skokem z nich spáchají sebevraždu. Naposledy takto před víkendem záhadně zesnul šéf ruské ropné společnosti Andrej Badalov a zařadil se tak k desítce mrtvých, kteří zemřeli podobně.
V Rusku opět došlo k úmrtí, kdy hlavní roli hrálo okno. Viceprezident společnosti Transněfť Andrej Badalov zemřel poté, co z něj vypadl ve svém bytě v Moskvě.
Zatímco ruské úřady a policie označilo pád za sebevraždu, jak informovala ruská státní agentura TASS, jiné zdroje naznačují, že ve hře může být něco úmyslnějšího. Pády s oken jsou totiž v Rusku poměrně časté.
Úředníci, podnikatelé, politici i oligarchové
Okno v roli zabijáka je v Rusku na denním pořádku, jak připomíná The Kyiv Independent. Život takto ukončilo mnoho ruských podnikatelů, úředníků i politiků. Často za záhadných okolností.
Ukrajinský vojenský analytik a bývalý důstojník bezpečnostní služby Ivan Stupak naznačuje, stejně jako i další zdroje, že se spíše než o nehody jedná o důsledek jednání ruských tajných a bezpečnostních složek. „Mohou na člověka vyvíjet tlak tak či onak. Je to dobře známá taktika – buď se zabijete a vaše rodina zůstane v klidu s tím, co má, nebo začnou se zatýkáním, vězněním a nechají všechny v nouzi,“ řekl deníku Kyiv Independent.
Od roku 2022 bylo hlášeno několik incidentů, kdy byl nebožák nalezen na chodníku. V září 2022 takto zesnul například Ravil Maganov, předseda druhé největší ruské ropné firmy Lukoil.
A okna nejsou nebezpečná jen v Moskvě! Poslanec strany Jednotné Rusko Pavel Antonov takto nešťastně vypadl i v Indii. Místní média informovala , že byl „deprimovaný“ kvůli nedávné smrti přítele, který zemřel ve stejném hotelu o několik dní dříve.
V říjnu loňského roku byl nalezen na dvoře svého domu oligarcha a bývalý viceprezident pro podnikové řízení ruské ropné společnosti Jukos Michail Rogačev.
A v únoru zemřel podobným způsobem ve svém petrohradském bytě i ruský zpěvák a skladatel Vadim Stroykin. Údajně po prohlídce ruských bezpečnostních složek jeho domácnosti poté, co Stroykin věnoval dar Ukrajině.
Server připomíná, že mnoho ruských osobností neumírá jen kvůli oknu. Záhadné bylo i úmrtí viceprezidenta Gazprombanky Vladislava Avajeva, který byl nalezen mrtvý v dubnu 2022 se svou rodinou. Avajev měl zastřelit svou ženu a dceru a následně měl obrátit zbraň proti sobě. O několik dní později zabil svou rodinu i bývalý výkonný ředitel plynárenské společnosti Novatek Sergej Protosenya a následně se oběsil.
Ne všechna úmrtí jsou politicky motivovaná. „Kromě obchodních sporů by se mohlo jednat také o nesplacené dluhy, vypůjčené peníze nebo dokonce o zpronevěru,“ uvedl Stupak. Dodává, že ti, kdo odmítají spolupracovat tak jako tak prostě skončí buď ve vězení nebo v okně.
Rumunsko plánuje využít ukrajinské zkušenosti s nasazením námořních dronů proti Rusku. Podle serveru Informer to na Varšavském bezpečnostním fóru oznámil zástupce velitele rumunského námořnictva, admirál Marčel Nekulae. Uvedl, že Ukrajina je „vynikajícím příkladem k následování“, protože po ztrátě většiny flotily dokázala pomocí bezpilotních systémů vytlačit ruské lodě ze Sevastopolu.
Nekulae dodal, že Rumunsko chystá rozsáhlou modernizaci a vývoj vlastních bezpilotních systémů pro moře, vzduch i pevninu, aby posílilo obranu svého území a strategických oblastí, včetně Dunaje. Tento krok přichází v době rostoucího napětí v oblasti Černého moře, což může dále vyhrotit vztahy mezi Moskvou a státy NATO.
Slovenský premiér Robert Fico prohlásil, že cílem jeho vlády není porážka Ruska, ale co nejrychlejší ukončení války na Ukrajině. V diskusním pořadu veřejnoprávní stanice STVR řekl, že jde o konflikt mezi Slovany, kteří se navzájem zabíjejí, a že válka nikdy nepředstavuje řešení. Fico zároveň kritizoval přístup Evropské unie, která podle něj věnuje více energie podpoře války než snahám o mír. Fico znovu ostře kritizoval přístup Evropské unie. Podle něj vynakládá více energie na podporu války než na dosažení míru. Současná vláda po svém nástupu zastavila vojenské dodávky Ukrajině ze státních zásob, ale umožnila pokračování komerčních prodejů.
Premiér zdůraznil, že nebude „válečným premiérem“ a válku označil za regionální konflikt. Diskuse se uskutečnila na vyhlídkové věži na Dukle při příležitosti 81. výročí Karpatsko-dukelské operace, kde si Slováci připomněli jednu z nejkrvavějších bitev druhé světové války, píše ČTK.
Při ruských útocích na Ukrajinu zemřelo podle místních úřadů pět lidí a šestnáct dalších utrpělo zranění. V Záporoží na jihovýchodě byla zabita jedna žena a deset osob zraněno, zatímco ve Lvovské oblasti na západě zemřeli čtyři lidé a šest bylo zraněno. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že provedlo masivní úder na zařízení ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu a na energetickou infrastrukturu, přičemž útok označilo za odvetu proti ukrajinským operacím, uvedla agentura ČTK.
Útok vyvolal zvýšenou pohotovost v Polsku, kde vzlétly stíhačky a přechodně aktivovaly pozemní obranu. Ve Lvově hořel průmyslový areál a část města zůstala bez elektřiny, útok byl podle Státní služby pro mimořádné situace (DSNS) největší od začátku války. Záporoží čelilo deseti zásahům, které poškodily obytné budovy i infrastrukturu. Ruské ministerstvo obrany zároveň uvedlo, že jeho síly obsadily vesnici Kuzmynivka v Doněcké oblasti.
