Smrtelně nebezpečná okna v Rusku. Po záhadném pádu zemřel ropný manažer
Okna jsou pro vysoké ruské hodnostáře, politiky, úředníky i podnikatele nebezpečnou záležitostí. Často z nich za záhadných okolností vypadávají, či skokem z nich spáchají sebevraždu. Naposledy takto před víkendem záhadně zesnul šéf ruské ropné společnosti Andrej Badalov a zařadil se tak k desítce mrtvých, kteří zemřeli podobně.
V Rusku opět došlo k úmrtí, kdy hlavní roli hrálo okno. Viceprezident společnosti Transněfť Andrej Badalov zemřel poté, co z něj vypadl ve svém bytě v Moskvě.
Zatímco ruské úřady a policie označilo pád za sebevraždu, jak informovala ruská státní agentura TASS, jiné zdroje naznačují, že ve hře může být něco úmyslnějšího. Pády s oken jsou totiž v Rusku poměrně časté.
Úředníci, podnikatelé, politici i oligarchové
Okno v roli zabijáka je v Rusku na denním pořádku, jak připomíná The Kyiv Independent. Život takto ukončilo mnoho ruských podnikatelů, úředníků i politiků. Často za záhadných okolností.
Ukrajinský vojenský analytik a bývalý důstojník bezpečnostní služby Ivan Stupak naznačuje, stejně jako i další zdroje, že se spíše než o nehody jedná o důsledek jednání ruských tajných a bezpečnostních složek. „Mohou na člověka vyvíjet tlak tak či onak. Je to dobře známá taktika – buď se zabijete a vaše rodina zůstane v klidu s tím, co má, nebo začnou se zatýkáním, vězněním a nechají všechny v nouzi,“ řekl deníku Kyiv Independent.
Od roku 2022 bylo hlášeno několik incidentů, kdy byl nebožák nalezen na chodníku. V září 2022 takto zesnul například Ravil Maganov, předseda druhé největší ruské ropné firmy Lukoil.
A okna nejsou nebezpečná jen v Moskvě! Poslanec strany Jednotné Rusko Pavel Antonov takto nešťastně vypadl i v Indii. Místní média informovala , že byl „deprimovaný“ kvůli nedávné smrti přítele, který zemřel ve stejném hotelu o několik dní dříve.
V říjnu loňského roku byl nalezen na dvoře svého domu oligarcha a bývalý viceprezident pro podnikové řízení ruské ropné společnosti Jukos Michail Rogačev.
A v únoru zemřel podobným způsobem ve svém petrohradském bytě i ruský zpěvák a skladatel Vadim Stroykin. Údajně po prohlídce ruských bezpečnostních složek jeho domácnosti poté, co Stroykin věnoval dar Ukrajině.
Server připomíná, že mnoho ruských osobností neumírá jen kvůli oknu. Záhadné bylo i úmrtí viceprezidenta Gazprombanky Vladislava Avajeva, který byl nalezen mrtvý v dubnu 2022 se svou rodinou. Avajev měl zastřelit svou ženu a dceru a následně měl obrátit zbraň proti sobě. O několik dní později zabil svou rodinu i bývalý výkonný ředitel plynárenské společnosti Novatek Sergej Protosenya a následně se oběsil.
Ne všechna úmrtí jsou politicky motivovaná. „Kromě obchodních sporů by se mohlo jednat také o nesplacené dluhy, vypůjčené peníze nebo dokonce o zpronevěru,“ uvedl Stupak. Dodává, že ti, kdo odmítají spolupracovat tak jako tak prostě skončí buď ve vězení nebo v okně.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
Ukrajinská prokuratura dnes informovala o nalezení dvou mrtvých mužů ve věku 47 a 49 let, kteří byli nejspíše zabiti ve středu při ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Prokuratura vyšetřuje jejich smrt jako válečný zločin.
Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.
Předchozí repatriace zabitých vojáků se odehrála zhruba před měsícem, kdy Rusové předali Ukrajincům rovněž tisíc těl. Obdobná akce se uskutečnila také v září, uvedl server RBK-Ukrajina a připomněl, že při přímých jednáních v Istanbulu se obě straně dohodly o návratu 6000 zabitých vojáků z každé strany.
Od začátku roku Rusko vrátilo na Ukrajinu více než 15.000 těl, Ukrajina ve stejném období poslala do Ruska několik stovek těl, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že výměny válečných zajatců a vracení pozůstatků zabitých vojáků představovaly jediný výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání.
