Hříchy Čechů: Často se odbývají nezdravými levnějšími jídly a jí málo zeleniny, varuje expertka

Češi se často odbývají a při výběru jídla se obvykle řídí cenou, za kterou se však může skrývat nižší kvalita. Vyplývá to z velkého evropského průzkumu Barometr FOOD, který proběhl letos v létě pod záštitou Evropské komise. „Vlivem různých socioekonomických faktorů se čeští strávníci často odbývají a volí snadno dostupná, avšak nezdravá jídla. Důvody, které rozhodují, jsou především čas a cena. Podle průzkumu by 59 procent lidí při pokračujícím růstu cen přistoupilo ke snížení výdajů na nákup jídla a 92 procent by omezilo návštěvy v restauracích. To by samozřejmě bylo na úkor kvality surovin. Čtyři z pěti Čechů se přitom obávají, že dojde k dalšímu zdražování,“ sdělila Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred, který je mezinárodním koordinátorem průzkumu FOOD.

Kromě toho si Češi myslí, že dokážou rozeznat zdravé jídlo od nezdravého a že mají přehled o zdravých stravovacích návycích. Neznamená to však, že to musí být pravda. Výsledky průzkumu totiž ukázaly, že například pouhých 25 procent Čechů považuje za zdravou stravu menší porce a další zjištění tomuto přesvědčení lidí také zcela nenasvědčují.

Průzkum Barometr FOOD se zaobíral také cenami potravin. Češi za stravování nejčastěji utratí mezi 20 až 30 procenty svých měsíčních příjmů. Evropský průměr objemu útraty je mírně vyšší.

Ceny navíc dlouhodobě rostou, a to se týká i cen obědů v restauracích. V případě potřeby se ale Češi dokážou najíst i za méně peněz, jak vyplynulo z průzkumu FOOD. Opět nicméně platí, že to může být na úkor kvality. Nejnižší částka, za kterou se Češi naobědvají, se pohybuje mezi 120 až 150 Kč. Menší část respondentů uvedla, že si dokáže sehnat oběd i za méně než 120 Kč.

Průzkum dále zjistil, že snídani si dopřeje 68 procent Čechů, necelá třetina denně svačí. Nejdůležitějším jídlem dne je oběd, který lidé preferují zásadně teplý.

Jako velký problém odbornice vnímá to, že hodně strávníků nekonzumuje dostatek ovoce a zeleniny, které bývají často součástí svačin či snídaní, které právě řada lidí vynechává. Podle šetření Eurobarometru 48 procent Čechů uvedlo, že denně nesní ani jednu porci zeleniny, doporučených je přitom nejméně pět porcí. Kvůli nedostatku zeleniny a ovoce hrozí i nemoci.

„Ovoce a zelenina by měly tvořit základ našeho jídelníčku, protože jsou nenahraditelným zdrojem nejen vlákniny, ale i vitamínů a minerálů. Nízká konzumace ovoce a zeleniny je prokazatelně spjata s vyšším rizikem rozvoje mnoha nemocí, včetně některých druhů rakoviny nebo diabetu. Z tohoto pohledu je problematické, že se v jídelníčku Čechů ovoce a zelenina vyskytují ve vyšší míře pouze během snídaně a svačiny – což jsou zároveň chody, které velká část lidí vynechává. Řešením může být nejen větší čas vyhrazený na jídlo, ale i úprava složení pokrmů nabízených v době oběda tak, aby jejich nabídka odrážela současná výživová doporučení,“ upozornila MUDr. Eliška Selinger ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

Lékařka dodala, že podle současných doporučení by člověk měl sníst minimálně 500-600 gramů ovoce a zeleniny denně.

Inflace „žene“ Čechy ke krádežím, v obchodech mizí sýr i pečivo. „Jídlo je drahé,“ hájí se zloděj

To, že Češi nekonzumují dostatečné množství ovoce a zeleniny může být zapříčiněno i kulturní zvyklostí. „Je to určitě kulturní zvyk. Česká kuchyně, tak jak my jí známe, není na ovoce a zeleninu zrovna bohatá, jsou to spíš přílohové saláty k řízku než základ stravy, na rozdíl třeba od středomořské kuchyně i blízkovýchodní chuti nebo jiných, my zeleninu zkrátka neupravujeme, když už ji upravujeme, neumíme ji upravit lákavě, spoustě lidem nechutná. A je to škoda, protože ona jde upravit tak, aby chutnala,“ vysvětlila lékařka Blesk Zprávám.

A co dalšího za tím stojí? „Roli určitě hraje i cena, řeší se to poměrně pravidelně a bohužel ovoce a zelenina jsou celkem drahé produkty pro spoustu z nás, zejména pokud si chceme dopřát nějakou vyšší pestrost, není tam větší podpora snížení ceny. Ve chvíli, kdy se rodiny musí rozhodovat, co koupí, ovoce a zelenina je první, co letí z košíku,“ řekla expertka.

Mezi nejpopulárnější snídaně patří ty s mléčnými výrobky, což pravidelně preferuje 59 procent lidí. Oblíbené jsou také cereálie, vejce a slané pečivo.

U obědů nejčastěji vede drůbeží či hovězí maso s přílohou v podobě těstovin, rýže či brambor. Oblíbené jsou také polévky. Co se týče večeří, studené těsně předběhly večeře teplé. Často je strávníci i střídají. K večeři je populární zelenina, saláty, uzeniny, vejce a slané pečivo.

Z průzkumu dále vyplynulo, že nejpreferovanějším nápojem ke všem pokrmům je voda. Výjimku tvoří snídaně, kdy si 56 procent Čechů dopřává kávu. Nicméně k večeři řada z nich nepohrdne vínem či pivem. Víno si k večeři občas dopřeje až 56 procent Čechů, pivo dvě třetiny. Oblíbené jsou také slazené nápoje. „V porovnání s předchozími lety stoupla popularita nealkoholických nápojů, především nealko piva. To si alespoň občas dopřeje až třetina z nás,“ okomentovala Martišková. Dodala, že přestože se coby národ zlepšujeme v dodržování zdravějších stravovacích návyků, nacházíme se stále za evropským průměrem.

Až 87 procent respondentů uvedlo, že k úpravě jídelníčku a zařazení zdravější stravy je motivuje zdravotní stav. Naopak nejméně je ke změnám motivují trendy.

Obézní je necelá pětina Čechů, nadváhu mají tři čtvrtiny populace. Obézních a lidí s nadváhou je v Česku více než v Evropské unii. Proč to tak je? „Myslím, že je to právě tím, že u nás opravdu chybí širší podpora a zároveň nezdravý životní styl je poměrně normalizovaný. Ve chvíli, kdy víme, že velká část obyvatel skutečně ani neví, jak zdravá strava vypadá a nemá možnosti ji dodržet, tak pak se těžko zlobit, že to nedělají a nedělá to skoro nikdo. Takže já si myslím, že to, co je skutečně potřeba, je začít se o stravě bavit i na celospolečenské úrovni,“ řekla Blesk Zprávám MUDr. Eliška Selinger.

„Vždycky říkám, že ve chvíli, kdy se podívám na statistiky, tak nadváhu nebo obezitu má nějakých 60 procent obyvatel. Ve chvíli, kdy něco trápí 60 procent společnosti, tak to není problém nějakého individuálního vzdělávání a individuální edukace, to je celospolečenský problém, a právě proto velmi ráda mluvím i o nourishing frameworku, o tom, že musíme začít zavádět opatření, která cílí na nutriční prostředí a která dělají zdravou volbu tou nejsnazší a nejdostupnější volbou, jinak se z místa nepohneme,“ dodala lékařka.

Pokud je tělesného tuku nadměrné množství, je to například spjato se srdečními chorobami nebo s nádory. „V těle se hromadí více tuku, než by bylo potřeba, zejména na některých místech, to je spojeno se srdečními chorobami, s nádory a určitě to souvisí s mentálním zdravím,“ řekla Blesk Zprávám MUDr. Eliška Selinger.

„Ne všechny nádory jsou spojené se stravou, ale velká část z nich je,“ dodala s tím, že mezi nejčastější nádory spjaté se stravou patří nádory střev a nádory prsu.

Existuje tzv. koncept zdravého talíře, ve kterém by měl být zdravý podíl vitamínů, minerálů, vlákniny a bílkovin. „Velmi rádi používáme koncept tzv. zdravého talíře. Je to v podstatě to samé, co třeba možná ještě pořád známější pyramidy, ale myslíme si, že pro mnoho lidí je to takové představitelnější. Když si tedy představíme ten talíř, tak jak si ho nandáváme během oběda, jeho zhruba polovinu tvoří ovoce a zelenina, upozorňuji i v tepelně upravené podobě, ale jakákoliv ovoce a zelenina je to hlavní, co bychom měli jíst, pak zhruba čtvrtinu talíře tvoří příloha - brambory, rýže, těstoviny. Alespoň částečně by měla být celozrnná, protože celozrnné produkty mají vyšší obsah minerálů, vitaminů, vlákniny a tím pádem jsou pro nás poměrně prospěšné. A čtvrtinu by měla tvořit nějaká bílkovina, to je maso, ryby, mléčné produkty, mléko, vejce, luštěniny a produkty z luštěnin. To všechno by mělo být doplněno nějakým zdravým olejem, olivový nebo řepkový olej by měl být základ,“ řekla Blesk Zprávám MUDr. Eliška Selinger.

Lékařka o potravinových alergiích a intolerancích: Bez lepku a laktózy žije čím dál víc Čechů

Při zdravém stravování bychom se měli vyvarovat nadměrnému množství cukru. „Měli bychom limitovat přidaný cukr, sladkosti, sladké limonády a sladké nápoje, to by mělo být něco, co se nám na jídelníčku objevuje skutečně výjimečně, maximálně třeba dvakrát týdně, opravdu pro radost, ne jako něco, co jíme od rána do večera,“ upozornila lékařka.

„Měli bychom omezovat i alkohol. To platí zejména pro Českou republiku, jakékoliv množství alkoholu je zdraví škodlivé, takže čím méně ho pijeme, tím lépe pro nás,“ dodává.

A jak se zbavit závislostí spojených s nadměrným užíváním například cukrů či jak se naučit zahrnovat zeleninu a ovoce častěji do svého jídelníčku? „Obecně určitě platí, že jakékoliv změny je potřeba dělat postupně, to znamená, nehodit to na Nový rok, kdy si řeknu, že od příštího týdne je v mém životě všechno jinak a já žiji naprosto zdravě, protože to nikdo z nás nevydrží. Je to příliš velká změna a příliš velký zásah do našeho denního rytmu, takže to, co my radíme, je si vybrat jednu věc, na kterou se v tu chvíli chci zaměřit, v tu chvíli jsem si jistá, že to je to něco, co mě z jakéhokoliv důvodu trápí nejvíc a je to něco, s čím už mám dojem, že mohu něco udělat já jako individuum,“ řekla MUDr. Eliška Selinger Blesk Zprávám.

„Pokud vezmeme sladké nápoje nebo alkohol, pokud vím, že mojí neřestí jsou sladké limonády a začíná mě to trápit, protože si myslím, že bych měla pít něco jiného a vím, že třeba každý den stáhnu 2 litry limonády, tak prvním krokem, který udělám, je, že od dalšího týdne to nebudou 2 litry, ale maximálně 1,5 litru, což je málo, je to samozřejmě mnohem víc, než bych měla, protože optimálně je 0, ale je to o něco méně a budu to takhle držet třeba 3-4 týdny a ve chvíli, kdy to vydržím, už je to pro mě samozřejmé, nemám s tím problém. Tak zase snížím a zase snížím a zase snížím, až se dostanu k cíli a funguje to i obráceně, pokud chci začít jíst víc ovoce a zeleniny, začnu pomalu, třeba jedna porce k hlavnímu jídlu a postupně zvyšuji a učím se,“ poradila lékařka.