Lékařka o potravinových alergiích a intolerancích: Bez lepku a laktózy žije čím dál víc Čechů

Podle profesorky statistiky v posledních dekádách jasně ukazují, že trend potravinových alergií, intolerancí a jiných civilizačních chorob je velice stoupající, a to speciálně v průmyslově vyvinutých zemích. Co to způsobilo a proč dnešní například čtyřicátníci o celakii a jiných podobných onemocnění v dětství neslyšeli?  

„Je lepší diagnostika, ale není to jenom tím, že to dovedeme lépe odhalit. Ta tendence se vysvětluje změnou životního stylu. Dřív lidi většinou žili víc na venkově, dneska převaha populací je ve městech,“ vysvětluje profesorka Tlaskalová Hogenová a dodává, že dalším důležitým faktorem je změna přípravy potravin, už nevaříme jako naše babičky a v jídle se všeobecně Češi odbývají.

Kdo je zodpovědný za nárůst těchto chorob?

„Dřív třeba mléko zkyslo, když zůstalo otevřené. A dnes? Ne, protože ta úprava udělá změny. To všechno ovlivňuje právě i složení mikrobioty. My se snažíme přijít na to, které hlavní faktory jsou zodpovědné za nárůst těchto chorob,“ uvedla v Epicentru profesorka.

Helena Tlaskalová Hogenová se se svými kolegy věnovala výzkumu toho, jaký má větší obsah lepku v jídle vliv na psychiku. Svůj výzkum prováděli na zvířatech.

„Měli jsme dvě skupiny, to znamená zvířátka, která dostávala hodně lepku od dětství a vyvinuly se jim určité změny na střevě, a pak jsme měli kontrolní myši, které dostávaly jiný protein stejného typu, ale bez toho, že by to dělalo nějaké změny ve střevě. U těch krys nebo potkanů, kteří dostávali větší množství lepku, se velice lišily projevy chování,“ popisuje výzkum uznávaná lékařka a dodává, že u myší a potkanů se zaměřili převážně na úzkostlivé a neaktivní stavy i odvahu.

Lepek škodí i zvířatům

Existují testy, které profesor Bureš, se kterým Helena Tlaskalová Hogenová spolupracovala zavedl ve světě, a díky kterým měli možnost zjistit,  jak moc je lepek škodlivý i pro zvířata. V Epicentru popsala jak takový výzkum probíhá.

„Úzkost se měří tak, že pouštíte ta zvířátka a sledujete, dnes už počítačově, kolik míst navštíví. Ta úzkostná, zůstávají spíš někde v půtku a málo se pohybují. Druhá věc je třeba bazének, kde se zase měří, jestli jsou ty myšky nebo potkani odvážní a budou plavat na ostrůvek a budou se pohybovat tam a sem, protože jsou zvědaví. Zjistili jsme tedy, že  lepek škodil zvířátkům,“ uvedla Tlaskalová Hogenová.

Premium

Rohlík za 27 korun! Zdražování drtí pacienty s celiakií, dieta je přitom jediná léčba nemoci

Například celakie u dospělých se podle profesorky dříve skoro vůbec neřešila. Lékaři na tuto chorobu dříve vůbec nemysleli.

„Teď už je to lepší. Tehdy i v lékařském repetitoriu byla celiakie jako dětská nemoc, ale když to někomu vypuklo později, což se stává, tak se to neřešilo,“ uvedla profesorka.

Jíme málo vlákniny

A jaký je tedy klíč ke zdravým střevům? Podle Heleny Tlaskalové Hogenové například výplachy střev nejsou tou správnou fyziologickou cestou. Jako odborník spíše preferuje změnu životního stylu a důležité bezpochyby jsou prospěšné bakterie.

Je lepek skutečně škodlivý? Kdo by ho měl ze svého jídelníčku vyřadit?

„To znamená jíst jogurty, kysané produkty, nejenom mléčné, ale i zeleninové. My Češi jíme málo vlákniny. Dále bychom se měli vyhýbat vysoce průmyslově zpracovaným potravinám, vyhýbat se uzeninám a rafinovaném cukru, a pokud je to jen možné, užívat co nejméně antibiotik," uzavřela Helena Tlaskalová Hogenová.