Ptačí chřipka sužuje Česko a je přenosná na člověka: Kdo je ohrožen a jak se vyhnout nákaze?

V Česku se minulý rok prokázalo 20 ohnisek ptačí chřipky, letos už pět. Státní veterinární správa (SVS) kvůli šíření ptačí chřipky od 14. prosince loňského roku zakázala v celém Česku venkovní chov drůbeže. Chovatelé tak musí ptactvo umístit do budov. Výjimku mají chovatelé holubů a běžců, jako jsou třeba pštrosi. Pokud není trvalé přemístění ptáků do budovy možné, musí chovatelé maximálně omezit kontakt drůbeže s volně žijícími ptáky.

Např. v drůbežárně v Brodu nad Tichou na Tachovsku veterináři rozhodli o likvidaci 750 000 nosnic. To se zřejmě projeví na růstu cen vajec v českých obchodech. Nosnice, které se musejí kvůli nákaze zlikvidovat, snesou více než 600 000 vajec denně.

Drůbežářská unie a veterinární správa apelují na chovatele, aby dodržovali veškerá opatření týkající se biologické bezpečnosti chovů a zamezení kontaktu drůbeže v chovech s volně žijícími ptáky. Velkochovatelé by měli také dezinfikovat například auta, která do podniků jezdí, nebo kontrolovat pohyb osob v areálech. „Změny zdravotního stavu či zvýšené úhyny v chovech je třeba neprodleně hlásit místně příslušné krajské veterinární správě,“ připomněl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Smrtící virus ptačí chřipky H5N1 | profimedia.cz

Ve Francii je momentálně 367 ohnisek nákazy, tedy nejvíce z celého kontinentu. V Německu infekce během zimní sezóny postihla především spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko, Dolní Sasko a Severní Porýní - Vestfálsko. Loni na podzim ptačí chřipka tvrdě zasáhla i Nizozemsko, kde kvůli ní muselo být utraceno na šest milionů zvířat.

Server 20minutes napsal, že ve Francii bylo od 1. srpna do 21. prosince vybito již 3,3 milionu kusů drůbeže, z toho dva miliony v prosinci. Polovina zabitých ptáků byly kachny.

Ve spolkové republice vedle trojice nejpostiženějších zemí infekci neunikl ani soused České republiky Sasko, který se snaží předejít dalšímu šíření nemoci.

Sasko doposud evidovalo dvě ohniska vysoce patogenní ptačí chřipky. Obě se nacházela v okrese Budyšín (Bautzen), který hraničí s Českem. Konkrétně šlo o chovy v obci Schmölln-Putzkau jen několik kilometrů od české Lobendavy a v Radiboru u Budyšína. Úřady zde nařídily vybít asi 800 kusů nosnic, kuřat, hus a kachen.

Šíření ptačí chřipky ve světě (ilustrační foto) | Reuters

Influenza drůbeže, známá také jako ptačí chřipka, je virové onemocnění postihující ptáky. Postihuje jak volně žijící ptáky, tak drůbež jako slepice, krůty, kachny a husy. Postižená zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a masivně hynou v průběhu 1 až 2 dnů.

K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků a úhyn ptáka na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři. Přenos ptačí chřipky nelze vyloučit z nemocných ptáků na drobné savce (kočky, psy apod.).

Drůbežárna v Libotenicích na Litoměřicku byla i rok od zjištění ptačí chřipky prázdná. | ČTK / Šťastný Jan

Jak řekla Blesk Zprávám mluvčí Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Štěpánka Čechová, typ H5N1 je přenosný na člověka, ale k takovým přenosům dochází opravdu jen velmi ojediněle. 

„Ptačí chřipka je primárně veterinární záležitost. Případy infekce subtypem H5N1 jsou známy především z jihovýchodní Asie. V České republice dosud nemáme evidován případ nákazy člověka ptačí chřipkou, ve světě jsou známy jednotky případů,“ uvedla Čechová.

Podle SVS dosud nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka. Dosud nebyl prokázán přenos nákazy z člověka na člověka.

Šíření ptačí chřipky ve světě (ilustrační foto) | Reuters

Lidé se mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly, peří, uhynulá zvířata apod.).

„Je dobré myslet na to, že pro přenos infekce z nakaženého zvířete na člověka je potřeba být například s nemocnou drůbeží v kontaktu. Pokud tedy nejste třeba chovatelem, zpracovatelem, nebo jste případně nesbírali holýma rukama uhynulé divoce žijící ptáky, je u vás nákaza právě ptačí chřipkou velmi nepravděpodobná,“ říká mluvčí SZÚ.

Zároveň dodala, že Národní referenční laboratoř pro chřipku Státního zdravotního ústavu běžně vyšetřuje každé podezření na lidskou infekci virem ptačí chřipky a spolupracuje se Státní veterinární správou. 

Vybíjení ptactva na Litoměřicku kvůli ptačí chřipce (28.12.2021) | ČTK / Hájek Ondřej

Potraviny v obchodech jsou bezpečné, ujišťuje Státní veterinární správa. Důsledný veterinární dozor začíná v chovech drůbeže a veterinární kontrola zdravotní nezávadnosti veškerých živočišných produktů je dále zajišťována ve fázi jejich zpracování až po pult prodejen.

Po nákupu a při kuchyňském zpracování stačí dbát na základní hygienická pravidla. Běžnou tepelnou úpravou (vaření, pečení, apod.) drůbežího masa a vajec je virus spolehlivě zničen při dosažení 70 ºC v jádře potraviny, a to již za jednu sekundu, uvádí SVS.

Veterináři začali utrácet 700 hus a 300 kachen v komerčním chovu u jihočeského Byňova, kde se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky. Z asi 700 hus tam uhynulo zhruba 70 ptáků. Jde o vysoce patogenní virus H5N1, který je potenciálně přenosný na člověka. V Byňově je jediný šlechtitelský chov hus v ČR, v jeho genové rezervě se zatím virus neprokázal (22. 11. 2021) | ČTK / Pancer Václav

Symptomy ptačí chřipky u lidí se mohou projevit jako typické chřipkové příznaky (tj. teplota, kašel, bolest v krku a bolest svalů), ale může se objevit i oční infekce v podobě zánětu spojivek, nebo i závažnější komplikace, jako je například zápal plic.

„Odlišnosti projevů od klasické chřipky v podstatě neexistují a to, že jde u pacienta o ptačí chřipku, umějí rozlišit až laboratorní testy. V případě onemocnění po kontaktu s nemocnou či uhynulou drůbeží nebo vodním ptactvem je třeba kontaktovat praktického lékaře, který zajistí konzultaci s KHS a další vyšetření,“ radí Čechová.

Vyslovit podezření na chřipku ptáků u lidí můžeme, jestliže

• jsou podezření na výskyt chřipky ptáků v okolí cca 10 km od jejich pracoviště
• onemocní s příznaky vysoké teploty, bolestí hlavy, kašle, obtíží při dýchání přibližně po 7 dnech od kontaktu s podezřelým, potenciálně nemocným zvířetem

Šíření ptačí chřipky ve světě (ilustrační foto) | Reuters

„Léčba je stejná jako u chřipky klasické, používají se na lidskou chřipku známé formy antivirotik. Stejně jako u jiné závažné infekce je dobré, aby byl člověk izolován od ostatních, a to ať už v izolaci domácí, nebo pak na infekčním oddělení specializovaného pracoviště. To záleží na pokynech KHS,“ řekla Blesk Zprávám mluvčí SZÚ.

Jak se ochránit před nákazou, radí Státní veterinární správa:

• chránit se kontaktu s uhynulými ptáky, nedotýkat se ptačích výkalů, poučit děti, aby se nedotýkaly nalezených nemocných nebo mrtvých ptáků a nehrály si s drůbeží,
• nezpracovávat nemocnou drůbež,
• dbát o osobní hygienu (umývání rukou, přezouvání, převlékání po kontaktu s drůbeží),
• informovat o nálezu většího počtu uhynulých ptáků veterinární správu,
• ochrana domácích miláčků – psů, koček apod. – zabránit jim v kontaktu s uhynulými nebo nemocnými ptáky,
• při zahraničních cestách do rizikových oblastí postižených ptačí chřipkou se vyhýbat trhům s drůbeží, nekonzumovat zde jídla na ulici.