Česko si bude vyrábět léky samo? Vědci se propojili s byznysem, ministryně zmiňuje příležitost

Projekt se jmenuje Prague.bio a je to oborové sdružení (klastr) zaměřené na biotechnologie, zejména farmaceutický průmysl, ve kterém se bude věda a byznys propojovat. Zjednodušeně řečeno, vědci už si nebudou muset všechno shánět sami, platforma je propojí s klíčovými hráči, ať už komerční nebo státní sférou, se kterými se rovnou můžou domluvit na konkrétní aplikaci svých výzkumů.

„Máme v České republice špičkovou vědu a pomocí struktur Prague.bio se pokusíme hledat nové profesory Holé, nové profesory Wichterle a zároveň využít špičkovou vědu pro dobro našich pacientů, pro dobro naší ekonomiky,“ vysvětluje ředitelka platformy Jana Žaludová. Podle ní to bude kontaktní místo pro diskuzi, spolupráci, pro setkávání a tvoření nových nápadů.

Záměr podpořila ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09). „Je to výjimečný počin. My máme skvělé vědce, oni mají skvělé výsledky, ale ne vždycky se daří ty výsledky zhodnocovat. Ne vždycky se daří propojovat ten svět akademický se světem byznysu,“ konstatuje.

Třikrát větší přidaná hodnota

Langšádlová vidí v biotechnologiích ohromný potenciál pro celou českou ekonomiku, chce je protlačit i do materiálu, který zpracovává pro vládní výbor pro strategické investice, jehož vznik nedávno oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Ten sám zmiňoval, že pokud se má Česko někam posunout, tak se bude muset tuzemská ekonomika začít zaměřovat na moderní odvětví.

„Naše ekonomika v tuhle chvíli z velké části stojí na autoprůmyslu, to je realita. Máme tady tři velké investory, ale je potřeba vědět, že farmaceutický průmysl je segment ekonomiky s třikrát vyšší přidanou hodnotou,“ upozorňuje Langšádlová. „Ve chvíli, kdy chceme transformovat ekonomiku, která je nesmírně energeticky náročná, je pořád ještě hodně založena na těžkém průmyslu, tak rozvoj farmaceutického průmyslu je opravdu velmi výhodný,“ dodává.

„Už si prostě nevystačíme. Výroba automobilů je skvělá věc a je dobře, že ji tady máme, ale svět se dramaticky mění. Musíme přemýšlet o nových způsobech, jak z téhle země udělat prosperující zemí,“ souhlasí ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Jan Konvalinka.

Nedostatek léků v Česku: Na podzim bude antibiotik dost, slíbil Válek. Spotřebu pokryjí i s rezervou

Jeho ústav má s aplikací výzkumů rozsáhlé zkušenosti, pro ostatní je v tom jistým vzorem. Moc dobře tak ví, s čím se vědci v této oblasti potýkají. „Od umělé inteligence se biotechnologie liší v tom, že je tam mimořádně riziková a hlavně velmi náročná počáteční investice. To nemůžete dělat v garáži s dvěma kamarády. Tady je zapotřebí opravdu velkých prostředků a trvá dlouho, než se ty prostředky vrátíte,“ nastiňuje Konvalinka, proč je důležité, že oborová platforma vznikla.

Důležité je podle něj i to, že v názvu figuruje hlavní město. „Praha je sexy, je to evropská metropole, která by mohla, měla přilákat kapitál, inteligenci, mozky,“ říká přední český biochemik.

Rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Pavel Matějka podotkl, že nikdo s Prague.bio nevynalezl kolo, je to princip, který dlouho funguje v západní Evropě nebo v Izraeli. „Myslím si, že farmaceutický průmysl v této zemi je trošku možná na pozadí zájmu. Tady velmi často slyšíme o automobilovém průmyslu, dneska se všude možně mluví o elektromobilitě, ale ta oblast farmaceutická, byť tu nemáme žádnou firmu, žádného originátora jakožto výrobce přímo v České republice, tak je to oblast s ohromným potenciálem,“ míní Matějka.

Hlavně snížit závislost na Číně

Právě investice do farmaceutického průmyslu by mohly přispět k řešení problému, se kterým potýká jak Česko, tak zbytek Evropy – lékové závislosti na Asii. „Evropa se stala v dovozu některých farmaceutických složek totálně závislá na Číně,“ říká Langšádlová.

Podle ní si evropské země potřebu řešení začínají uvědomovat. „Jedná se zejména o závislost z dovozu API látek (hlavní účinné látky, pozn. red.), opravdu je to vysoká závislost. Nakonec o tom mluví i ředitel kontrarozvědky Koudelka. Myslím si, že bychom tomu měli věnovat pozornost a že by Evropa měla mít společnou strategii, jak posílit svou strategickou autonomii,“ uvedla ministryně pro Blesk Zprávy.

V teorii by v rámci spolupráce v Prague.bio mohly vzniknout i firmy, které by léky v Česku vyráběly. Ostatně továrny tu dříve byly, jak upozornil místopředseda Akademické rady Akademie věd ČR Zdeněk Havlas. „Nebyli to sice globální hráči, ale rozhodně to nebyly malé firmy. Jenže se vytratily nebo se prodaly cizím zájemcům,“ uvedl.

Česku chybí pohotovostní lékárny: Neuživí se, říká šéf lékárníků. Válkův prodej léků po kusech sepsul

V době covidu podle něj znovu vznikal český farmaceutický průmysl vyrábějící v Česku, takže je vidět, že to jde. „Máme, jak dodat znalosti. Moc se mi nelíbí myšlenka, že všechno budeme prodávat k výrobě do ciziny a pak se budou dovážet a většinou se zpožděním léky, které se na základě našich znalostí vyrobí,“ říká Havlas.

Že by tu ale vznikaly továrny na penicilin nebo paracetamol, příliš pravděpodobné není. „Spíš si myslím, že ta cesta je přes nějaké spin-off firmy, které se mohou pomaličku rozrůstat. A když uspějí, tak pak můžou být i velkým hráčem,“ nastiňuje zástupce Akademie věd.

Bezpečnější vakcíny i léčiva v kapslích

Nadějných projektů už tu vzniká několik. Jeden takový má například VŠCHT, právě přechází do formy startupu. Věnuje se nové formulační formě pro léčiva, která jsou sama o sobě v kapalné formě, lidé z VŠCHT přišli na možný způsob, jak díky úpravě povrchu z těchto kapalných léčiv udělat klasické kapsle.

Velké oznámení chystá také Ústav organické chemie a biochemie pod vedením Konvalinky. Jeho studenti založili firmu, která již získala investice v řádech stovek milionů, jež vymyslela lepší způsob působení mRNA vakcín, tedy mimo jiné těch covidových.

„Máme nápad, jak dostávat RNA do buněk lidí, a nejen proti covidu, ale i jiným nemocem, způsobem, který bude levnější, elegantnější a bezpečnější, než to má Pfizer a Moderna. Tohle už tady vzniká a ten klastr je něco, co by podobným nápadům a podobným novým přístupům mělo pomáhat na svět,“ popsal Konvalinka pro Blesk Zprávy.