Expertka o teroru v Bratislavě: Je otázka času, kdy se to stane u nás. Útoků na menšiny přibývá
„Je otázkou času, kdy se něco podobného může stát u nás,“ okomentovala pro Blesk Zprávy Petra Vytejčková středeční střelbu v Bratislavě namířenou proti LGBT+ lidem, tedy proti lesbám, gayům, bisexuálům, transgender a dalším. Ta kromě dalších činností pracuje v právnické organizaci In Iustitia, která se zabývá násilím založeným na předsudcích. A toho čím dál tím víc přibývá. Co děláme špatně?
In Iustitia funguje už od roku 2009 a od té doby zaznamenává stoupající počet předsudečného násilí. Týká se kromě sexuálních a genderových skupin například i lidí jiné barvy pleti, cizinců, vozíčkářů a dalších.
Za rok 2020 organizaci svou špatnou zkušenost svěřilo pětkrát víc lidí než policii. 99 % obětí navíc prodělání předsudečného násilí neoznamuje a my tak neznáme jejich skutečný počet. Víme ale, že jich je mnohem víc. Oběti se potýkají s celým spektrem psychických i fyzických útoků. In Iustitia eviduje verbální urážky i poměrně závažné věci jako sexuální násilí nebo útoky s následkem smrti.
„Za násilí považujeme také to, když rodiče vyhodí patnáctileté dítě jen kvůli tomu, že je LGBT+. Dítě pak přijede do Prahy a zůstává samo. Za mě je to jedno z nejhorších násilí páchaných rodiči na mladých homosexuálech, bisexuálech a transgender osobách,“ uvedla příklad Vytejčková.
Expertka vidí přímou souvislost mezi útoky na LGBT+ lidi a uzákoněním manželství pro všechny páry. To by vůči nim do společnosti přineslo nejen toleranci, ale hlavně respekt.
„Od představitelů Česka by mělo zaznít, že jsme stejní jako ostatní a máme nárok na stejná práva od manželství po společnou adopci dětí. Místo toho se politici tváří, že pro manželství nejsme dost vhodní a musí nám ho nahradit speciální institut,“ uvedla.
To pak vede k tomu, že lidé o skupinách s jinou vztahovou orientací smýšlí jako o osobách druhé kategorie. A už jim zbývá jen krok k tomu, aby na ně zaútočili.
„Zákonodárci a zákonodárkyně by si měli konečně uvědomit, že jsou tu pro všechny lidi. Mají všem lidem a dětem zajistit stejnou právní ochranu a předejít tomu, aby někdo přišel do baru a zastřelil kohokoliv jen kvůli tomu, že miluje člověka stejného pohlaví,“ řekl Blesku také Filip Milde z organizace Jsme fér.
Vytejčková přitom dodala, že ani útok v Bratislavě nezačal samotnou střelbou. Pachatel už měl za sebou mnoho dalších nenávistných činů. Příkladem může být i sepsaný manifest namířený proti sexuálním a genderovým skupinám a Židům.
Začíná to u verbálních útoků, policie a trestní orgány je neumí řešit
Právě urážky a výhrůžky, ať už k nim dochází v reálném životě nebo na sociálních sítích, tvoří často základ pro eskalaci násilí. Místo vhodného trestu se ale bagatelizují. Policie vyhrožovatele neeviduje, neumí je prošetřit, soudy se s nimi nedokážou vypořádat.
V podstatě jsou tak tito pachatelé beztrestní. Přestože je situace pro sexuální menšiny na Slovensku stále horší než u nás, ideální prostředí jim nenabízí ani Česko.
„V průběhu festivalu Prague Pride se na sociálních sítích odehrála spousta verbálních útoků. Tento, minulý i předminulý rok odsoudili jen minimum z nich. Řada z nich spadla do přestupků nebo nespadla vůbec nikam, policie je odložili. Mají totiž pocit, že takové útoky nejsou závažné. Tady ale vidíme, že závažné jsou,“ zdůraznila Vytejčková.
Trestní zákoník podle ní LGBT+ lidi příliš nechrání. Proti oběti hrají například „odklony v trestním řízení“, kdy se může trestní stíhání podmíněně zastavit, pokud stíhaný projeví lítost a snahu situaci nějak napravit.
„Když pachatel na někoho zaútočí kvůli vztahové orientaci nebo genderové identitě, tak se trestní právo tváří, jakoby neexistovalo a nemuselo oběti chránit. Stejný postoj zaujme také Ministerstvo spravedlnosti nebo Policie České republiky,“ mrzí Vytejčkovou.
Kromě toho se oběti policistů často bojí. Byť fungují jako represivní složka, podle odbornice se k nim musí naučit přistupovat s empatií a pochopením. Krátký kurz na základní odborné přípravě nestačí, řešením by bylo plošné proškolení, jak citlivě přistupovat k obětem obecně. A zahrnout do toho i specifika z jednotlivých komunit.
„Musí se naučit tento typ trestné činnosti stíhat, pochopit dopady předsudečného násilí nejen na jednotlivce, ale na celou komunitu i společnost. Problém se ale kromě policistů týká také státních zástupců a soudců,“ dodala.
Během trestního řízení totiž celá pozornost směřuje k pachateli. Oběti jsou umenšovány, soud na ně klade obrovské nároky, aby se jejich výpovědi ani v nejmenším nelišily, aby se chovali přiměřeně a nebyli moc málo nebo příliš traumatizovaní. I když se celkový problém přístupu k obětem podle Vytejčkové pomalu lepší, mnoho politiků tomu moc nenapomáhá.
„Honí laciné body a o LGBT+ lidech prohlašují různé věci, které jsou velmi zraňující,“ připomněla. Poukázala na čtvrteční reakci senátora Zdeňka Hraby (STAN).
„Tragická událost na Slovensku by měla působit jako dostatečný budíček proto, aby si lidé uvědomili dopad nenávistných slov. Začíná to tím, když Tomio Okamura řekne, že by vyskočil z okna, kdyby ho adoptovala máma a máma nebo táta a táta. Taková slova radikalizují společnost, z LGBT+ lidí vytváří umělého nepřítele, který prý ohrožuje rodiny a děti. Když takové nenávistné výroky ze strany autorit lidé donekonečna konzumují, přinese to následky,“ doplnil k tomu Milde.
Doufá, že smrt dvou nevinných mužů povede alespoň k uvědomění mezi politiky, jaké následky taková slova mají.
Na adresu LGBT+ lidí a dětí se často vyjadřuje také Aliance pro rodinu, známá pro své homofobní názory o snahu zabránit rovnoprávnosti všech rodin. Té se daří infiltrovat do státní správy, její členky a členové fungují jako asistenti a asistentky poslanců a poslankyň, působí jako poradní orgán ministerstev.
Manželství pro všechny? Méně útoků i sebevražd, říkají experti
„Tyto spolky řízené katolickými aktivisty se snaží ultimátně omezit práva různých skupin lidí. Kdyby se jim podařilo prosadit ústavní zákaz manželství pro gay a lesbické páry, tak jsou na řadě další témata. Těmi může být omezování práv žen jak rozhodovat s vlastním tělem, omezování sexuální a vztahové výchovy ve školách, asistované reprodukce a podobně,“ předpovídá Milde.
Vytejčková zdůraznila, že homosexuálové nemají nic proti tradiční rodině a už vůbec se ji nesnaží zničit. Přejí si jen jedinou věc: Stejná práva. Sama má tři děti a nedokáže si představit, že by vyrostly do doby, kdy bude zákon stále diskriminovat velkou část Čechů.
„Navíc Aliance pro rodinu naprosto zavírá oči před tím, co se děje v těch tradičních rodinách. Mám na mysli domácí a sexuální násilí, které vidí ti, kteří pracují s oběťmi trestných činů. Aliance místo toho vytváří dojem naprosto bezproblémových tradičních rodin. Těch je sice hodně, musíme ale zmínit i ty, ve kterých se matky nebo otcové dopouští násilí,“ upozornila.
Na Slovensku podle Mildeho situaci zhoršuje také vliv představitelů katolické církve. Ta mezi lidmi šíří bludy, že existence LGBT+ lidí ohrožuje křesťany a křesťanské rodiny, přičemž se tam nachází víc věřících než v Česku. A přestože ani pro Čechy situace není ideální, Vytejčková vidí především v Praze posun.
„Odbor extremismu a terorismu v čele s Vojtěchem Motykou odvedl na poli předsudečného násilí obrovskou práci. V ostatních částech republiky ale vidím jen velmi malou snahu pečovat o oběti z řad LGBT+ lidí i odjinud. Přestože se tu ale stále nachází značné předsudečné násilí, některé země jsou na tom mnohem hůř,“ uklidnila.
Srovnání komplikuje fakt, že se oběti bojí a stydí otřesné zážitky hlásit policii nebo orgánům činným v trestním řízení. Inspirovat by se Česko mohlo právě ve státech, kde manželství pro všechny uzákonili. Výrazně v nich klesly sebevraždy mladých lidí hlásících se k LGBT+ i předsudečné útoky.
Pro začátek Vytejčková radí zdůrazňovat, že v demokratické společnosti není normální nabádat k vraždění, plynování nebo střílení lidí jiné orientace a mělo by se to postihovat.
„Matúš s Jurajem ve středu 12. října zamířili na místo, kde se cítili bezpečně. A přestože útok otřásl důvěrou všech LGBT+ lidí, to, že za ně ve stejný den LGBT+ lidé na veřejnosti u nás i na Slovesnku zapalovali svíčky, ukázalo jediné: Jsme jedni z vás, nenecháme se zastrašit, nebudeme mlčet, naopak vyjdeme ven,“ zakončil Milde.
