Samoživitelka Jana: Ceny v obchodech jsou šílené, nemám šanci moc ušetřit. O moři si nechá zdát
Jana Vančurová má dvě děti, dceru (8) a syna (6). Zůstala sama, když byly chlapečkovi 2 měsíce, a přestože tatínek dětí alimenty platí, zdražování se jich výrazně dotýká. O prázdninách potřebuje pracovat, babičky ale nemají a děti nemá kdo pohlídat. „Hodně narážím na maminky samoživitelky, které při návratu po mateřské řeší to samé," řekla Blesku. Bez pomoci by však Jana nezaplatila ani dětské tábory, které letos hodně zdražily.
„Hlavně potraviny šly nahoru. Když nakoupím do 500 korun, říkám si, co se děje, že mám tak levný nákup. A to chodíme do prodejny obden, ne jednou za týden,“ popsala Jana.
Letos kvůli zdražování vysadila vlastní zeleninu. „Ceny v obchodech jsou šílené,“ sdělila své důvody. Sklidili všechno možné, kedlubny, ředkvičky, ale i dýně nebo bylinky. Dvojnásobná maminka díky tomu ušetří několik stovek korun týdně a ještě zvládne navařit na zimu, přebytky zavaří nebo vymění za něco, co zase potřebuje ona.
„Nikdy jsem si nemyslela, že budu pěstovat brambory, nebo dokonce cibuli. Poslední 2 roky jsem měla jen rajčata, papriky, fazole a nějaké bylinky. Ale ty ceny letos mě donutily. A příští rok snad záhonky ještě rozšíříme,“ plánuje. „Co se týče jídla, děti sní víc než dřív, nemám šanci víc ušetřit. Obědy zdražily i ve školce a ve škole, pro každého asi o 100 korun na měsíc. Stále jsou ale levné,“ vysvětlila Jana.
Omezit už víc nemůže ani oblečení. Nakupuje na internetu nebo v sekáči, případně jim někdo něco dá. Zdražila i logopedie, kam nyní chodí se synem. Dřív to bylo 200 korun za lekci, nyní je to 350 Kč. Přestože spousta rodičů přivítala léto s nadšením a odletěla za sluníčkem, Jana musí pracovat. Hledala způsoby, jak zabavit děti, které nemá kdo pohlídat. „Moje maminka loni zemřela a děda hlídání nezvládá. U táty budou týden,“ svěřila se
Mladšímu synovi vyšla vstříc školka, která přes léto zůstane otevřená. Dcera pojede na 3 letní tábory, dva příměstské a jeden pobytový. „Bez pomoci bych to nezaplatila. Tábory oproti minulému roku výrazně zdražily. Pobytový tábor stál 4000, teď je to 4700. Příměstský se zdražil o 500 korun na týden, to je velký rozdíl,“ vyjmenovala Jana.
„Žádosti, které naší neziskové organizaci přicházejí, dlouhodobě reflektují kontinuální cenový nárůst všech elementárních životních položek. Nejvíce žádostí o pomoc se týká nákladů na bydlení, jako je nájem či energie, dále jsou to potraviny a poslední dva měsíce i uhrazení letních táborů pro děti,“ potvrdila situaci Dana Pavlousková, ředitelka neziskové organizace pro samoživitelky Klub svobodných matek.
V posledních dvou měsících se k nim hlásí dvojnásobný počet žadatelů o pomoc oproti stejnému období v minulém roce. Klub svobodných matek jim navíc poskytl rekordní pomoc, která od začátku roku překročila 5 milionů korun. Jeden tábor pomohl zaplatit i Janě, u druhého tábora jí pomohla prateta.
Zdražení dětských táborů přibližně o 15 % potvrdil Blesk Zprávám i Miroslav Topinka za Asociaci dětské rekreace. „Nominálně jde o částku kolem 500,- Kč/týden. Snížený zájem jsme nezaznamenali, naopak zájem je letos enormní. Po covidových letech jde o odloženou poptávku zejména ze strany menších dětí, které jedou na tábor poprvé,“ doplnil k tomu.
Omezili výlety i dovolené
A jaké jsou další plány Jany Vančurové na léto? Vzít děti do zahraničí nezvažuje už vůbec. „K moři jsme se nepodívali ještě nikdy. Mateřská mi skončila, když začínala korona, a to už jsem byla sama. S pandemií se rozplynula vidina, že budu vydělávat víc peněz, když budou děti ve škole a školce a já v práci,“ vzpomíná.
„Nemáme dost peněz, abychom jeli k moři, a v úvahu to nepřipadá ještě několik let,“ povzdychla si. Přestože nemá půjčky v bankách, s financemi jí vypomáhá rodina. „Musím to postupně všechno splatit. A s tím, jak to teď je a s nejistotou do budoucna bych peníze na účtu za dovolenou neutratila,“ vysvětlila. Naštěstí bydlí v družstevním bytě, kde jsou splátky za bydlení benevolentnější.
Místo Chorvatska budou spolu se známými pár dnů u otce, kastelána na Jižní Moravě. Přivezou si vlastní jídlo, uvaří si a přespí ve spacákách. „Navíc je to 20 kilometrů od nás, takže ani cesta nebude stát velké peníze,“ dodala Jana. Čeká je ještě dovolená ve stanech, kterou jí pomáhá zaplatit přítel zesnulé maminky, se kterým mají dobré vztahy. Opět si ale budou vařit.
Ostatní výlety musela Jana omezit. „Cesta je strašně drahá, i všechno ostatní. Nedávno jsem si třeba myslela, že ušetřím, když jsme vyrazili do zoo v autobusu se školním zájezdem. Měli jsme svačiny a chtěla jsem nám koupit jen jedno teplé jídlo. Za obyčejný smažák s hranolkami jsme zaplatili 200 korun. Cukrová vata stála 50, to jsou hrozné peníze. To je pak těžké vyjet a nechat děti užít si výlet. Peníze už na to nejsou,“ vylíčila složitou situaci.
Dřív jezdila na výlety služebním autem na plyn, kam se vešla i sousedka s rodinou a náklady na cestu si rozdělily. To je teď rozbité a s půjčeným autem na benzín si to nemohou dovolit. A i pro zaplacení ostatních věcí teď musí víc pracovat. Už na mateřské dovolené začala podnikat, aby práci dokázala skloubit s výchovou.
„Ve svém okolí jsem nemohla jít do normálního zaměstnání tak, abych mohla dát ráno děti do školy a odpoledne je zase vyzvednout. Také kvůli prázdninám, kdy vám zaměstnavatel nedá několik týdnů volno, pokud nemáte děti kam dát,“ uvedla Vančurová. Doma musela být i během školního roku, když děti zmohla nemoc. Sousedka je v tomhle případě pohlídat nemohla, samá má dítě. Prateta pomoct také nemůže.
Pracovnice úřadu práce byla překvapená, že Jana nemá nárok na příspěvek
„Když kvůli tomu nepracujete týden, je to v pohodě, pokud déle, už mám problém jako OSVČ zaplatit sociální a zdravotní. Stát v tomhle pro živnostníky nemá žádnou podporu. Na podnikatele s dětmi nebere ohled, vnímá je jako zloděje. Neexistuje, že by mi řekli: byla jste půl měsíce doma s dětmi, neplaťte sociální a zdravotní. Proč zaměstnanec může být doma s dítětem a živnostník ne?“ nechápe Jana. Teď musí být už dva měsíce opět doma s dětmi, protože mají angínu.
Velké problémy přinesla pandemie, která přišla přesně po její mateřské dovolené, během které si nenaspořila, naopak jí zůstaly dluhy. Nákaza jim vzala z účtu posledních 20 000 a Janu zavřela doma. „Co chcete s malými dětmi dělat? Musela jsem být s nimi, dcera se v kuchyni učila, já jsem zkoušela dělat aspoň nějakou práci, syn se nudil. Teď se sice zdražuje, ale mám možnost něco vydělat,“ srovnala kritická období.
Příspěvek 400 korun tehdy po odečtení zdravotního a sociálního sotva pokryl výdaje, s náklady na bydlení tak pomohl právě Klub svobodných matek. „Když si platím nemocenské, proč jiní rodiče můžou na dva dny zůstat s dětmi doma a já ne? Je to nespravedlivé,“ myslí si Jana. Když šla na úřad práce zažádat o příspěvek na bydlení a dítě, poslali ji domů s tím, že podle tabulek vydělává 17 000 měsíčně.
Její plat se přitom každý měsíc liší podle odpracovaných dnů, které závisí právě na tom, zda děti neonemocní. „Říkala jsem jim, že si to nevydělám, když jsem doma 2 měsíce s dítětem v karanténě, které nemůže do školy. Mají tabulky a je jim to jedno,“ řekla. Že na to nemá nárok, překvapilo i samotnou úřednici. Jana zavolala na Okresní správu na sociální zabezpečení, tam jí ale řekli, ať podniká, zatímco dítě hlídá otec.
Největší strach má teď z cen energií, které neovlivní. „Vidíte, že je drahá paprika, koupíte si levnější okurku. To u elektřiny neplatí,“ řekla Vančurová. „Úplně největší strach mám z toho, že do toho všeho na podzim znovu přijde koronavirus a s dluhy zase zůstaneme doma. Celý svět je obrácený na hlavu, řeší se jedna kalamita za druhou,“ obává se.
Strach má také příštího léta, kdy bude mít doma 2 děti, syn už nezůstane ve školce. „Neumím představit, že mě zachrání příměstský tábor. Nevydělám si tolik peněz, abych zaplatila 2 příměstské tábory,“ uvedla. Navíc se bojí dalšího zvýšení cen. „Vím, že je to hodně těžké, člověk to ale musí vydržet,“ uzavřela.
To jsou plky
Důchodci obecně vůbec "neživoří", mrkni ke kaufu, Lidlu na to co kupují a čím přijeli.
Píší že tatíček se stará alespoň že platí alimenty.
Normální člověk který pracuje nežebrá o sociální dávky a nechcípá. Většinou brečí jen ranaři (naposledy v TV zubaři ) nebo ti co na daních nedali haléře a mají jen nataženou ruku ( mnohdy téměř celý život ).