Útoky šílence Dvořáka detailně a jeden po druhém: Zabíjel a mrzačil, ale do basy se mu nechtělo

Celý příběh začal 25. června loňského roku odpoledne v areálu letiště Aero Vodochody, nedaleko Prahy. Jiří Dvořák (67) spustil svůj nenávistný plán pomsty. Jako první oběť si vybral svou bývalou kolegyni Michaelu K., se kterou měl spory. Neopětovala jeho city a on jí na oplátku posílal nenávistné dopisy a sledoval ji. 

Vše vyvrcholilo právě v červnu, kdy na nešťastnici vychrstl kyselinou sírovou. Žena utrpěla těžké poleptání na třech procentech těla – na lýtkách, v podkolenní, na temeni hlavy a pod pravým okem. Poleptaná žena ihned po útoku bleskurychle vběhla do recepce firmy, kde se začala polévat vodou. „Její popis situace se shoduje s popisem, co tehdy uvedl dnes již obžalovaný Dvořák, který řekl, že na poškozenou chrstl kyselinu," popsala soudní znalkyně Markéta Kulvajtová s tím, že se Michaela K. zachovala velmi racionálně, oplachování ji zachránilo.  

„Paní K. odcházela domů, když tu najednou přiběhla, že ji pan Dvořák polil kyselinou, tak jsem ji rychle strčil v recepci pod vodu a kolega volal hasiče, kteří v Aeru Vodochody zajišťují první pomoc. Paní K. jsem poléval ručně a pomocí kýble, měla poškozené, rozleptané oblečení. Pak si ji převzali hasiči za plentu, tak nevím, jestli jí ta kyselina popálila obličej,“ vypověděl Jaroslav Z. – ostraha z Aero Vodochody. Policisté mezitím usilovně po Dvořákovi pátrali, nasadili do akce i vrtulník letecké služby. Avšak marně.

Pan Jaroslav později dodal, že se s poškozenou v Aeru Vodochody stále potkává, žena stále pracuje a je prý usměvavá jako vždy. Michaela K. byla v nemocnici 22 dní a podstoupila i operaci, během které ji lékaři voperovali kožní implantáty. „Zranění nelze hodnotit jako zohyzdění, protože popáleniny nejsou v oblasti obličeje a dekoltu, ale trvalé následky poškozená rozhodně má,“ nechala se slyšet znalkyně.

Rychlík u Karlštejna narazil do skály! Na místě je pět zraněných

Tím ale Dvořákův plán nekončil, další na seznamu byla zřejmě Renáta K., majitelka bytu v ulici U Libeňského pivovaru v Praze, ve kterém bydlel, ale nájem neplatil. Proto se měl odstěhovat, udělal ale něco jiného. Nainstaloval dovnitř nástražný výbušný systém a proměnil ho ve smrtonosnou past. Dvořák se chtěl zřejmě Renáty K. zbavit, nakonec ale jeho plán vůbec nevyšel tak, jak plánoval.

Pražští policisté Dvořáka nadále hledali a rozhodli se prohledat i jeho byt. „26. června 2021 mi volala policie, že hledají Dvořáka, jeli jsme společně do bytu. Klíče do zámku nepasovaly. Policisté zavolali zámečníka, ten zámek otevřel, bylo třeba ještě přestřihnout řetízek. Když dveře otevřeli, poslali mě do mezipatra pod námi i se zámečníkem. Pro jistotu,“ stojí ve výpovědi Renáty K.

Policista Roman S. u soudu popsal, že měli za úkol chránit majitelku bytu, kdyby tam Dvořák přeci jen byl. Proto, když se zámečníkovi podařilo otevřít dveře, museli s kolegou prohledat byt. Bezprostředně po otevření se podle něj nestalo nic. Procházeli jeho pravou stranou. Kolega otevřel komoru a Roman S. si všiml podezřelých drátů. „Rychle jsem se sehnul a ozvala se ohlušující rána. Hned po zásahu mě odvezla sanitka, měl jsem osm dní neschopenku, špatně jsem slyšel a hvízdalo mi v uších. Chodil jsem na injekce a bral jsem prášky. Po těch osmi dnech se to zlepšilo. Žádné následky nemám,“ dodal policista, který měl při vší té smůle vlastně neuvěřitelné štěstí.

Policisté stále Dvořáka nemohli vypátrat. Do 29. června prohledávali prostory v Praze, ale i v okolí Vodochod. Avšak bezvýsledně, po šílenci jako kdyby se slehla zem.

Fešácký kriminál pro zrůdu? Odsouzená Epsteinova bývalka si chce 20 let odpykat ve „vězeňském Disneylandu“

Poslední a nejtragičtější útok Jiřího Dvořáka proběhl 29. června dopoledne. Maniak vešel, jako kdyby se nic nedělo, do pobočky Úřadu práce v Bělehradské ulici v centru Prahy. Jeho další obětí byla paní L., která mu před lety nepřiznala podporu, když mu v Aero Vodochodech neprodloužili smlouvu. Dvořák pak paní L. v roce 2016 poslal dopis, ve kterém ji vyhrožoval.  

Byl to další člověk, se kterým měl Dvořák „osobní spor“ a chtěl se pomstít. Dvořák okolo 10:40 zaklepal na kancelář, kde seděla jeho oběť, paní L. a její kolegyně Jitka S. Připadalo jim to nezvyklé, do jejich kanceláře normálně veřejnost nechodila, paní L. vstala a šla ke dveřím. „Slyšela jsem, že paní L. řekla: ,Co si přejete?´ a asi ho poznala. Moc jsem ho neviděla, on nepromluvil, jen jsem slyšela výstřel. Napadlo mě, že je to nějaký šílenec, že jde vystřílet lidi na úřadě,“ uvedla Jitka S. u soudu.  

Hned po výstřelu se skrčila a schovala pod stůl, Dvořák mezitím už odcházel pryč. „Paní L. mi ještě říkala, ať zavolám sanitku, že ji střelil do břicha. V tu chvíli se skácela k zemi a už nepřišla k sobě. Snažili jsme se ji podle instrukcí záchranky oživovat. Pak přijela záchranka, paní L. záchranáři odnesli do chodby,“ dodala Jitka S.

To už do kanceláře mířila i Gabriela F., nadřízená zastřelené úřednice. Slyšela divnou ránu, nikdo z kanceláře ve 4. patře ale nezvedal telefon, ona proto šla za kolegyněmi zjistit, co se stalo. Na schodech přitom potkala Dvořáka. „Potkala jsem muže, který mi řekl: ,Volejte policii, střílelo se.‘ Později jsem z fotografie od policie zjistila, že to byl pan Dvořák, poznala jsem ho hlavně podle vlasů,“ řekla. 

V Praze se rozjela policejní akce nebývalých rozměrů. Tu mimochodem sledovali po celou dobu hned dva fotografové Blesku. Zatímco záchranáři a lékaři v nemocnici bojovali o život úřednice, policisté pátrali po šílenci se zbraní.

Do akce zapojili policejní vrtulník, stovky policistů a do akce vyrazil i Útvar rychlého nasazení – elitní policejní jednotka určená především na boj proti terorismu, ale i proti zvlášť nebezpečným pachatelům. A tím Dvořák bezesporu byl. Jen pro zajímavost, nasazení této jednotky musí schválit policejní prezident. Členové Útvaru rychlého nasazení, vybaveni samopaly, neprůstřelnými štíty a jinou speciální technikou nejdřív prohledávali Úřad práce, jestli se tam neschovává pachatel. Když budovu „vyčistili“ rozjeli se do ulic a začali po Dvořákovi pátrat. Ten se mezitím vypařil jako pára nad hrncem.

Celá Praha byla plná policistů, nad hlavami jim létal policejní vrtulník s termovizí a kriminalisté a technici mezitím zajišťovali místo činu. Policisté následně v pražských Holešovicích vypátrali Dvořákův sklad, který musel prohledat policejní pyrotechnik, výbušnina v něm naštěstí nebyla.

Ke střelbě došlo kolem 10:40, Dvořák se mezitím pokusil změnit i oblečení, v jednom z obchodů ho ale poznali svědci a vše okamžitě ohlásili policistům. Pátrání trvalo několik hodin, ale nakonec byl Dvořák kolem 15:00 odpolední dopaden na Palackého ulici v centru Prahy. Povedlo se to několika kriminalistům a uniformované hlídce. Šílený střelec a vrah se nepokoušel vzdorovat.

Téhož večera našli policisté v Neklanově ulici jeho auto. Opět se rozjely manévry – policie dlouhou ulici uzavřela, do práce se pustili i pyrotechnici. Ti nakonec raději použili robota. V autě našli podomácku vyrobenou brokovnici, která byla schopná střelby.

Podle policistů chtěl Dvořák ve vražedném jednání pokračovat. Na mušce měl rodinné příslušníky, různé úředníky, bývalé kolegy, zaměstnavatele ale i pracovníky orgánů činných v trestním řízení. Jednoduše se chtěl zbavit kohokoliv, se kterým měl nějaký spor. V jeho případu to byl prakticky každý, koho znal. Okruh „nepřátel“ byl veliký. Mezitím dorazila tragfická zpráva. Pani L. v nemocnici svým zraněním podlehla, nepomohla jí ani přímo srdeční masáž - tedy otevření hrudníku a přímo stlačování srdce. 

Otřesná zpověď tří obětí Epsteina a jeho přítelkyně: Pokus o sebevraždu, těhotenství a potrat

O několik dní později, 2. července, se rozhodovalo o vzetí Jiřího Dvořáka do vazby. Celému jednání přecházela mimořádná bezpečnostní opatření. „Obyčejné zločince“ k jednání zpravidla doprovází jediná hlídka. 

Tentokrát to bylo jinak – Dvořáka přivezla zásahová jednotka v doprovodu tří aut a několika policistů. On sám měl na sobě neprůstřelnou vestu, během jednání stihl soudce urážet, choval se hrubě a arogantně, až byl nakonec vykázán. Svých činů tehdy nelitoval, to se nezměnilo ale v současné době, kdy už probíhá soud a výpovědí svědků. To jediné, čeho prý lituje, je zranění policisty.

Dvořákovi za několik závažných trestných činů, mimo jiné za pokus o vraždu a za vraždu dokonanou, hrozí doživotní trest. U soudu odmítl vypovídat, protože soud podle něho „drze pohrdá zákony" a on se nebude „zúčastňovat parodie na spravedlivý proces". 

Tereza H. se s chutí vrací do života: Odtajnila fotky i detaily z kriminálu