Nárůst cen v Česku: Kdy poleví? Podražily základní potraviny i jídlo v hospodách

Lednová inflace oproti prosinci stoupla o 3,3 % a její současná hodnota je 9,9 %, v pondělí o tom informoval Český statistický úřad. Česká republika se tak ocitla nad průměrem Evropské unie. Ceny sice porostou dál, ale podle ekonomů se tempo zdražování stabilizuje. Nyní hovoří o tzv. „lednovém efektu“, který za vysoká inflační čísla může.

„Je to trochu úsměvné, protože většina ekonomů čekala, že inflace přesáhne 10 %. To, že vyšlo 9,9 %, skoro vypadá, jako by se snažili, aby to nad těch 10 % nestouplo. Ale i kdyby se to stalo a lednová inflace se přehoupla na dvouciferné číslo, tak všichni ekonomové čekali, že půjde jen o lednový efekt,“ řekl Blesku ekonom Petr Bartoň.

K velkému nárůstu inflace vedly mimořádné okolnosti

Podle Bartoně je lednová inflace výsledkem tří faktorů. „Jednak roste průběžná inflace, jednak každý leden jde vždy o takový zub, kdy inflace krátkodobě poskočí zhruba o 1 %, a pak se to v únoru vrátí. Je to z toho důvodu, že lidé přeceňují lednové ceníky, a to i kvůli účetnictví. Je výhodnější mít od nového roku nové ceny, například restaurace nechtějí ceny měnit několikrát za rok, proto je výrazně změní v lednu,“ vysvětlil Bartoň.

Rychlé zdražování a vysoká inflace v Česku: Ekonomové řekli, co bude s drahotou dál

Letos k tomu ale přispěla ještě další okolnost. Velká část nárůstu inflace je podle Bartoně čistě uměle vypadající kvůli návratu DPH u elektřiny a zemního plynu. „V listopadu a v prosinci vláda odpočítávala DPH za energie. Podle ČSÚ to dělá 1% bod, to znamená, že sice máme 9,9 % inflace oproti loňskému roku, ale už v prosinci měla být inflace reálně na 7,6 %, ne na 6,6 %, jak se uvádělo,“ sdělil Blesk Zprávám.

Dodal, že jde jen o administrativní záležitost, kvůli které se inflace zvýšila o méně procent, než se uvádí. Bez všech těchto efektů by byl nárůst cenové hladiny sice stále vysoký, ale ne v takové míře, jak se uvádí.

S Petrem Bartoněm souhlasí také ekonom Jan Bureš. „Meziměsíční nárůst cen byl nejprudší v lednu, protože docházelo k lednovému efektu zdražování. Měnily se ceníky, současně docházelo k největšímu skoku v cenách energií, protože se znovu zaváděla daň z přidané hodnoty, a zároveň značná část domácností pocítila změnu v platbách záloh za energie,“ uvedl pro Blesk Zprávy Bureš.

Velký přehled brutálních cen: Zdražilo skoro všechno! A má být ještě hůř

Právě i kvůli změnám ceníků restaurací je lednové zdražení nejviditelnější. „Skokových úprav cen si tam všimne každý, když je porce jídla za 160 korun místo 145, tyto ceny ale během roku zůstanou. Průběžnější úpravy se dělají naopak v cenách zeleniny a ovoce,“ dodal Bartoň.

„Víme, že poměrně výrazně poskočily například ceny margarínu a ostatních rostlinných tuků o 15,3 %, vajec o 12,9 %, čerstvých ryb o 12,7 %, drůbeže o 8,5 %, brambor o 8,3 %, čerstvého ovoce o 7,5 %, chleba o 6,9 % a kávy o 6,2 %,“ uvedl Jiří Mrázek, ředitel odboru statistiky cen ČSÚ.

Ekonom: Velký pokles cen čekat nemůžeme

Jan Bureš předpokládá, že v příštích měsících bude meziměsíční nárůst inflace mírnější. Naopak meziroční inflace se ale bude zrychlovat. „V průběhu února, března a dubna se nejspíš podíváme nad 10 % a uvidíme meziročně vyšší dynamiku. Současně ale bude inflace pozvolna odeznívat. V nejbližších měsících však bude ta hranice 10,5 % lehce dosažitelná,“ řekl Blesku.

Vyšší inflační hladinu podle něj budou určovat zdražující položky, jako je bydlení či potraviny, podle ČSÚ také nadále porostou ceny energií. Vysvětlil však, že inflační tlaky se postupně samy vyčerpají kvůli tomu, že například tempo zdražování energií a nákladů spojených s bydlením bylo velice rychlé. Velký pokles cen však čekat nemůžeme, zmírní se jen inflační dynamika. Podle Bureše se do blízkosti dvouprocentní inflace Česko nedostane dřív než v roce 2023.

Přehledně: Na Česko se řítí vlna zdražování. Za co a kolik si připlatíte ve vašem kraji?

Podle Petra Bartoně ale inflace nepřesáhne 10 % ještě v únoru, a to právě kvůli odeznění efektů, které výše popsal. „Jestli během roku dosáhne na dvě cifry, je podle mě půl na půl. Inflace roste, ale ne tím tempem, které naznačuje lednové zvýšení,“ dodal. Růst cen podle něj mohou urychlovat mimo jiné i zdražující byty. Do nemovitostí lidé investují, protože jde o formu pojištění proti inflaci, na rozdíl od vkládání peněz do bank.

„Co se týče ostatních evropských zemí, v tuto chvíli nejde v Česku o mimořádná čísla. Dnes jsme někde na 6., 7., 8. místě, ale pořád v horní polovině,“ doplnil Bartoň. „Inflace je teď do velké míry globální fenomén, kdy do Čech dovážíme částečně dražší ceny energií a vstupů, ale současně na rozdíl od zemí na jihu Evropy generujeme i domácí inflační tlaky,“ vysvětlil Jan Bureš.

„Jednodušeji než třeba ve Francii či Itálii tu vidíme, že inflace přeskakuje také do domácích složek. Služby zdražují, marže v řadě odvětví rostou a ukáže se, zda se to promítne i do mzdových projednávání. Dovezená inflace se doma relativně dobře zabydluje a Česká národní banka na ni musí reagovat,“ zakončil Bureš.