Rychlé zdražování a vysoká inflace v Česku: Ekonomové řekli, co bude s drahotou dál

Představitelé ČSÚ dnes zároveň upozornili, že růst cen energií, který výrazně ovlivňuje v poslední době inflaci, ještě podle informací od dodavatelů v Česku bude pokračovat. Podíl energií na spotřebitelském koši je přitom podle ČSÚ v rámci EU výrazně nadprůměrný.

„Situace v cenách energií v Česku se začíná dramaticky měnit od ledna 2022, a to je i jedním z důvodů návratu české inflace na historicky obvyklejší přední místa v evropském žebříčku,“ uvedl předseda ČSÚ Marek Rojíček. Ceny energií pro bydlení, kam patří plyn, elektřina i dodávka tepla, podle posledních úplných dat EU v prosinci 2021 stouply meziročně nejvíce v Estonsku (o 77,8 procenta), Nizozemí (o 74,9 procenta), Belgii (o 57,4 procenta) a ve Španělsku (o 54,8 procenta). Naopak Slovensko v prosinci vykázalo pokles o 3,9 procenta a ČR díky dočasnému odpuštění DPH u energií pokles o 8,5 procenta.

„Za růstem inflace v Evropě stojí především ceny energií. Zpočátku roku 2021 se to týkalo pohonných hmot, posléze se zvedaly ceny elektřiny a od druhé poloviny roku 2021 pak zejména ceny plynu. Tyto cenové nárůsty jsou ale při srovnání jednotlivých zemí co do intenzity i načasování velmi nerovnoměrné,“ uvedl ředitel odboru statistiky Jiří Mrázek. Podle něj vzestup cen za poslední půlrok je výrazný všude v Evropě, ale ČR a Slovensko se v tuto dobu držely spíše průměru.

Úvěry a hypotéky zase zdraží: ČNB kvůli inflaci opět zvedla základní úrokovou sazbu

V prosinci byl HICP v ČR 5,4 procenta a na Slovensku 5,1 procenta, zatímco průměr celé EU byl 5,3 procenta a eurozóny pět procent.

Inflace v ČR podle národní metodiky v lednu meziročně zrychlila na 9,9 procenta z prosincových 6,6 procenta. Meziroční růst spotřebitelských cen byl nejvyšší od července 1998, kdy činil 10,4 procenta. Vývoj ovlivnily zejména ceny bydlení, pohonných hmot a paliv. Vyplynulo to z dnes zveřejněných údajů ČSÚ. V meziměsíčním srovnání spotřebitelské ceny stouply v letošním prvním měsíci podle ČSÚ nejvíce od ledna 1993, a to o 4,4 procenta. I v tomto případě se na nárůstu cen podepsalo zdražení bydlení, kde elektřina proti prosinci zdražila o téměř 39 procent a zemní plyn o 31 procent. Částečně to bylo ovlivněno návratem DPH u cen elektřiny a zemního plynu.

„Aktuální zvýšení spotřebitelských cen bylo sice ovlivněno návratem DPH u cen elektřiny a zemního plynu, ale i tak je navýšení u energií značné a podle informací avizovaných dodavateli není konečné,“ uvedl dnes předseda ČSÚ Rojíček.

Zlevňování jen tak nepřijde

Růst cen byl v lednu podle hlavního ekonoma České bankovní asociace (ČBA) Jakuba Seidlera poměrně plošný, výrazně však do něj zasáhlo zdražení cen energií. Podotkl, že to bylo doposud mírné i z důvodu odpuštění DPH v posledních měsících minulého roku, zatímco v řadě evropských zemích ceny energií akcelerovaly již dvouciferným tempem. Lednová inflace tak podle něj potvrzuje, že tuzemská ekonomika bude v letošním roce čelit nejvyšší inflaci od roku 1998.

Příjmy rozpočtu budou letos vyšší o 60 miliard, prozradil Stanjura. A promluvil o inflaci

Zásadní obrat v cenovém vývoji nepředpokládá pro nejbližší měsíce analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. „U řady komodit se ceny na světových trzích drží vysoko nebo opět stoupají, což skrz dražší dovozy otevírá v tuzemsku prostor pro další růst cen. To se týká například pohonných hmot či elektřiny a plynu. Svého vrcholu zřejmě nedosáhl ani meziroční růst u cen potravin nebo nákladů vlastnického bydlení,“ uvedl. Také podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče bude celková meziroční inflace v nejbližších dvou měsících dále růst a s veškerou pravděpodobností překoná deset procent. „V jarních měsících by se ale měl vývoj zklidnit a nejpozději od třetího čtvrtletí začne meziroční inflace viditelněji klesat,“ míní. Celoroční průměr by se podle analytiků mohl nacházet blízko devíti procent.

Lednová inflace je podle analytiků zároveň velmi důležitá i z pohledu nové makroekonomické prognózy ČNB, která počítala s meziročním růstem spotřebitelských cen o 9,4 procenta. „Vzhledem k tomu, že se inflace v lednu nacházela opět tzv. nad prognózou, tak nelze vyloučit, že ČNB v březnu přistoupí ještě ke kosmetickému zvýšení úrokových sazeb o 25 bazických bodů,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Současně však relativně slabší jádrová inflace naznačuje, že úrokové sazby jsou blízko svého vrcholu, doplnil ekonom Komerční banky Michal Brožka.