23°C
Tuto zprávu ocení zejména obyvatelé žijící v blízkém okolí Císařského ostrova – v Troji, v Podbabě, v Bubenči. Právě ty totiž nejčastěji trápí nelibý závan, který tu a tam z čistírny uniká. Aby také ne, vždyť sem míří téměř veškeré splašky a vodní odpad z celé Prahy. Výraznou redukci zápachu přinesla nová linka. Ta stará by díky modernizaci a inovaci měla disponovat podobným vybavením, které je hodno 21. století.
Do pěti let hotovo?
Nejde přitom o žádnou novinku. Investiční akci v hodnotě šesti miliard připravuje vedení města už od roku 2018. „V polovině roku 2021 byla podána žádost o vydání změny územního rozhodnutí a vydání stavebního povolení ve společném řízení s posouzením vlivů na životní prostředí,“ stojí v dokumentu, který na návrh náměstka primátora pro oblast životního prostředí Petra Hlubučka (STAN) schválili pražští radní.
Předpokládané vydání stavebního povolení by mělo přijít už letos na jaře. Dokončení modernizace je odhadováno na počátek roku 2027, kdy by mohla být stará linka dána do zkušebního provozu. Ten v případě výstavby nové linky trval 15 měsíců, čímž pádem při dodržení podobné lhůty by byla stará linka mohla být spuštěna do trvalého provozu v roce 2028. To vše za předpokladu, že záměry rady hl. m. posvětí pražské zastupitelstvo, které se má sejít 24. února.
Vyhnout se pokutám
Důvodem pro takto rozsáhlou investiční akci je nejen efektivnější čištění odpadních vod, v jehož důsledku by docházelo k menšímu znečištění ovzduší i Vltavy. Nad hlavním městem se totiž vznáší hrozba peněžitých sankcí.
„Cílem celého komplexního projektu je zajistit čištění odpadních vod z území Prahy na takové technologické úrovni, aby vyčištěné odpadní vody nepřekračovaly v průměru hodnotu 10 mg/l celkového dusíku,“ stojí v dokumentu. Toho je už od roku 2018 schopná nová linka čistírny vod, jejíž výstavba vyšla na více než 7 miliard korun.
„Tento požadavek přijala Česká republika při vstupních jednáních do Evropské unie a týká se všech aglomerací nad 100 tis. obyvatel,“ uvádí dále dokument. Pakliže by hlavní město tento požadavek nerespektovalo, „budou hrozit stamilionové pokuty od České inspekce životního prostředí“.
Slavnostní zahájení ostrého provozu nové vodní linky Ústřední čisitírny odpadních vod na Císařském ostrově. V jeho rámci zasadily tehdejší primátorka Adriana Krnáčová s radní Janou Plamínkovou třešeň. (2018) David Zima
Dražší vodné i stočné
Šestimiliardová investice by se nicméně mohla nepatrně dotknout peněženek Pražanů. „V rámci provedených ekonomických analýz, zajišťovaných na náklady Pražské vodohospodářské společnosti, při prognózovaném vývoji ekonomické situace a přístupu k cenotvorbě se očekává vytvoření dostatečného objemu prostředků k financování této akce v rámci vodného a stočného,“ uvádí dokument. Dle schváleného plánu by se v letech 2023 až 2028 mělo vodné a stočné v metropoli navýšit až o dvě procenta nad inflaci.
Zdroj tepla do domácností
Inovace staré linky čistírny odpadních vod není ojedinělá v dané lokalitě. Zkraje roku byl venkovní prostor nové vodní linky zpřístupněn Pražanům pro volnočasové vyžití. Magistrát má nadto s čistírnou dalekosáhlejší plány. „Připravujeme několik zásadních projektů. První z nich je úprava bioplynu produkovaného ve vyhnívajících nádržích na biometan (BioCNG), který bude následně vtlačován do středotlaké plynovodní sítě,“ sdělil Hlubuček.
Biometan je v zásadě vyčištěný bioplyn, který by měl mít srovnatelné vlastnosti jako zemní plyn. Praha by jeho produkcí začala využívat jako jeden z tzv. obnovitelných zdrojů energie, jelikož biometan vzniká výrobou z biomasy.
„Druhým projektem je využití teploty vyčištěné vody na odtoku z čistírny, ze které je možné díky výměníku a tepelným čerpadlům vygenerovat v první etapě projektu zdroj tepla pro přibližně 30 tisíc domácností v lokalitách Julisky, Dejvic a Veleslavína,“ uvedl Hlubuček s tím, že tento záměr je už ve stadiu studie proveditelnosti. Ohledně potenciálních zdrojů alternativní energie pak Hlubuček zmínil ještě možnost osazení střechy fotovaltickými solárními panely.
