Dozvuky krachu Bohemia Energy: Peníze na umělé oplodnění musela dát žena za účet na energie
Strach z nákazy a celková nejistota přiměly řadu párů, aby odkládaly léčbu na klinikách reprodukční medicíny. Některé z nich přitom podle lékařů přišly zbytečně o rok života, který může být v tomto oboru důležitý. Podle MUDr. Štěpána Budky ale mnohdy zasáhly i jiné okolnosti, např. krach prodejce energií. Ačkoliv čtyři pokusy o umělé oplodnění hradí pojišťovna, může se stát, že páry, pokud chtějí dosáhnout ideální úspěšnosti, musí sáhnout do kapsy pro tisíce korun navíc. Problémy s početím má v tuzemsku přibližně čtvrtina párů. Ve 40 % je problém na straně ženy, ve 40 % muže, z 20 % mají potíže oba partneři.
„Nikdo nemládne a každý rok jsme starší. U reprodukční medicíny hraje stáří pacientů opravdu podstatnou roli. Odkládat vyšetření a případný reprodukční cyklus není z našeho pohledu dobré rozhodnutí,“ vysvětluje lékař kliniky Europe IVF MUDr. Štěpán Budka. Podle něj se kvůli pandemii covidu-19 opakovaly výpadky pacientů z důvodu obav z nemoci.
Za zrušením návštěvy u specialistů stály i čistě ekonomické důvody. Někdo přišel o práci a objevily se jiné životní priority. Vliv měl ale i krach prodejce energií Bohemia Energy.
„Kvalitní léčba něco stojí a zdravotní pojišťovny přispívají stále jen částečně. Abychom se dostali na ideální úspěšnost dle dnešních standardů, může se stát, že doplatek vyšplhá na 15 až 20 tisíc korun a přibližně 5 tisíc se vydá za léky,“ vysvětlil Blesk Zprávám Štěpán Budka.
„Měli jsme pacientku ve věku 30 let, měla za sebou opakované neúspěšné inseminace. Nyní ale musela odložit terapii na neurčito. Peníze připravené na reprodukční cyklus musela použít na úhradu energií. Spolu s manželem se totiž dostali do složité finanční situace právě kvůli krachu energetické společnosti,“ přiblížil lékař další dopad problémů s dodavateli energií v Česku.
Odložení terapie znamená nižší šanci
Specialisté na reprodukční medicínu dlouhodobě upozorňují, že hlavním faktorem, který ovlivňuje plodnost, je věk ženy. Ty jsou na vrcholu plodnosti mezi 22. až 27. rokem života, pak kvalita i počet vajíček pomalu klesá. Po 30. roku života jde už o významný problém. Odkládání početí či návštěvy kliniky asistované reprodukce tak hrají v úspěšnosti léčby podstatnou roli.
„Odkládaní terapie však z medicínského hlediska nelze doporučit, i když důvody samozřejmě chápeme. Zejména u žen 33-35+, tzn. v pokročilém reprodukčním věku, každé odložení, i o tři až šest měsíců, může znamenat nižší a nižší šance,“ dodává MUDr. Budka.
„Starší ženy se často mylně domnívají, že dokážeme jejich věk plně vykompenzovat. I když máme v ruce nejmodernější medicínské metody, tak úplně čas obrátit nedokážeme. Samozřejmě okolnosti pandemie některé z nás staví před jiné životní výzvy, ale obecně pro početí i návštěvu u nás platí - neodkládat,“ apeluje Štěpán Budka.
Podle jeho slov neklesá s postupujícím věkem pouze samotná šance na graviditu, ale i genetická kvalita případných embryí. Například u žen nad 40 let je až 80% podíl vajíček na vaječnících s genetickou vadou. Od věkové skupiny nad 35 let můžeme očekávat častěji přítomnost genetických chorob, jako je například Downův syndrom.
Hrazení umělého oplodnění až do 40 let věku
Od 1. 1. 2022 nově pojišťovny hradí umělé oplodnění až do 40. narozenin ženy, do loňského roku to bylo o rok méně.
Průměrný věk žen, které si přijdou pro pomoc na některou z klinik umělého oplodnění, se neustále zvyšuje. „U nás v současné době činí 37 let. S pokrokem medicíny jsme schopni pomoci více ženám i v pozdějším věku, ale platí, že největší úspěchy slavíme u těch, jejichž věk nepřesahuje 37 let. Později se úspěšnost oplodnění už nijak nezvyšuje,“ říká Jonáš Vokřál z kliniky Reprofit.
Podle MUDr. Štěpána Machače z IVF Clinic Olomouc je žena kolem 40. roku na vrcholu života. Zpravidla ví, co chce, ale je na dítě také připravená jak emočně, tak materiálně. „Nemůžeme ignorovat společenský trend, lidé chtějí děti v pozdějším věku. Máme tu vysokou rozvodovost, lidé kolem 35 let si po prvním neúspěšném manželství budují další vztahy a často chtějí mít s novým partnerem dítě. Navštěvují nás ženy, které mají mezi 39 a 40 lety, a pokoušejí se otěhotnět. U žen starších 40 let ale vidíme znatelný pokles úspěšnosti, i když biologické stáří bývá u žen různé. Hranici bych proto dále neposouval. Jeden rok navíc ale řadě žen bezpochyby pomůže,“ říká lékař. Biologický limit mateřství je podle něj mezi 45. a 46. rokem. V Česku může žena podstoupit IVF nejpozději ve 49 letech.
Problémy s početím má v tuzemsku přibližně čtvrtina párů. Ve 40 % je problém na straně ženy, ve 40 % muže, z 20 % mají potíže oba partneři. V České republice přijde ročně na svět „ze zkumavky“ přibližně 5 % dětí. Pojišťovny hradí čtyři pokusy o umělé oplodnění.
