Spořiví Češi jdou po slevách a tuzemští farmáři trpí. Zemědělci prodělávají na produkci vepřového
Česko čelí extrémnímu zdražování potravin, cena zeleniny, ovoce a dalších surovin navíc jen tak růst zřejmě nepřestane. Naopak ceny vepřového masa se ale v Evropě drží dole a tuzemští dodavatelé na jeho produkci prodělávají. S těžkou konkurencí, kterou pro malé podniky představují řetězce prodávající některé živočišné produkty za historicky nízkou cenu, se potýká i vyhlášená a několikrát oceněná farma v Choťovicích. Nové zákazníky se snaží nalákat na slevy a vysokou kvalitu, situaci by ale podle prezidenta Agrární komory ČR pomohla jedině nová emisní vyhláška Evropské unie.
„Nacházíme se teď v situaci, kdy výkupní ceny jsou hluboce pod výrobními náklady,“ řekl na tiskové konferenci prezident AKČR Ing. Jan Doležal. Upozornil, že národní dotace, které mají ztráty dorovnávat, kvůli dalším kladeným podmínkám nestačí. „Ty národní dotace rozhodně nejsou bez dalších nákladů, protože tam jsou další podmínky pro zemědělce. To znamená i velmi přísné kontroly,“ doplnil.
Doležal doufá, že s novou vládou dojde k navýšení zemědělských dotací, díky kterému by mohla Česká republika dosáhnout vyšší úrovně soběstačnosti. Podle jeho slov by navýšení navíc podpořilo dlouhodobou udržitelnost i výroby rostlinné. Hlavní problém podle prezidenta Komory ale představuje právě velká závislost českého trhu na zahraničním dovozu.
„Řetězce často upřednostňují dovoz ze zemí, jako je Španělsko, Belgie, Dánsko, které produkují, co se týká ohledu vůči životnímu prostředí, úplně jinak než my. Samozřejmě také produkují s mnohem vyššími podporami, a to jak z unijního rozpočtu, tak z těch rozpočtů národních. Tomu čeští zemědělci těžko konkurují,“ konstatoval Doležal.
Řešením by podle něj byl nový přístup obchodních řetězců. „Měly by upřednostňovat produkci z České republiky a minimálně ji zákazníkům nabízet tak, aby si zákazník mohl vybrat. V mnoha případech se na pultech česká alternativa ani nenachází. Řada provozovatelů potom končí v úpadku,“ vysvětlil.
U spořivých Čechů mají úspěch slevy
Další podstatný problém představuje podle majitele choťovické farmy Ing. Karla Horáka preference levného před kvalitním. „Utkáváme se na trhu s tím hodně levným masem a hodně Čechů i koupí radši to levné, i když v horší kvalitě,“ řekl během konference. „Bohužel ta situace je takováhle. Ty marže tam hrají významnou roli.“
Důsledky nízkých cen u konkurence pociťuje farma velmi intenzivně a kdykoli supermarkety ohlásí zlevnění některého živočišného produktu, poptávka po tuzemském mase dočasně výrazně klesne. „Spotřeba kolísá a musíme na to reagovat. Když v televizi běží reklama, že v řetězci zrovna je vepřová krkovička s 50procentní slevou, tak my to pocítíme. Krásně vidíte, že ti zákazníci reagují na slevy,“ řekl pro Blesk Zprávy syn majitele Ing. Jiří Horák.
Zájmu Čechů o slevy se občas rozhodne využít i choťovická farma, a to primárně ve spolupráci s internetovým obchodem. „Lidi hodně reagují na to, co je v akci. Oni pomalu ani nekoukají na tu cenu. Když vidí, že tam svítí akce 30 procent, tak to koupí, a i když původně šli koupit rybu, odejdou s párkem,“ vysvětlil Jiří Horák.
Farma se rozhodla několik svých produktů do konce roku zlevnit. Reakce byla podle očekávání majitelů ohromná. „Poptávka po tom je obrovská, ale my lidi nechceme učit, že to je v akci, aby pak na ty akce čekali. Celoročně držíme jednu cenu a pak už je to na zákazníkovi,“ dodal Horák mladší.
Zachrání farmáře Unie?
Evropská unie zatím podle prezidenta Komory Doležala žádné významné kroky ke zlepšení situace na trhu neplánuje. „Možná kdyby do budoucna Evropa nastolila nějaké emisní povolenky pro země, které mají obrovskou nadvýrobu, jako Španělsko, Belgie a tak dále, tak bychom se teoreticky dostali na nějakou konkurenční cenu,“ řekl k věci.
„Kdyby skutečně museli platit jednak emise z chovů a pak i nějaké poplatky za ekologickou stopu, kterou představuje převoz, tak bychom byli schopni konkurovat. Nic takového se ale zatím nechystá,“ doplnil Doležal.
Poukázal ale na ekologickou daň, kterou Evropská unie chystá zavést na dovoz do třetích zemí. „To znamená, že pokud překročí hranice Ukrajiny nebo Slovenska, tak by tam teoreticky ta daň byla. Ale daleko delší cesta ze Španělska do České republiky by byla zatím nezdaněná,“ vysvětlil prezident AKČR.
Alternativním řešením by pro dodavatele masa bylo zdražení produktu, které by přitom podle Jiřího Horáka nemusel zákazník vůbec pocítit. „V momentě, kdy by došlo ke zvýšení výkupní ceny vepřového, by si všichni řekli, že zemědělci navyšují ceny, tak my musíme taky zdražit, ale tak to vůbec není,“ upozornil Horák.
Dodal, že cena masa od dodavatele se od ceny masa v obchodech významně liší. „Dneska by ty ceny na krámech měly být poloviční, když to vezmete na cenu toho živého masa. V momentě, kdy se dostanou v živém mase na nákladovou hranici, tak by měly stát to, co dneska stojí. Takže není absolutně jakýkoli důvod zdražovat produkci konečným spotřebitelům,“ vysvětlil syn majitele farmy.
Na to reagoval prezident Komory s tím, že se jedná o obchodní politiku, která se v blízké době pravděpodobně nezmění.
Jak to vůbec začalo?
To, jak k vyhrocené situaci na evropském a konkrétně českém trhu došlo, na konci konference vysvětlil Doležal. „Asi před dvěma lety byl obrovský výbuch nákazy prasečího moru v africkém rodu prasat v jihovýchodní Asii. Ti tam své dosavadní chovy vybili, nějakých asi 300 milionů prasat, s tím, že chovy postupně obnovují,“ popsal prezident Komory.
V důsledku propuknutí prasečího moru v Polsku, Německu a u dánských hranic přestali asijští zemědělci poptávat vepřové z Evropy, která byla na dovozu do jihovýchodní Asie do určité míry závislá.
„Z těchto oblastí se nemůže do Asie vyvážet, takže se na evropském trhu vytvořil obrovský přetlak. Proto se dané maso vyváží k nám, my tu navíc máme soběstačnost na úrovni asi 40 procent,“ dodal Doležal. „Tady je spotřebitel velmi citlivý na cenu, protože my jsme, co se týče kupní síly, úplně někde jinde, než jsou třeba Němci.“
„Němec by neudělal to, že by si koupil španělské maso. Ale ten Čech to udělá jednak proto, že není takový patriot, a navíc ani neví, že si ho kupuje. Často je klamán, protože na obalech je napsáno ‚zabaleno v České republice‘,“ upozornil.
Odkázal tak na evropskou vyhlášku, která po řetězcích požadovala stanovení procentuálního poměru tuzemské a zahraniční výroby. V některých případech udávaly obchody až 80procentní zastoupení produktů z Česka, číslo ale naprosto zásadně ovlivnilo místo působení posledního dodavatele. „Bralo se to podle subjektu, který to zabalil a napsal na to česky, co to je,“ potvrdil Jiří Horák.
Vedení farmy doufá, že se čeští spotřebitelé začnou více zaměřovat na místní produkci a upřednostní ji před zahraničním dovozem. Jen díky tomu bychom podle majitele Karla Horáka mohli dosáhnout ekologické soběstačnosti a vyhnout se dalším krizím na trhu s živočišnými produkty.
Jestli mají zemědělci problém. Tak buď ať se na to vy... a jdou makat do skladů, ty rostou jak po dešti. Nebo si můžou naložit valníky hnojem a odvést to před vládu, ještě lépe před EU parlament.