Zemědělci a covid: Lidí zatím mají dost, kritické bude léto. Bojí se kapacit testování

Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala je v tuto chvíli na zajištění jarních prací, které se týkají hlavně ovoce, zeleniny a chmelu, dostatek pracovníků. „Přijíždějí zpravidla dříve a do Česka tak dorazili, než se tuzemská epidemiologická situace zhoršila,“ popsal pro Blesk Zprávy.

Pokud případný problém nastane, tak až později. „V některých případech až dvojnásobné množství pracovníků oproti zimním měsícům však budeme potřebovat na sklizňové práce. To znamená u zelinářů letní měsíce a u ovocnářů od června do podzimu,“ říká Doležal.

Blatný: Velikonoce s přísnými opatřeními, pak rozvolnění? A školáky čekají dva testy týdně

Podle něj mají podniky už nyní na sklizeň mluvně zajištěný počet pracovníků, je však otázkou, zda budou moci přijet, epidemiologická situace je nevyzpytatelná jak u nás, tak v zahraničí. „Další otázkou je, zda bude mít stát dostatečné testovací kapacity v době, kdy začnou do Česka přijíždět sezonní pracovníci ve větším počtu,“ uvádí prezident komory.

„Pokud pracovník přijede a termín na testování na covid-19 dostane až za několik dní, zpozdí se tím jeho nástup do práce a při zemědělských pracích nebude nijak prospěšný. Některé sklizňové práce jsou vázané na určitý čas podle přírodního cyklu a aktuálního počasí a po uplynutí určité doby je už nelze vykonávat,“ pokračuje Doležal a vysvětluje, proč zemědělci nemohou čekat na pozdější termíny testování.

Přednostní očkování zemědělců

Je tu také problém s průkazností testů u pracovníků přijíždějících ze zahraničí, podle prezidenta to už nyní řeší několik firem. „Po příjezdu do Česka sice absolvují další test na covid-19, ale v případě pozitivity, s níž v některých případech přijedou z domovské země, mohou nemoc zavléct do podniku a nakazit další sezonní pracovníky i stálé zaměstnance, čímž paralyzují chod společnosti v době, kdy je nejvíce práce,“ vysvětluje Doležal.

Testování ve firmách je vysoce efektivní, míní experti. Chtějí ale častější odběry

Z tohoto důvodu by podle něj pomohlo, kdyby pracovníci v zemědělství byli zařazeni do přednostní skupiny na očkování proti covidu. Zajišťují pravidelné dodávky potravin pro obyvatelstvo, což je činí nepostradatelnými.

Pravidelné testování nicméně zatím u zaměstnanců v zemědělství neodhalilo žádná velká ohniska nákazy, pozitivita se pohybuje v řádech jednotek procent. „Podniky dokázaly své zaměstnance ochránit tím, že v předstihu zpřísnily hygienická opatření. Zavedly například oddělené směny, nakoupily respirátory, rukavice či dezinfekce a některé firmy začaly testovat své zaměstnance několik měsíců před tím, než jim to stát uložil jako povinnost,“ popisuje prezident agrárníků.

Předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka nejdříve vysvětlil, jak to se sezónností pracovníků v zemědělství je.

„Zemědělské podniky mají zemědělský rok rozdělený na dvě poloviny. První je skladování produkce a udržování obchodní činnosti a pro tyto účely zaměstnáváme určitý počet lidí po celý rok. Do druhé pěstební poloviny roku patří sezonní práce, které trvají osm až devět měsíců v roce. Na ně přijíždějí pracovníci ze zahraničí,“ říká Hanka s tím, že potřeba sezónních prací roste od března do června či července, od října zase klesá.

Smejkal zpochybnil testování ve firmách. A na Velikonoce chce Čechům dopřát chalupy

Podle něj na jaro už většina lidí dorazila, především traktoristé a část obsluhy sázecích strojů. „Od dubna opět roste potřeba pracovní síly se začátkem sklizně ředkviček, salátu a cibulky, od května kedluben a dalších druhů. Nejnáročnější jsou letní měsíce, kdy nastává špička sklizňových prací a jsme zhruba na dvoj i vícenásobku potřeby pracovní síly oproti zimním měsícům,“ popisuje šéf zelinářů, co následuje.

Jaro dle Hanky zemědělci zřejmě zvládnou, pracovníci přijíždějí podle dohodnutého harmonogramu. „Kritické budou opět letní měsíce, kdy je potřeba nejvyšší a o sklizni, například u hrášku, rozhodují jeden až dva dny, pak už plodinu musíme zaorat,“ nastínil odborník.

Měli negativní testy, ale byli pozitivní

Sezonní pracovníci v zemědělství přijíždí do Česka především z Ukrajiny, Moldávie, Rumunska a Bulharska. Nejdříve se musí otestovat, pak podstoupí karanténu a teprve poté mohou začít pracovat. Podle předsedy zelinářů ale neexistuje kontrolní mechanismus, který by hlídal, zda to zaměstnanci skutečně dodržují.

„Stát to nechává na zaměstnavatelích. Podařilo se nám například odhalit několik pracovníků, kteří přijeli z Moldávie s negativním osvědčením o testu na covid-19, ale po otestování jsme je identifikovali jako pozitivní. V tom vidím velké riziko a myslím, že by měla fungovat plošná kontrola všech lidí, kteří přijíždějí do České republiky,“ je přesvědčen Hanka.

Češi si loni rekordně „nacpali pupek“. Snědli víc rýže, masa i sýrů, chleba si dali méně

Jakmile se totiž infekce zavleče do podniků a plošně rozšíří, nelze to nijak řešit. „Jedná se o kvalifikované pracovníky, za které nemáme náhradu. Předpěstovanou sadbu zeleniny musíme sázet každý týden. Jarní ani sklizňové práce není možné odložit,“ upozorňuje šéf zelinářů a říká, že i proto zelinářské podniky už dva týdny pravidelně testují všechny své pracovníky. „Zatím jsme objevili díky zpřísněným hygienickým opatřením jen jednotky pozitivních na covid-19 a právě mezi nově přijíždějícími,“ říká Hanka.

I ovocnáři zatím na žádné větší problémy, co se týče počtu pracovníků, nenarazili. „Ovocnáři nyní dokončují první jarní práce, což je zimní řez ovocných stromů. Na dokončení máme ještě tři čtyři týdny a vypadá to, že situaci zvládneme,“ popsal předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík pro Blesk Zprávy.

Podle něj nelze říct, zda je situace oproti loňsku horší nebo lepší, stejně jako jeho kolegové potvrzuje, že na jarní práce už pracovníci dorazili, skutečný test bude až léto. „Větší obavy máme ze zvládnutí sklizně, kdy je poptávka po pracovnících největší. To znamená od června a především na podzim,“ uvádí šéf ovocnářů.

Sklizeň bez zahraničních pracovníků nelze vykonat, byl by proto rád, kdyby byla stanovena taková opatření, aby nedošlo k uzavření hranic. „Počítáme s tím, že pracovníci přijedou s negativním výsledkem testu na covid-19, absolvují znovu test v Česku a po krátkodobé karanténě a dalším testování nastoupí do práce,“ uvádí předseda a přidává další aspekt, na kterém by se dle slov dalo zapracovat: „Pomohlo by nám také, kdyby se zjednodušil a zrychlil proces udělování víz ze třetích zemí. To je ale dlouhodobý problém, který nesouvisí s pandemií covidu-19.“

Češi propadli zdravé stravě? Kupují víc ovoce, sází i na bio, ukázal průzkum

Co se týká domácích pracovníků, situace je v ovocnářských podnicích různá. „Některé firmy jsou zasažené více z důvodu pozitivních testů na covid-19, karantén nebo hlídání dětí kvůli zavřeným školám a školkám. V některých podnicích naopak vše funguje bez problémů,“ popisuje Ludvík.

Je však přesvědčen, že pravidelné testování dokáže odhalovat pozitivní zaměstnance, ačkoliv se s tím pojí vyšší náklady. Podniky se obecně kvůli pandemii musely naučit organizovat práci jiným způsobem. „To znamená vytvářet menší skupiny lidí na práci nebo ubytovávat pracovníky odděleně. Pokud někdo onemocní, není odstavená od práce celá parta, ale třeba jenom část. Tato opatření nám pomáhají situaci zvládat,“ říká šéf ovocnářů.

Podle předsedy Svazu pěstitelů chmelu ČR Luboše Hejdy se zemědělství potýká s nedostatkem pracovníků všeobecně, lidé stárnou a právě by mělo docházet k nastupování nové generace. „Sezonní pracovníky ze zahraničí máme smluvně zajištěné, ale nemáme jistotu, že přijedou,“ uvádí pro Blesk Zprávy.

Aby mohli přijet, musejí mít negativní test na covid-19, zároveň podniky musí být připravené je znovu otestovat. „Už teď se snažíme zajistit volná místa v testovacích centrech a obávám se, aby byla jejich kapacita dostatečná. Pokud na někoho přijde řada až za týden po příjezdu a on do té doby nebude moci pracovat, bude to špatné,“ upozorňuje Hejda.

Češi zůstávají pivní velmocí. Už 27. rokem ho vypili nejvíce na světě

Pěstitelé chmelu využívají především sezónní pracovníky z Bulharska, Rumunska, Ukrajiny nebo Slovenska. Většina jich ale přijde na řadu až později.

„V současné době probíhá drátkování chmele, které většina firem provádí vlastními silami. Poté přichází na řadu zapichování drátků do země a na to je potřeba větší počet pracovníků, jemné ruce, čas a pohoda,“ popisuje předseda, jak to chodí. Z tohoto důvodu budou podniky nejvíce lidí potřebovat na přelomu dubna a května.

„Co se týče domácích zaměstnanců, testování ve firmách odhalilo jednotky případů. Občas někdo onemocní, ale situaci nyní zvládáme,“ doplnil Hejda.