Protilátkové léky: Velká a drahá naděje v boji s covidem. Jak fungují?

Odhodlání Německa lze vyčíst z výše částky, které bylo ochotné za léky zaplatit – celkem 400 milionů euro (10,5 miliard korun). Zvolilo tu samou léčbu, kterou podstoupil Trump, tedy nakoupilo přípravky od firmy Regeneron (casirivimab/imdevimab) a pak od firmy Eli Lilly (bamlanivimab). „Od příštího týdne budou monoklonální protilátky nasazeny v Německu jako v první zemi EU. Nejdříve na univerzitních klinikách,“ prohlásil v neděli německý ministr zdravotnictví Jens Spahn.

Rozhodnutí německé vlády se mezi tamní odbornou veřejností setkalo s pozitivními reakcemi, podle nich mohou pomoci bojovat s pandemií, dokud se společnost neproočkuje. Navíc oceňují, že to financuje vláda, protože léky jsou mimořádně drahé a samy nemocnice by si je nemohly dovolit.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

V současnosti se s protilátkovými preparáty proti covidu experimentuje na více místech světa, především v Asii. V Americe jejich nouzové užití schválil tamní Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), což byl důvod, proč mohly být podány Trumpovi, když se na podzim nakazil. Využil léky od firmy Regeneron. Lékaři se pro tuto možnost rozhodli, byť není stoprocentně jisté, že léky opravdu fungují, první klinické studie jsou ovšem slibné.

Promoření vs. vakcína vs. lék

Protilátky jsou látky, které si imunitní systém člověka vytvoří, když je nemoci vystaven. Jde o alfu omegu celého boje s covidem – jen díky protilátkám je osoba chráněna před nákazou. Přístupů k tomu, aby je populace získala, existuje celá řada, nejobyčejnější je promoření. Tedy hodně lidí se nakazí, pak si sami vytvoří protilátky a společnost je chráněna.

Promoření je ale zároveň nejnebezpečnější, protože rizikové skupiny se s nemocí nezvládnou vypořádat a mohou jí podlehnout nebo mají trvalé následky, k masovému promořování se proto v případě koronaviru nepřistupuje. Mnohem lepší volba je očkování, které obsahuje části viru, jež zvládnou stimulovat imunitní systém a donutit ho vytvořit si protilátky, aniž by člověk musel projít nemocí „naplno“. Hrozí maximálně horečka.

Povinné respirátory? Blatný chce „důrazné doporučení“, popudil ho dotaz na jeho roušku

Oba dva přístupy jsou nicméně založeny na tom, že lidé si protilátky vytvoří sami, jen v prvním případě po nemoci, v druhém po očkování. Léky, o kterých hovoříme, oproti tomu obsahují protilátky vytvořené v laboratoři. Nejde však o žádné umělé chemikálie, jsou to proteiny od reálných osob (či živých tvorů), které jen byly v laboratoři masově rozmnoženy. Už se takto doplňuje léčba některých druhů rakoviny, imunitních onemocnění nebo nově právě covidu.

O protilátkových lécích se dokonce hovoří jako o jedné z nejnadějnějších disciplín současného medicínského výzkumu. V rámci koronaviru jej vedou zmíněné společnosti Regeneron a Eli Lilly. Preparáty totiž mají šanci u rizikových případů covidu předejít tomu, aby se z nich staly vážné, jak naznačují klinické studie.

Dokážou snížit virovou nálož

Zkoumané léky jsou na bázi tzv. monoklonálních protilátek. Virus napadnou a zneškodní ho. Virová nálož v těle člověka se zmenší a on má šanci mít výrazně příjemnější průběh nemoci. To je laické vysvětlení. Odborné poskytuje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL): „Tyto protilátky jsou cíleny na S glykoprotein (tzv. spike glykoprotein) na povrchu viru SARS-CoV-2. Předpokládá se, že S glykoprotein je zodpovědný za interakci s receptorem ACE2 na povrchu buněk, a umožňuje tak vstup viru do buňky. Předpokládaný mechanismus účinku protilátek proti S glykoproteinu (tzv. anti-spike protilátek) spočívá v navázání na S glykoprotein viru a potlačení interakce s ACE2 a tím zamezení vstupu viru do buňky.“

SÚKL upozorňuje na klinickou studii Regeneronu z konce září, podle jejíchž předběžných výsledků (účastnilo se 2000 pacientů) preparát casirivimab/imdevimab opravdu dokázal snížit virovou nálož a ulevit od symptomů covid-19 u hospitalizovaných lidí. „Přípravek je určen pro léčbu mírného až středního průběhu covid-19 u dospělých a dětí od 12 let. Přípravek by měl být podáván pacientům, kteří jsou pozitivní na SARS-CoV-2 a zároveň je u nich identifikováno riziko závažného průběhu covid-19 a/nebo hospitalizace (pacienti ve věku 65 let nebo starší a pacienti s určitým chronickým onemocněním),“ popisuje český úřad.

Oproti tomu Eli Lilly podle SÚKLu v jeden moment svou klinickou studii bamlanivimabu pozastavilo (z důvodu nedostatečných benefitů), v jiné však pokračuje. Výsledky nakonec byly dostačující, aby FDA použití povolil. „Údaje podporující tuto EUA (nouzové použití, pozn. red.) pro bamlanivimab jsou založeny na prozatímní analýze z randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované klinické studie druhé fáze u 465 dospělých bez hospitalizace s mírnými až středně závažnými příznaky covidu-19,“ popisuje český lékový úřad.

Slibné lamy a české pokusy

Zkoumaných protilátkových léků je více. Za jedním stojí i společnost AstraZeneca, která se dostala do povědomí hlavně kvůli vakcíně proti covidu. Existuje dokonce výzkum, který počítá se získáním protilátek z lam – jejich výhodou je, že jsou miniaturní (nanoprotilátky). Tato výroba má potenciál být jednodušší a hlavně levnější. Výrazný problém současných protilátkových léků totiž je, že jsou velmi drahé.

Technologie nanoprotilátek je ovšem v plenkách a širší užití v nedohlednu. Nicméně pokud se vše podaří, mohly by vzniknout i léky ve formě inhalačního spreje, které by se dostaly rychleji do sliznic a plic, kde virus ulpívá. Tradiční preparáty na bázi monoklonálních protilátek se podávají injekčně a musí do potřebného místa kolovat krví. „Ještě to bude trvat,“ řekl k použití nanoprotilátek v klinikách biofyzik Raymond Owens z Oxfordské univerzity pro vědecký portál Nature. „Ale jsem opatrně optimistický.“

Vedlejší účinky vakcín mohou být i ze stresu, míní virolog. Roli hrají obavy z dětství

Protilátky pro boj s covidem pak zkoumají i čeští vědci. Testovali švýcarskou variantu z biomedicínského výzkumného ústavu v Bellinzoně, „která velmi účinně chrání před koronavirem SARS-CoV-2 a všemi jeho testovanými variantami. Zároveň také zabraňuje viru, aby mutoval a stával se rezistentní vůči léčbě“, uvedlo Biologické centrum Akademie věd ČR.

Podle něj jsou mutace komplikace, na které mohou protilátky narazit. „Problém jsme vyřešili spojením dvou přirozených protilátek do jedné molekuly zvané bispecifická protilátka, která cílí na dvě různá virová místa současně,“ řekl Luca Varani, vedoucí týmu ze švýcarského institutu IRB. „I když virus může mutovat a vyhnout se tak útoku jedné protilátky, prokázali jsme, že nedokáže uniknout dvojitému působení naší bispecifické molekuly,“ dodal.

Efekt se zkoumal v preklinické studii, kterou provedli právě jihočeští vědci. A potvrdil se. „Ve zvířecím modelu covid-19 poskytuje jediná injekce bispecifické protilátky okamžitou ochranu před onemocněním, která může trvat týdny nebo měsíce. Protilátka účinně snižuje virovou zátěž v plicích a zmírňuje zánět,“ popsal Daniel Růžek, který testování vedl.

Evropa zatím vyčkává

Co bude dál? To je otázka. Studie budou pokračovat, aby lékaři získali solidní data, že protilátkové léky skutečně fungují. Cílem je samozřejmě očkování, ale ještě dlouho potrvá, než ho získá celý svět. Do té doby se stále budou vyskytovat vážné případy covidu, u kterých by protilátkové léky přišly vhod. V Evropě zatím oficiální užití povolené není, nicméně Německo může být první záchvěv celoevropského přístupu.