Jak jsem registroval babičku? Tohle budu jednou vyprávět vnoučatům
Zkušenost desítek tisíc uživatelů s rezervací termínu pro jejich blízké byla až na malý zlomek uživatelů podobná. Padání stránek, dlouhá prodleva mezi zadáním údajů a přijetím kódů PIN a nejistota, jestli to všechno vůbec vedlo ke skutečnému úspěchu. Jedním z pokusných králíků byl i autor tohoto článku, který se stejně jako většina ostatních pokoušel o takřka nemožné. Získat termín pro očkování své babičky v seniorním věku.
Jelikož nemoc covid-19 útočí na ty nejzranitelnější, měli jsme pochopitelně zájem zaregistrovat naši 84letou babičku do českého systému zájemců o očkování a najít jí co nejdřívější termín očkování.
Babička sama má o očkování velký zájem. S ohledem na svůj věk a také na svůj zdravotní stav a obtíže má z nemoci covid-19 oprávněné obavy. Nevládne ale moderními technologiemi, a tak jsem podobně jako desítky tisíc mých spoluobčanů od rána číhal na příležitost zavést ji do systému a pokud možno pro ni zajistit i termín očkování.
Zpočátku všechno vypadalo růžově
Úderem osmé hodiny ranní se systém rozjel a bylo možné zadat telefonní číslo a požádat si o první pin, sloužící k ověření uživatele. Úkon byl hotov za pár vteřin. Čekání na první PIN provázela nervozita. Přijde? Vyplnil jsem správně číslo? Minuty se zdály dlouhé jako hodiny. Nicméně, po několika okamžicích kód dorazil.
Mohl jsem tedy pokračovat zadáním babiččiných osobních údajů, přesně podle návodu, který ministr Jan Blatný ve čtvrtek prezentoval na tiskové konferenci. Stihl jsem to, ale patrně na poslední chvíli. Systém konstatoval úspěch a pak přišla na řadu fáze 2, registrování místa a termínu očkování.
Tisíce zájemců ve frontě na naději
Druhá fáze měla být zahájena zadáním druhého kontrolního čísla, tentokrát již spojeného s babiččinými údaji. To ale ne a ne přijít. Namísto toho se v kolonce objevil předvyplněný kód. Zkusil jsem štěstí, ale uvítala mě bílá stránka s nápisem, oznamujícím pád stránky.
Tentokrát už nešlo o minuty, ale o desítky minut. Systém se zhroutil v celé zemi a vymodlené druhé číslo ne a ne přijít. Konečně, o 24 minut později, dorazilo. To už ale jeho zadání vedlo jen k bílé obrazovce. Trochu naděje přinesl výběr nemocnic k registraci, který se na chvíli také objevil, ale ten vedl na stránku opatřenou sice titulkem zvoleného místa, ale bez možnosti volby konkrétního termínu. Také toto okno se průběžně střídalo s oknem hlásajícím pád systému.
Losování skončilo, zkuste to později
Asi po hodině vyplněné marnými pokusy o registraci, nadešlo konečné rozuzlení. Počítač mi oznámil, že kapacita očkování byla vyčerpána. Snad to bylo dobře. Vyčerpána byla i kapacita mé trpělivosti a hrozilo, že by můj počítač pocítil můj hněv.
Pramenil i z nejistoty, jestli uspokojivě proběhla první fáze celého procesu, vzhledem k tomu, že na žádnou slibovanou možnost vytisknout si potvrzení o registraci jsem při svém tažení nenarazil a nepřišlo ani na zadaný e-mail.
Kdo vyhraje v loterii příště?
Držím se tedy vroucně šestimístného pin2, který je přece jen jakýms takýms výsledkem mého snažení. Celkově je mi líto těch desítek tisíc lidí, kteří bezpochyby stejně jako já zkoušeli zajistit pro sebe či své nejbližší totéž co já. Termín očkování a trochu naděje na normální život. Budou to jistě zkoušet i nadále, nic jiného jim totiž nezbývá.
Později se ukázalo, že jsme měli jen mizivou šanci na úspěch. Jak uvedlo ministerstvo, pro ty více než čtyři desítky tisíc účastníků ranního závodu, bylo vyčleněno jen 3000 termínů. S ohledem na to, že kromě dalších stovek tisíc seniorů 80+ na očkování stále čekají i miliony osob důchodového věku, je zjevné, že nešlo o sprint, ale o první dějství ultramaratonu. Ještě že to babička neviděla, říkám si nakonec. Tohle by totiž i na ženu, která toho hodně zažila, mohla být příliš silná káva.
Se svojí impotencí si zajdi k sexuologovi.Psychiatr by se ti taky hodil, když si stále něco říkáš. To neřeš tady.