Vakcína na covid čelí klíčové výzvě: Jak bezpečně vyrobit miliardy dávek?

Naděje rostly od léta, kdy začalo Rusko očkovat svou vakcínou Sputnik V. Sice neozkoušenou podle přísných vědeckých standardů, ale přesto se jevila účinně a začaly ji požadovat i další země. Na podzim už první optimistické zprávy zveřejňovaly západní firmy. A první pak byla schválena vakcína německé firmy BioNTech.

Netrvalo však dlouho a úleva ustoupila skepsi a mnoha otázkám na postup po schválení. Koho očkovat prvního? Bude pevně dané pořadí? A hlavně: stihne se vyrobit dost dávek? „Jedna věc je rozjet výrobu v malém měřítku, ale muset ji rychle řádově navýšit je úplně něco jiného,“ popisuje pro DW Ralf Hömke, mluvčí německého Sdružení výzkumných farmaceutických firem (vfa).

Z rakoviny na covid

Relativně nová německá firma BioNTech dosud nic na trh neuvedla, léta však vyvíjela novou technologii vakcín zvanou mRNA. Původní plány počítaly napřed s léčbou rakoviny, avšak sotva čínští experti zveřejnili genom nového koronaviru, mohli v BioNTechu svou technologii doslova přes víkend adaptovat proti SARS-CoV-2.

Kvůli výrobním kapacitám i velkým klinickým testům se BioNTech spojil se zavedenou americkou firmou Pfizer, s níž už pracoval na chřipkové vakcíně. 

Vakcíny, kšeft roku? Farmaceutické firmy vydělají desítky miliard

Pro navýšení výrobu od konkurenční firmy Novartis BioNTech koupil továrnu v Marburgu. Byla už zavedená, vybavená, se zkušeným personálem – ale stejně trvá, než se provoz přemění pro výrobu zcela nového typu vakcíny a tři stovky zaměstnanců se naučí novou techniku i technologie používat.

„Z výroby aspirinu nebo kapek proti kašli jen tak na mRNA vakcínu nepřejdete,“ řekl Spiegelu spoluzakladatel BioNTechu a spoluautor vakcíny Uğur Şahin. „Tento proces vyžaduje dlouholeté zkušenosti a odpovídající strukturální a technologické vybavení.“

V září doufali, že výroba v Marburgu začne v polovině roku, nyní věří už v únorové spuštění. Díky tomu mohly BioNTech s Pfizerem zvýšit dřívější plány pro rok 2021: místo 1,3 miliardy dávek chtějí ve svých továrnách v Evropě i Americe vyrobit dvě miliardy. Například Evropská komise minulý týden zdvojnásobila svou objednávku na 600 milionů.

Přes půl Evropy

Americká Moderna, která stejně jako BioNTech adaptovala na koronavirus svou vyvíjenou technologii mRNA, uzavřela partnerství s firmou Lonza, která její vakcínu mRNA-1273 vyrábí v americkém Portsmouthu a švýcarském Vispu.

Produkt pro Evropu se bude finišovat a plnit jimi ampule ve francouzském závodě firmy Recipharm a v nové továrně v Madridu firmy Rovi. Minulý týden Moderna zvýšila svůj minimální odhad z 500 na 600 milionů dávek vyrobených v roce 2021, snažit se bude o miliardu.

Prymula se pustil do Blatného: Rozvolnění byla chyba. A zmínil očkování jako při „pásové výrobě“

Výzkumníci Oxfordské univerzity zase oslovili velkou firmu AstraZeneca. Oxfordskou vakcínu neboli Covishield bude také produkovat světově největší výrobce očkování, Serum Institute of India. I díky tomu je ambice za letošek vyrobit tři miliardy dávek.

Tento přípravek je zatím největší nadějí pro rozvojové země. Sice z klinických testů vyšla menší účinnost než technologii mRNA, zato se nemusí skladovat v mrazáku a navíc je velmi levná. Oxfordští vědci si dali podmínku, že po dobu pandemie, a chudým zemím napořád, se bude prodávat za cenu výrobních nákladů, asi dva dolary (43 Kč) za dávku.

Oxford z Německa

„Regionální dodavatelské řetězce zahrnují přes dvacet partnerů z víc než patnácti zemí,“ popsal viceprezident AstraZeneky Per Alfredsson. Pro Evropu se Covishield bude vyrábět v Německu a Belgii, píše DW.

A boj s pandemií není nápor jen na samotné výrobce, ale i dodavatele surovin, strojů, příslušenství... Například vakcíny potřebují ampule z kvalitního borosilikátového skla, ta od BioNTechu obzvlášť – musí se skladovat pod -60 °C. Globální trh mají tři firmy, za rok 2019 farmaceutické firmy potřebovaly 12 miliard ampulí, uvedl Forbes. Zvládnou teď vyrobit další miliardy?

Přehled vakcín k 8. 1. 2021. | Ramon Hofman

Evropská unie zatím nouzově schválila nasazení tří výše uvedených vakcín, předobjednala si další tři a se sedmým a osmým výrobcem jedná. Dohromady ovšem experti na kanadské McGillově univerzitě registrují 73 vyvíjených vakcín; některé už se používají jinde ve světě, další se teprve testují. Až za několik měsíců či v dalších letech se dozvíme víc o účinnosti jednotlivých přípravků, ale také o trvanlivosti imunity, respektive koronaviru. Od toho se bude odvíjet, kolik druhů vakcín to ještě dotáhne do cíle a kolik dávek bude globálně potřeba.