Klíčový summit v Glasgow: Jak chce zachránit klima? A má šanci na úspěch?

Svět se ohřívá kvůli emisím z fosilních paliv jako uhlí, ropa a zemní plyn. Extrémní počasí, jako jsou vlny veder, povodně či lesní požáry, se ke změnám klimatu pojí, a tak jsou stále intenzivnější. Uplynulé desetiletí bylo nejteplejší v historii měření a vlády se shodnou, že je nutné s tím něco rychle a dohromady dělat.

Akce se označuje COP26, což je zkratkou pro konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Ta byla podepsána roku 1992, konference se v jejím rámci organizují pravidelně. Na COP3 v Japonsku byl roku 1997 podepsán Kjótský protokol o snižování emisí a zamezení oteplování.

Roku 2015 v Paříži (COP21) následovalo zpřísnění: Všechny země se shodly, že jsou zapotřebí masivní kroky, aby se nárůst průměrné teploty udržel výrazně pod dvěma stupni Celsia, raději jen o stupeň a půl (zkráceně tomu cíli říkají prostě 1,5) – to ve srovnání s předprůmyslovou dobou. A od těch časů už se planeta ohřála o 1,2 stupně, zbývá tedy jen málo. Pařížská dohoda proto předpokládá uhlíkovou neutralitu neboli čistě nulové emise do roku 2050.

Co jsou nulové emise

K tomuto cíli se veřejně zavázali představitelé 132 zemí. Znamená to nepřidávat do atmosféry další oxid uhličitý a další skleníkové plyny, vysvětluje BBC, respektive omezit vypouštění emisí a ten zbytek vyrovnávat zachycováním skleníkových plynů z atmosféry - ve výsledku bude statistika nulová. Oxidu uhličitého se lze zbavovat například sázením stromů, také se vyvíjejí technologie, jež ho z komínů zachytí a uvězní v podzemí; ale stále jsou v plenkách.

V rámci každoročních klimatických konferencí OSN jednotlivé země představují své klimatické plány; mnohé už dopředu, další během jednání. Mnohdy jde o naprosté technikálie, včetně třeba dosud chybějících pravidel pro realizaci Pařížské dohody.

Slet pokrytců: Bezos, monacký kníže a další stovky soukromých tryskáčů čudí na klima summitu

Také však mohou přijít ambiciózní a na první pohled srozumitelné plány. V úterý se lídři víc než stovky zemí zavázali do roku 2030 zastavit odlesňování. Slibuje to i Brazílie, jejíž kácení amazonských pralesů v posledních letech budilo velké obavy. Dohromady jde podle BBC o 110 zemí, v nichž leží 85 % všech lesů. Investovat do aktivit spjatých s odlesňováním (například pěstování kakaa, palmového tuku a chov dobytka, respektive pěstování krmiv) přestane víc než třicet velkých finančních firem. A ze státních i soukromých zdrojů má jít přes 420 miliard korun na ochranu či obnovu lesů apod.

Druhým takovým slibem je snižování emisí metanu. Toho se do ovzduší vypouští méně než oxidu uhličitého a rychleji se odbourává, ale má asi osmdesátkrát silnější skleníkový efekt. A tak se na globálním oteplování celkově podílí asi z jedné třetiny, uvádí BBC. Víc než osmdesátka zemí, jež dohromady vypouští skoro polovinu světového metanu, přislíbila omezit tyto emise o 30 % do roku 2030.

Další velké sliby by mohly zahrnovat rychlejší přechod na elektromobily, rychlejší zavírání uhelných elektráren i masivnější ochranu lidí před dopady klimatických změn – například v pobřežních oblastech ochranné systémy před záplavami a cunami.

Očekávejte hodně slov o penězích a klimatické spravedlnosti: Rozvojové země zpravidla v přepočtu na obyvatele znečišťují ovzduší daleko méně a v minulosti emisí vypustily ještě méně. Přesto mnohdy trpí víc než velcí znečišťovatelé. Samy potřebují pomoc se snižováním emisí (třeba solární panely namísto uhelných elektráren) i zvládáním dopadů klimatické krize. Rozvojové země budou bojovat o kompenzace za to, že je změny klimatu poškozují. Už roku 2009 bohaté státy přislíbily jim posílat 100 miliard dolarů (2,2 bilionu korun) ročně, částka však ve všech dosavadních letech kolísala a nikdy nepřesáhla 80 miliard; 100 miliard se nyní očekává roku 2023.

Oči na Čínu

Po vládě Donalda Trumpa, který odvolal podpis Spojených států pod Pařížskou dohodou, přišel Joe Biden a opět zemi nasměroval k ekologickému úsilí. Hlavně tak zasvěcení sledují, jak se ke konferenci postaví Čína. Ze všech zemí vypouští nejvíc emisí, navíc v mnoha zemích po světě investovala do uhelných elektráren. Zatímco s budováním nových špinavých elektráren ve světě už hodlá přestat, doma uhlí těží a spaluje stále víc.

Prezident Si Ťin-pching však na summit nedorazil, podobně jako Vladimir Putin, vládce ropné a plynové velmoci Ruska – poslali nižší představitele. A Čína oproti většině světa počítá s klimatickou neutralitou až k roku 2060; zatímco rozvinutý svět už chce emise snižovat do roku 2030, v tom čase prezident Si teprve očekává vrchol a až pak klesání, jak informovala BBC. 

Obdobné zklamání přinesl na konferenci v Glasgowě premiér Indie Nárendra Módí, když oznámil plán dosáhnout neutrality až k roku 2070. Podle BBC Indie po USA, Číně a Evropské unii vypouští nejvíc CO2; v přepočtu na obyvatele je to však asi 8× méně než Spojené státy.

Rozjaření mocní a osobní vzkaz královny: Okázalá recepce na konferenci o klimatu COP26

Evropská unie slibuje do roku 2030 srazit emise o 55 % proti roku 1990 a do stejné doby vyrábět 40 % energií z obnovitelných zdrojů. EU na konferenci vystupuje jako jeden celek, každý členský stát však má svůj vlastní plán a cíle.

„Ústřední otázkou je dospět k sadě národních příspěvků, které zaručí 1,5, dosáhnout toho v Glasgowě bude velice náročné. Ale nemůžeme čekat dalších pět let na nové plány,“ prohlásil pro BBC António Guterres, generální tajemník OSN. „Myslím, že je stále možné držet naživu 1,5, ale velmi se obávám geopolitických rozporů, zejména problémů ve spolupráci rozvinutých a rozvojových ekonomik. Stále jsme daleko od rozumného kompromisu.“