Letošní brambory míří do obchodů: Zlevnění jen tak nepřijde, hlásí zemědělci. Proč?

Podstatné je, že ačkoliv má Česko vhodné podmínky pro pěstování brambor, žádnou bramborářskou velmocí není. Naši západní sousedé mají osázeno výrazně větší množství ploch, a tak se ceny určují u nich. „Musíme brát v úvahu, že cena ohledně brambor se netvoří u nás. Tvoří se v Německu a naše bramborářství je kopíruje. Čili není možné, aby domácí pěstitelé určili cenu, která bude na trhu a ta se tak během sezóny pohybovala,“ vysvětlil ředitel Českého bramborářského svazu Josef Králíček.

Jak to tedy letos bude? Podle aktuálního odhadu se startovací ceny dostanou na zhruba stejnou úroveň, v jaké se nacházejí nyní. Pokud k poklesu dojde, tak velmi pozvolnému. Momentálně se cena do řetězců pohybuje na 13-15 korunách za kilogram a supermarkety brambory nabídnou za 25-30 korun za kilogram, říká Tomáš Bohuslav, vedoucí obchodu firmy Hanka Mochov.

Takto ceny vydrží minimálně 14 dní, pak se případný pokles bude odvíjet podle postupu sklizně. Ta je letos zbrzděná. „Touhle dobou už se běžně sklízejí brambory z nenakrytých ploch a my letos teprve začínáme pouze nakryté plochy,“ říká Petr Hanka, majitel společnosti a předseda Zelinářské unie Čech a Moravy. „Zhruba za dva týdny bychom měli začít sklízet nenakryté plochy, takže pak se nabídka ještě zvýší a bude nějaký prostor pro snížení ceny,“ doplňuje.

Dvě brambory, fazole, pět jablek: Jídlo pro chudé školáky na 10 dní pobouřilo Brity

Sám Hanka brambory (rané) pěstuje na Mělnicku a produkci odhaduje nadějně. Jenže významnou českou bramborářskou oblastí je Vysočina, a tam letos kvůli chladnému a vlhkému jaru může být s bramborami trochu problém. Když to tedy shrneme, raných brambor bude letos dostatek, nad pozdními visí velký otazník. Nikdo si tak netroufá odhadovat, jaké ceny budou na podzim.

Tropy jsou pro sklizeň brambor problém

I rané brambory navíc čeká jedna výzva, a to hned tento týden – míří k nám tropické teploty, při kterých zemědělci nemohou sklízet. „Ideální počasí bylo až do dneška (pondělí, pozn. red.). Začínají teploty nad 30 stupňů, což je opravdu problém, protože my jsme schopni sklízet jen při teplotách do 20 stupňů Celsia. Když přijdou teď ty teploty kolem 30 stupňů Celsia, tak musíme sklízet více méně v noci, abychom brambory dostali pod střechu, než začne svítit slunce. Jinak i nad 25 stupňů brambory postupně zastavují růst,“ popisuje Hanka s tím, že se bude modlit, aby vedra zase brzy opadla.

Králíček potvrzuje, že proti velkému horku se brambory nedají nijak chránit. A protože je jisté, že s klimatickými změnami bude toto téma stále významnější, hledají se takové typy, které budou odolnější. „Šlechtění pokračuje tímto směrem, kdy by odrůdy nebyly tolik závislé na vodě, ale mám obavy, že zatím žádné hmatatelné výsledky k dispozici nejsou a že to bude trvat ještě delší dobu,“ podotýká. Podle něj vyšlechtit novou odrůdu trvá zhruba 12 let.

Domácí brambory Čechům vystačí zhruba z 80 procent

Celkový letošní odhad produkce je každopádně zhruba stejný, jako pro loňský rok. V roce 2020 bylo v Česku sklizeno celkem 29 965 ha brambor.  „V současné době si myslím, že letošní rok se bude velmi podobat roku 2020, co se týká ploch. Bude tam možná nějaký výkyv směrem dolů, ale jen v jednotkách procent,“ říká Králíček.

Česko není v bramborách soběstačné. Kolísá to rok od roku, ale obvykle jsme na úrovni 70-80 procent. Zbytek se dováží, převážně ze sousedního Německa, ale i Holandska a vzdálenějších destinací, například Jižní Ameriky. Šéf bramborářů podotýká, že kvalita se dramaticky neliší, ale ty české jsou méně ošetřené pesticidy. „My máme v průměru šest postřiků na hektar během sezóny. Některé státy na západ od nás mají třeba 11 nebo 13. Tam je skutečně velice velký rozdíl,“ uvádí Králíček s odkazem na data ministerstva zemědělství.

Hanka je se srovnáním trochu ostřejší. Nejvíce zahraničních brambor se u nás vyskytuje na jaře, kdy je na čerstvou českou produkci ještě brzo a zároveň už došly zásoby z léta nebo podzimu. Můžeme tak narazit například na brambory z Francie, které jsou ale tzv. retardované – chemicky ošetřené proti klíčení. Podle Hanky své místo na trhu mají, ale spíše tak na kaše, obsahují více škrobu.

Do Česka míří supertropy, naměříme až 35 °C, sledujte radar Blesku. Jak se připravit?

A pak jsou tzv. nové brambory z Egypta, jihu Itálie nebo Španělska. „Tam je potřeba si ohlídat jednu věc. Protože nejhorší je začátek, když nové brambory začnou jezdit do České republiky. Část těch zásilek pochází z Egypta. A ty rané brambory se na rozdíl od pozdních rozdělují do dvou kategorií. Žlutomasé a bělomasé (…) bělomasé jednak chuťově nejsou dobré a i vzhledově jsme zvyklí na ty žluté,“ konstatuje předseda zelinářské unie.

Brambora s uhlíkovou stopou a týdenní cestou

„Samozřejmě ta brambora má za sebou transport. Když si představíte ten příběh, že tu bramboru někdo musel v Egyptě sklidit, musel ji naložit na auto, dovézt do přístavu, tam se musí naložit na loď, dovézt do Itálie, tam naložit na kamion a znovu dovézt sem, tak ta brambora kromě toho, že strávila týden na cestě, má za sebou ohromnou uhlíkovou stopu,“ pokračuje Hanka.

Oproti tomu české rané brambory do supermarketu dostanou 48 hodin od chvíle, kdy byly vykopány na poli. V některých případech dokonce do 24 hodin. Volbou českých brambor tak podle něj nikdo vedle nešlápne. Jen vidí jako problém, že v obchodech je typů brambor hodně a zákazníci se v nich nemusí zvládnout orientovat.

Pohled do provozu, kde se připravují rané brambory pro převoz do obchodu (14.6.2021) | Blesk: Mária Rušinová

Hanka by také ocenil, kdyby odbyt do supermarketů byl plynulejší. Rané brambory, ale i další plodiny nevydrží dlouho a zemědělci je nemohou držet na polích do nekonečna. Jenže řetězce podle Hanky kvůli slevovým akcím občas sahají po dovozu (když je něčeho za hranicemi přebytek) a českou produkci dočasně nevyužívají, což může vést například k tomu, že sedlákovi na poli vykvete květák a je na vyhození. „Pokud bude cena hlavní výběrní kritérium, tak my budeme na tom vždycky špatně,“ tvrdí Hanka. Zároveň ale oceňuje, že se situace lepší a řetězce už berou české zemědělce jako partnery.

Jaká je cesta raných brambor

• Na poli jsou sklizené kombajnem, brambory už se sklízejí pouze strojově.
• Přiveze je náklaďák do haly, kde jsou z nich tzv. suchou cestou odstraněny hrudky hlíny.
• Následuje prací linka – nejdříve projdou odhliňovačem, pak jdou do speciální pračky a nakonec projdou polišerem, což je velký buben s kartáčky. Tím jsou brambory kompletně umyty.
• Poté jsou umístěny na třídičku, kde se vytřídí na různé velikosti. Personál navíc zkontroluje, jestli mezi nimi nejsou nějaké nahnilé nebo vadné kusy.
• Nakonec jsou umístěny do pytlů nebo boxů a už jen čekají na převoz do obchodu.