Filip (29) prorazil v USA jako tatér: Tetování nenosí jen kriminálníci! Jak ho zasáhl covid?

Filip začal svoji tetovací kariéru před 13 lety. Do tatérského umění se prý zamiloval hned, jak uviděl svého bratrance tetovat ve studiu v jeho rodných Košicích.

„Do té doby jsem přemýšlel o plátnu úplně jinak. To, že vytvářel obraz na celý život, měnil vizuální podobu člověka - jak člověk působí ve společnosti, jak vnímá sám sebe - to mě zasáhlo a fascinuje dodnes. To, že to není jen ozdoba těla, může to mít milion významů i důvodů. Je to pro mě životní filozofie. Tetování je umění,“ řekl Filip Blesk Zprávám.

Na své tetovací začátky vzpomíná mladý muž s úsměvem.

„První strojek jsem si koupil v 16 letech na eBayi za dvacet dolarů. A první tetování jsem udělal sám na sobě - vytetoval jsem si růži nad koleno. A strojek se mi rozbil v ruce,“ směje se Filip s tím, že potřeboval pochopit, jak jehla a inkoust fungují dohromady. Své první tetování má dodnes. „Ta růže je příšerná, ale mám ji vlastně rád. A strojky jsem od té doby vlastně nepustil z ruky,“ přiznává Filip.

Mladý muž vždy tíhl k umění, které vystudoval na střední i vysoké škole. Podle jeho slov ho tetovací obor přitahoval jako magnet.

Babička (103) si po „koronavirovém“ vězení užívá svobody: Žabí tetování i jízda na motorce

Londýn, Berlín i Sydney

Za svou první prací cestoval Filip až do Prahy. „Vezl jsem portfolio svých prací, pak chtěli vidět, jak tetuji. Dodnes si to pamatuji, jak jsem byl nervózní. Chtěli vidět, jak dělám linku, dělal jsem nápis. Pak mi řekli, že super, že to mám čistý,“ přibližuje Filip „výběrové řízení“ na tatéra. V pražském studiu nakonec zůstal pět let. Pak Filipova manželka dodělala školu a oba se rozhodli cestovat, ač původně neplánovali, že odjedou na dlouho.

„Vyjeli jsme nejdřív do Londýna, do Itálie, do Portugalska. Pak jsme vyjeli do Berlína, kde jsme nakonec zůstali půl roku, dostal jsem tam nabídku práce ve studiu v Kreuzbergu. No a pak jsme se vzali v Itálii a na „svatební cestu“ odletěli do Sydney, kde jsme zůstali rok a kde mi nabídli práci ve slavném studiu u Bondi Beach, což je nejslavnější pláž v Sydney,“ popisuje dál své kroky k tomu, stát se jedním z nejvyhledávanějších tatérů.

Koronavirus zavřel salony po celém světě

Momentálně pracuje Filip v San Franciscu ve studiu Black & Blue. „Kalifornie si můj styl asi oblíbila, mám objednávky do května, nyní jsem je zastavil. Když náhodou někdo zruší termín a dám si to na sociální sítě, zaplní se to místo během několika vteřin. Za to jsem fakt vděčný a vážím si toho,“ říká Filip skromně. Bohužel i do jeho práce zasáhla pandemie koronaviru.

„Nejdříve jsme byli zavření velmi dlouho. Pak jsme otevřeli a nainstalovali jsme do studia filtrovací systémy za desetitisíce dolarů, měli jsme nové rozvrhy práce. Já jsem nosil dvě roušky a nechávali jsme se pravidelně testovat,“ říká k první vlně pandemie na začátku roku 2020. Jenže pak se v San Franciscu objevila další vlna a tetovací salony musely opět zavřít.

Tetování nenosí jen kriminálníci

Filip si nikdy nestanovil, co je vkusné tetování a co ne. Zároveň ví, že ne vždy je tetování vnímáno pozitivně.

„Z velké části kvůli historickým konotacím, přeci jen ještě nedávno, a někde i dodnes, bylo spojováno s jistým sociálním stigmatem. Ale taky věřím, že se to mění, posouvá. A často i starší generace mění názor,“ myslí si o přijímání tetovaní Filip. Navíc je to v různých zemích jinak.

„Jsou země, kdy to negativní význam nedrželo nikdy - a taky tomu odpovídá podoba tetování. A pak jsou taky země, co jsou v tom řekněme otevřenější, pokrokovější, generace si nenesou to razítko v mysli, že když má někdo tetování, tak se jedná minimálně o kriminálníka,“ dodává tatér.

Filip: Hodněkrát jsem tetování rozmluvil

Pokud uvažujete o tetování, měli byste podle odborníka zvážit celou řadu faktorů - nejen proč, co a kam, ale také se zamyslet nad nadčasovostí designu a jeho významem.

„Tím neříkám, že je špatně si dát něco spontánně, ale tam věřím, že se ten smysl vytvoří kolikrát v samotném procesu. Rozhodně doporučuji pořádně vybírat tatéra - a pokud mu nevěříte, nenechávat se tetovat. Pokud ano, tak pak ten vztah může fungovat, vzniká nějaký prostor pro tvorbu a spolupráci,“ radí Filip. On sám zákazníkům mnohokrát nějaké tetování rozmluvil.

„Nejčastěji rozmlouvám dávat si hned první věc na hodně viditelné nebo velmi citlivé místo,“ vysvětluje.

Filip sám má asi deset tetování, což je podle něj méně, než by chtěl. Na dotaz, které nejtěžší dílo kdy tvořil, říká, že jich už udělal tisíce a každé bylo něčím specifické.

„Ale teď z posledních jsem dělal dva vlky přes celou hruď, dělali jsme to na tři sezení. Nebo celý rukáv v podobě vylétajícího barevného fénixe, to jsem dělal jeden celý den, ale ještě budeme dodělávat,“ svěřuje se.

Michal si nechal vytetovat psa na památku: Tetovací salony v Česku otevřely, mají plno

Jaký je recept na splněný sen?

Filip si celý život přál být tatérem - a to se mu splnilo. Navíc udělal kariéru v něčem, o čem vždy snil. Co by poradil ostatním, kteří po podobném úspěchu touží v jakémkoliv vysněném oboru?

„Já věřím tomu, že práce je recept na všechno. Začít něco dělat, zkoušet věci, komunikovat s lidmi, riskovat. Ale hlavně začít. Ta první linka, co jsem si udělal na koleno, bolela jak čert. Vůbec jsem nevěděl, co dělám, vjel jsem hrozně hluboko pod kůži. Ale začal jsem. A od té doby na tom pracuji každý den. To bych asi poradil každému, v jakémkoliv oboru,“ uzavírá slavný tatér.