Lucie si nechala odstranit prsa a vaječníky. Zachránilo mi to život, říká máma dvou dětí

Když ve 47 letech onemocněla Lucii maminka rakovinou vaječníků, při genetickém testování se zjistilo, že je BRCA pozitivní.

„Nějakou formou zhoubného nádoru onemocní v ČR každý třetí člověk. U menší části pacientů, zhruba u 5-10 %, u rakoviny vaječníků dokonce až u 30 %, víme, proč nádory vznikají – je to na základě dědičné dispozice, genetického defektu. V gynekologii jde především o riziko vzniku rakoviny vaječníků, prsů a děložní sliznice,“ uvádí MUDr. Michal Zikán, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Nemocnice Na Bulovce.

Lékař dále vysvětlil: „Za tuto dědičnou dispozici jsou nejčastěji zodpovědné mutace genů BRCA1 a BRCA2. Nositelé těchto mutací mají celoživotně významně zvýšené riziko vzniku rakoviny, a to především prsu (až 10x) a vaječníků (až 30x). V České republice nese tuto genetickou dispozici každý 750. člověk.“

Testy tedy podstoupila i Lucie. Bylo jí tehdy 25 a lékaři jí oznámili, že je zdravou nosičkou genové mutace BRCA1. V té samé době onemocněla i její sestřenice, které bylo 30 let. Lucii obě zprávy velmi zasáhly. 

„Chodila jsem tedy několikrát ročně na ultrazvuk dělohy, vaječníků, prsou, břišní dutiny a kolonoskopii střev, také jsem chodila na oční a kožní,“ popisuje Lucie.

Konec „tichého zabijáka žen“? Češi vyvíjí lék proti rakovině vaječníků

Strach o děti a hrozba pro muže i ženy

Když začala uvažovat o založení rodiny, věděla, že i její děti po ní genetickou mutaci zdědí. Mutace se totiž týká obou pohlaví, chlapci mají vyšší riziko rakoviny tlustého střeva, ale i prsu.

Proto se s manželem rozhodli pro umělé oplodnění, při kterém je možné vyselektovat embrya, která jsou genetickou mutací postižená.

„Metoda IVF ale nebyla úspěšná, a tak jsem otěhotněla přirozeně. V rozestupu dvou let se mi narodila dcera a syn,“ říká Lucie, že její děti se budou moci geneticky otestovat až v 18 letech.

Smrt sestřenice jako impuls k boji

Jenže pak zemřela Luciina sestřenice. Bylo jí pouhých 34 let a nechala tu po sobě dvě malé děti. „To mi dalo impuls začít s genetickou mutací bojovat jinak. Tedy nechat si odstranit mléčnou žlázu a ženské pohlavní orgány, tedy dělohu a vaječníky,“ přibližuje Lucie své rozhodnutí, které pro ni nebylo nijak lehké.

Velkou oporou jí byl i manžel. „Řekl mi, že chce, abych tu s ním a dětmi byla co nejdéle a byla tu pro ně, takže mi dodal jistotu,“ přiznává Lucie. Jistou roli sehrál i případ herečky Angeliny Jolie, která zveřejnila informaci, že si nechává odstranit kvůli genetické mutaci obě prsa.

„Nejprve jsem si říkala, že pokud toto herečka zveřejní, tak určitě s dobrým úmyslem. Nicméně jsem si také říkala, že ačkoliv má kupu dětí, tak má určitě paní na hlídání, na úklid a lepší lékařskou péči, než budu mít já, takže jsem se prala s rozhodnutím, zda operaci podstoupit. Zdálo se mi, že ona to má jednodušší než já. Ale pak mi to pomohlo k tomu, že jsem se odhodlala a nakonec jsem konstatovala, že běžná žena to může zvládnout také a nepotřebuje k tomu nic jiného, než podporu okolí,“ řekla Lucie Blesk Zprávám.

Mirka (42) bojuje s rakovinou prsu: Sama se stará o dvě děti, partnera opustila

Lucie: Nemohla jsem si pochovat dceru

Lucie podstoupila dvě operace. První byla podle ní velmi náročná, zejména pak následná rekonvalescence, kdy nemohla ani pochovat dceru. U druhé operace jí nastoupila předčasná menopauza, se kterou se musela dlouho vyrovnávat.

Odstraněním prsu se ale riziko, že dostane rakovinu prsu, snížilo z 81 % na 2 % a riziko rakoviny vaječníků se snížilo ze 64 % na 1 %.

Poslechněte si celý příběh Lucie od zjištění, že je nosičkou genetické mutace, až po její náročnou rekonvalescenci: