Náhlá bolest

Při úrazu na lyžích si Pavel Staněk skřípnul hrudník a plíce a prodělal otřes mozku. Po nějaké době strávené na nemocničním lůžku se k jeho obtížím přidala ještě náhlá bolest pod kolenem, která se každým okamžikem stupňovala.

Následky mohly být fatální

Na základě této zpočátku nenápadné bolesti mu byla diagnostikována trombofilní mutace, tedy dědičný sklon ke zvýšenému srážení krve. „Kvůli nedostatečnému pohybu se mi v nemocnici po relativně krátké době pod kolenem vytvořila krevní sraženina. K jejímu rychlému vzniku přispěl můj do té doby neobjevený genetický předpoklad ke zvýšenému srážení krve, takzvaná Leidenská mutace. Kdybychom na tento problém díky mému úrazu nepřišli, pozdější následky mohly být možná i fatální,“ říká Pavel Staněk.

Onemocnění, o kterém pacienti často netuší

Zvýšeným sklonem ke srážení krve trpí podle odhadů zhruba 5 až 10 procent populace. Dochází při něm k tvorbě krevních sraženin, takzvaných tromb. Ty na sebe většinou nijak neupozorňují a nebolí, proto o svém onemocnění řada postižených dlouho vůbec netuší.

Sraženiny přitom mohou částečně, nebo i zcela ucpat některou žílu z hlubokého žilního systému, čímž dochází k omezení, nebo úplnému zastavení toku krve. To může způsobit srdeční nebo mozkovou příhodu, případně také plicní embolii, pakliže se krevní sraženinou ucpe céva dodávající krev do plic. Právě i z důvodu časté nevědomosti lidí o postižení touto nemocí je trombóza třetím nejčastějším důvodem úmrtí na světě.

Vzácnou genetickou mutací trpí i manželka a syn

S trombofilní mutací se shodou okolností potýká i manželka Pavla Staňka, která ji zdědila po svém otci. „Ve chvíli, kdy jsme zjistili, že vzácnou poruchou genů trpíme oba, bylo nám jasné, že se s ní v dospělém věku bude potýkat i náš syn. Pravděpodobnost dědičnosti je u této nemoci velmi vysoká, od dětství ho proto na život s poruchou srážlivosti krve raději připravujeme,“ popisuje Pavel Staněk.

Součástí života celé rodiny jsou tak každodenní preventivní opatření zabraňující vzniku trombózy, například v podobě protahování celého těla při dlouhém sezení, a také pravidelné kontrolování aktuální úrovně srážlivosti krve.

Závažnost nemoci přivedla manžele na myšlenku pomoci ostatním

Dennodenní nutnost užívání léků na ředění krve a časté, únavné docházení do nemocnice, kde musí pacienti s těmito problémy podstupovat pravidelné kontroly účinnosti daných léků, dovedlo manžele Staňkovy k myšlence podpořit léčbu lidí, kteří jí procházejí, a společně založili nadační fond Aquapura.

Výtěžky, které fond získává od partnerů a pořádáním osvětových i společenských akcí, putují zejména na nákup laboratorních setů pro diagnostiku trombózy a přístrojů pro měření účinnosti léků na srážení krve. Těmi manželé zásobují nemocnice v celé České republice.

„Za největší přínos naší pomoci považuji to, že jsou zdravotnická zařízení vybavená nadstandardním počtem měřících přístrojů, a lékaři si tak mohou dovolit půjčit je pacientům domů. Ti tak nemusí vážit časté cesty na kontroly a dávkování léků konzultují s lékaři dle výsledků po telefonu, což obzvlášť oceňují rizikoví pacienti jako těhotné ženy a senioři, kteří musí měření podstupovat častěji,“ uzavírá Staněk.

VIDEO: Školák Kája Staněk promluvil o leukémii, se kterou se léčí.